Proč, u Santy, právě stromek?

Pokud jste četli některé předchozí články z našeho vánočního speciálu, možná jste si zvykli na úvodní prohlášení v duchu „nikdo neví jistě, jak to vlastně bylo“. Musíme ho opakovat i teď.


Autor: SXC

Než se propracujeme ke konkrétnějším teoriím, nabízíme jedno z vysvětlení, proč právě strom. Možná právě proto, že strom spojuje všechny tři části světa: svými kořeny zasahuje do země, pozemský svět symbolizuje kmen a korunou je spojen s oblohou. Z jiného pohledu by to mohlo znamenat jakési duchovní propojení mezi Peklem, Očistcem a Nebesy. A proč právě jehličnatý? Pro jehličnaté stromy je charakteristická věčně zelená barva, tedy symbol věčného života.

Někteří autoři spojují tradici vánočního stromku s jedličkami, které byly symbolem římských Saturnálií, slavností slunovratu. Jiní vidí předchůdce ve vánočních větvích, jimiž se zdobil dům; němečtí badatelé romantismu tvrdili, že zvyk je pozůstatkem uctívání starogermánských bohů nebo že jeho autorem je Martin Luther. A další skupina říká rezolutně: To všechno jsou nesmysly!

Od větví k plastu (a zase zpátky)

Co tedy (snad) víme?

  • Brémy, 1570 – v cechovní budově se tyčí jedle ozdobená sladkostmi, papírovými květinami a datlemi
  • Štrasburk, 1642 – v soukromém domě se rozsvěcí vánoční strom; používaly se louče obalené červenou vlnou
  • Německo, 2. polovina 17. století – v rodinách protestantských řemeslníků se objevují osvětlené a ozdobené vánoční stromky
  • Evropa – 18. století – stromky se dostávají i do sídel aristokracie a bohatého měšťanstva, nejprve opět u protestantů, později u katolíků; následují školní budovy i hostince; překvapivě až nakonec dobývají církevní půdu, kostely, nejprve evangelické – duchovní se novému zvyku zpočátku bránili. K osvětlení stromků se užívají voskové svíčky.
  • Libeň, 1812 – divadelník Jan Karel Liebich uspořádal v zámečku Na Ztracené vartě pro přátele Vánoce se stromečkem (nezdobenou jedličkou) a představil u nás dosud nepříliš známý zvyk z rodného Bavorska
  • Evropa, 1833 – po vynálezu parafínu se rozšiřuje použití svíček na vánočním stromku
  • Praha, 1843 – bohaté rodiny si poměrně běžně na Vánoce kupují stromky
  • Čechy, 1845 – zejména na měšťanských stolech stávají o Štědrém večeru stromky zdobené ovocem, mandlemi, rozinkami, perníčky nebo kousky látek; smrček nebo jedlička také bývají zavěšeny nad stolem obráceně, špičkou dolů
  • Německo i jinde, 40. léta 19. století -na vánočních trzích se začaly objevovat umělé stromečky vyřezávané z tenkých prkének či kartonu. Tyto stromečky se však nesetkaly s přílišným zájmem.
  • USA, 1851 – pastor, který přinesl ozdobený stromek do kostela, se zlou potázal; jeho ovečky v něm viděly pohanský zvyk
  • Praha, 1860 – v Celetné ulici, v domě univerzitních profesorů, září v Čechách první (doložený) stromeček se svíčkami a ozdobami
  • USA, cca od poloviny 19. století – začíná tradice vánočních stromů v Bílém domě, o výzdobu se stará první dáma.
  • Francie, Německo, 1870–1871 – v zákopech i lazaretech prusko-francouzské války mají rozzářené stromky navodit atmosféru domova
  • konec 19. století – objevuje se nový druh ozdob – skleněné foukané baňky, ozdoby z korálků a cínové fólie; září první prskavky, později elektrické svíčky různých tvarů
  • Čechy, 1860–1920 – stromečky se pomalu, ale jistě dostávají z města i na venkov a vytlačují tradiční betlémy; stromky se stavěly na stůl nebo zavěšovaly ke stropu
  • Brno, 1924 – první Strom republiky na náměstí Svobody; jeho vztyčení inicioval spisovatel Rudolf Těsnohlídek; pohnula ho k tomu prý událost, kdy s přáteli nalezli v zimě v lese prochladlé děvčátko. Pod vánočním stromem pak uspořádal sbírku na pomoc opuštěným dětem.
  • Čechy, 90. léta – hitem Vánoc jsou umělé stromky
  • Vatikán, 1999 – Svatopetrské náměstí zdobí velikán z Beskyd, smrk vysoký 24 metrů
  • Praha, 2003 – vánoční smrk na Staroměstském náměstí se zřítil a zranil čtyři lidi
Kapří tipy a triky Kouzla Štědrého dne        

Názory na Proč, u Santy, právě stromek?