Speciál Silikozy.cz

Ňadra v historii: Dávné bohyně

Ženská prsa v sobě vždy skrývala dva aspekty – schopnost živit a schopnost vzrušovat.

Mateřské mléko bývalo nenahraditelné; až do konce 19. století, kdy se začalo pasterizovat mléko zvířat, znamenalo pro každé narozené dítě buď život, nebo smrt. Proto dnes známe prehistorické sošky s ohromnými prsy – zásobárny mléka jako naděje na přežití.

Badatelé se domnívají, že se jedná o zpodobnění bohyně plodnosti, bohyně matky či bohyně živitelky. Podobně později v Egyptě byla ňadra význačným rysem některých božstev.

Bohyně Artemis, Efez

Bohyně Artemis, Efez

Při zobrazování lidské postavy ve starověkém světě byla ňadra obvykle rozlišovacím znakem ženství. Lišila se velikostí, tvarem, někdy dokonce i počtem. V Efezu byly objeveny sochy bohyně Artemidy, která je obsypána jakýmisi prsy. Přestože se objevují i domněnky, že se původně jednalo o vejce či býčí varlata, v lidské fantazii se Artemis stala symbolem mateřské hojnosti a jako takovou – s několika ňadry – ji zpodobnila řada umělců následujících století.

Představa ženy s mnoha prsy nevymizela ani ve starověkém Řecku, ale výlučné postavení ňader bylo postupně nahrazeno „nadvládou falu“. Poprsí řeckých bohyní prošlo podstatnými proměnami a začalo být znázorňováno z mužského úhlu pohledu. Athéna, bohyně moudrosti a vítězné války, nese mužské atributy rozumu, války a řemesla – ňadra má ukrytá pod pancířem, na hlavě helmici a v ruce kopí. Bohyně lásky Afrodíté je znázorňována s odhaleným poprsím tvarovaným podle erotického ideálu coby předmět mužské touhy.

Nahé ženské postavy byly znázorňovány – na rozdíl od svých mužských protějšků – „s kusem oděvu na dosah ruky a v předkloněném obranném postoji“, který měl být vhodný pro všechny ženy. Oceňována byla zdrženlivost, cudnost a mateřské a domácké schopnosti, s výjimkou hetér – kurtizán, které směly odhalovat své ženské tvary.

Kultura ňader tak ve společnosti, která velebila mužské pohlaví, přežívala v mýtech a legendách, kromě zmíněných Amazonek například o stvoření Mléčné dráhy kojící Hérou, o založení Říma dvojčaty Romulem a Remem odkojenými vlčicí nebo v příběhu o dceři, která zachránila kojením vlastní matku uvrženou do vězení před smrtí hladem.

V té době bylo však mateřské kojení v úpadku a děti byly často předávány kojným.

Zdroj: Marilyn Yalomová: Dějiny ňadra (A History of the Breast), nakladatelství Rybka Publishers, 1999

Ňadra v historii: Co jsou ta prsa vlastně zač? Ňadra v historii: Tělo jako protivník        

Názory na Ňadra v historii: Dávné bohyně