Hlavní navigace

I koledy mají pohanský původ

O historii koled se – podobně jako u dalších vánočních tradic – vyskytuje hned několik verzí, z nichž některé nás opět zanesou až k pohanským rituálům. Podívejme se stručně alespoň na některé teorie.


Autor: SXC

Slovo koleda podle naučných slovníků označuje lidovou píseň, která byla určená k obřadům zimního slunovratu. Až později pod vlivem křesťanství začaly oslavovat narození Krista a základními motivy se stala radostná novina, buzení pastýřů a pouť tří králů do Betléma (odkazy). Samozřejmě nechyběla prosba o malý dárek výměnou za přání dobrého živobytí.

Prapůvod slova hledají někteří autoři u bohyně Ledy (Lady), kterou staří Slované uctívali jako bohyni lásky, krásy a manželství. To se shoduje se starou pověrou, že noc slunovratu je příznivá pro nejrůznější věštby ve věcech lásky a manželství (odkaz). „Ko“ nebo „go“ mělo označovat vtělení toho, čemu předchází, čili Ko-Leda značí vtělení bohyně Ledy.

Podle některých zdrojů je název „koleda“ odvozen od římských lednových přání – Calendae Ianuariae, což byla obřadní schůzka spojená se zpěvem písní, popěvků a říkadel, za něž koledníci dostali dary.

Časem se církvi znelíbil rozpustilý ráz obchůzek, kdy lidé koledovali v nejrůznějších maškarách, a zavedli obchůzky kněží. Jiří Pomahač v knize Koledy uvádí, že kníže Břetislav a biskup Kosmas nařídili, aby na Štědrý večer všichni čekali doma a pak „kněžstvo koleduje a posvěceným kadidlem kadí. Nazývá se to koleda, colenda, to jest uctění.“

Ať tak nebo tak, kněží a později děti a oficiálové, pastýři či ponocní pilně obcházeli stavení a koledovali. Některé obce a města přijímala omezení koledníků, a to z nejrůznějších důvodů. Někdy to byla morová epidemie, jindy obtěžování lidí koledující mládeží, ale i fakt, že „i ourazové, zhryzení od psů a jiné zlé příhody se pacholatům stávají“.

Zpívající koledníci si vysloužili trochu hrachu, krup, lnu nebo třeba koláč či kus vánočky, kněží dostávali peníze a výši darů si prý v pozdějších dobách přímo hamižně diktovali, k nelibosti sedláků.

V záznamech je zanesen i případ, kdy se farář a kaplan o koledu mezi sebou div nepobili. Rozjímejte!