I koledy mají pohanský původ

O historii koled se – podobně jako u dalších vánočních tradic – vyskytuje hned několik verzí, z nichž některé nás opět zanesou až k pohanským rituálům. Podívejme se stručně alespoň na některé teorie.


Autor: SXC

Slovo koleda podle naučných slovníků označuje lidovou píseň, která byla určená k obřadům zimního slunovratu. Až později pod vlivem křesťanství začaly oslavovat narození Krista a základními motivy se stala radostná novina, buzení pastýřů a pouť tří králů do Betléma (odkazy). Samozřejmě nechyběla prosba o malý dárek výměnou za přání dobrého živobytí.

Prapůvod slova hledají někteří autoři u bohyně Ledy (Lady), kterou staří Slované uctívali jako bohyni lásky, krásy a manželství. To se shoduje se starou pověrou, že noc slunovratu je příznivá pro nejrůznější věštby ve věcech lásky a manželství (odkaz). „Ko“ nebo „go“ mělo označovat vtělení toho, čemu předchází, čili Ko-Leda značí vtělení bohyně Ledy.

Podle některých zdrojů je název „koleda“ odvozen od římských lednových přání – Calendae Ianuariae, což byla obřadní schůzka spojená se zpěvem písní, popěvků a říkadel, za něž koledníci dostali dary.

Časem se církvi znelíbil rozpustilý ráz obchůzek, kdy lidé koledovali v nejrůznějších maškarách, a zavedli obchůzky kněží. Jiří Pomahač v knize Koledy uvádí, že kníže Břetislav a biskup Kosmas nařídili, aby na Štědrý večer všichni čekali doma a pak „kněžstvo koleduje a posvěceným kadidlem kadí. Nazývá se to koleda, colenda, to jest uctění.“

Ať tak nebo tak, kněží a později děti a oficiálové, pastýři či ponocní pilně obcházeli stavení a koledovali. Některé obce a města přijímala omezení koledníků, a to z nejrůznějších důvodů. Někdy to byla morová epidemie, jindy obtěžování lidí koledující mládeží, ale i fakt, že „i ourazové, zhryzení od psů a jiné zlé příhody se pacholatům stávají“.

Zpívající koledníci si vysloužili trochu hrachu, krup, lnu nebo třeba koláč či kus vánočky, kněží dostávali peníze a výši darů si prý v pozdějších dobách přímo hamižně diktovali, k nelibosti sedláků.

V záznamech je zanesen i případ, kdy se farář a kaplan o koledu mezi sebou div nepobili. Rozjímejte!

Vánoční kouzla: Zlaté prasátko Chtíc, aby spal        

Názory na I koledy mají pohanský původ

Oponent
Oponent (neregistrovaný) 77.48.59.---
9. 1. 2011 16:16 Nový

Zneužívání dětí a naivní mládeže

má různé podoby.Dnes přece nastala doba potřebných.Ale pomáhat lze i umytím schodů při povinném úklidu,lépe však očistou vlastní obuvi,slušným pozdravem,atd­.Peníze mládež kazí,i když nápodobou charity -ví však ti nezkušení, že z příspěvku postavený domov pro přestárlé platí onen přestárlý důchodem,který je povinen prokázat důchodovým výměrem+st. příspěvkem na péči?Je to tak a žádná charita nehrabe zadarmo.Množstevní slevy neexistují.Dříve platilo čím více strávníků,tím levnější jídlo.Dnes to sekají jak Baťa cvičky,co jedinec,to tvrdě vydej,co máš a přineseš i zisk pro další.Jsem proti vynuceným koledám a milodarům.z poloprázdných kapes.

maries
maries (neregistrovaný) 188.175.143.---
29. 11. 2010 15:08 Nový

žebrota

Je to žebráni

hari
hari (neregistrovaný) ---.151.broadband11.iol.cz
16. 11. 2010 8:59 Nový

presne :)

> Zpívající koledníci si vysloužili trochu hrachu, krup, lnu nebo třeba koláč či kus vánočky, kněží dostávali peníze a výši darů si prý v pozdějších dobách přímo hamižně diktovali, k nelibosti sedláků.

Krasna analogie komediantu-umelcu drive a dnes!