Adventní věnce – symbol, nebo jenom dekorace?

Adventní věnec je tradiční symbol západní církve, který má sloužit k odpočítávání čtyř týdnů adventu.

Obvykle ho známe v podobě kulatého věnce z jehličnatých větví ozdobeného čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí. Každou neděli se zapaluje další svíčka, podle tradice vždy proti směru hodinových ručiček.

Klasické adventní věnce byly zavěšeny na stuhách ze stropu, postupně je nahradily věnce, které se kladou přímo na stůl, případně varianta bez svíček k ozdobení vchodových dveří.

Proti tmě a zimě


Autor: Isifa.cz

Věnce i svíce byly podle některých pramenů symbolicky používány už před příchodem křesťanství. Zelené větve a svíčky představovaly v zimním období protiklad k mrazu a tmě. Kruhový tvar pak připomínal slunce. Lidé také údajně v zimním období nosili do svých příbytků čerstvé zelené větve a tím poskytovali příjemné bydlení dobrým duchům. Holé věnce ze slámy odháněly zlé duchy a zajišťovaly tak požehnání.

Křesťané prý tuto inspiraci převzali v 16. století. V jejich podání kruhový tvar představuje Boží věčnost a jednotu, vzkříšení a věčný život. Zelené rostliny jsou symbolem života jako takového, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti.

Další teorie praví, že tradici založil protestantský teolog Johann Hinrich Wichern dokonce až v 19. století. Wichern zřídil v Hamburku školu pro chudé děti, které se ho údajně v předvánoční době každodenně ptaly, kdy už budou Vánoce. První adventní věnec, nebo spíše kalendář, měl mít podobu dřevěného kola s malými červenými svíčkami pro běžné dny a čtyřmi velkými bílými svícemi pro neděle.

Pokud vám tyto výklady nestačí, jsou k dispozici ještě další – podle jednoho rozsvěcení svící navazuje na starou židovskou tradici – na slavení svátků světel zvaných Chanuka. Na židovských chanukových svícnech se rozsvěcuje postupně osm světel.

Další spojují věnec a svíčky se zemí a čtyřmi světovými stranami, nebo s románským věncem pro vítěze, jímž je podle křesťanské víry Ježíš.

Počet a barvy svící

V případě adventního věnce je tradic hned několik a navíc se často stejně nedodržují pravidla ani jedné z nich. Nad symbolikou vítězí módní trendy a lidé si často dělají Vánoce třeba „do oranžova“ nebo „do stříbrna“, tradice, netradice, věnec je prostě dekorace.

Vedle čtyř svící se objevuje i varianta s pěti svíčkami. Umisťuje se do středu věnce jako symbol Vánoc, často také jako symbol Ježíše Krista. Někdy se jí říká „Kristova svíčka“. Zapaluje se na Štědrý den a Boží hod vánoční.

Liturgickou barvou adventu je fialová – barva pokání. Třetí neděle se používá barva růžová, která má symbolizovat předvánoční radost.

Za sekulární (světské) vánoční barvy jsou považovány červená a zelená.

Nejobvyklejší kombinací jsou tedy čtyři fialové, nebo červené svíčky, případně tři fialové a jednu růžová. Pátá svíčka pak bývá v barvě bílé, tradiční sváteční barvě Západní Evropy. V liturgickém výkladu reprezentuje čistotu Ježíše Krista.

Populární alternativou fialových či červených svící je modrá barva, zejména v Americe a Velké Británii. Její používání je přisuzováno protestantským církvím, podle nichž je modrá symbolem naděje a čekání.

Podle jiné tradice mají být svíčky červené a zlaté, červená jako připomínka Kristovy krve prolité za spásu světa, zlatá jako barva života a vítězství.

Variant je však mnohem více, některé z nich vycházejí z tradic různých církví a kultur, jiné mají čistě dekorativní charakter.

Dnes běžně prodávané věnce jsou zdobeny nejrůznějšími přírodními materiály (sušenými plátky pomerančů, skořicí, lýkem…), skleněnými ozdobami, stuhami a podobně.

Advent Tajemné postavy – odkaz dávných pohanů?        

Názory na Adventní věnce – symbol, nebo jenom dekorace?