Všechny galerie Zpět

Fotogalerie: Poznání mozku

Dějiny mozku: Trepanace - vyvrtání otvoru do hlavy se kdysi provádělo různými kamennými nástroji za účelem léčby bolestí hlavy, zlomenin lebky či vyhánění zlých duchů, kteří způsobovali duševní choroby. Zákrok však dotyčný musel snášet bez jakéhokoli umrtvení. Na snímku lebka z mladší doby kamenné, tvar otvoru naznačuje, že pacient „operaci“ přežil.  Více v článkuon Wikipedia.org / Rama, podle licence: CC BY-SA 3.0
  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Trepanace - vyvrtání otvoru do hlavy se kdysi provádělo různými kamennými nástroji za účelem léčby bolestí hlavy, zlomenin lebky či vyhánění zlých duchů, kteří způsobovali duševní choroby. Zákrok však dotyčný musel snášet bez jakéhokoli umrtvení. Na snímku lebka z mladší doby kamenné, tvar otvoru naznačuje, že pacient „operaci“ přežil.

    Autor: on Wikipedia.org / Rama, podle licence: CC BY-SA 3.0

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Historické vyobrazení trepanace - vytvoření otvoru do kosti lební

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Trepanace na obrazu Hieronyma Bosche

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Portrét lékaře ukazujucího trepanaci lebky, 17. století

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    K trepanaci se používaly různé kovové nástroje, tzv. trepany

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Nástroje určené k trepanaci z 18. století. Snímek z Německého národního muzea v Norimberku.

    Autor: on Wikipedia.org / Anagoria, podle licence: CC BY-SA 3.0

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    António Egas Moniz, portugalský neurolog a neurochirurg, nositel Nobelovy ceny, jako první lékař na světě provedl lobotomii. Užívala se k léčení některých závažných duševních poruch.

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Walter Freeman a James Watts prováděli tzv. transorbitální lobotomii, kterou se pokoušeli léčit úzkostné a depresivní pacienty. Operacím se dostalo výrazné mediální pozornosti. Snímek z Saturday Evening Post, 1941.

    Autor: on Wikipedia.org / Harris A Ewing, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Nástroje Waltera Freemana používané pro lobotomii v první polovině minulého století. Lékaři do mozku pronikali těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky.

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: CC BY-SA 4.0

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Deformace lebek Činuků na obraze Paula Kaneho, 19. stol. Některé národy pokládali za znamení krásy a urozenosti ploché, dozadu ubíhající čelo. Proto svým dětem uměle deformovali lebky například pomocí destiček, pevně přivázaných k čelu, a dalšími způsoby.

    Autor: on Wikipedia.org

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Již Hippokratés, považovaný za otce medicíny, věnoval pozornost mozku. Zabýval se například epilepsií. (Rytina P. P. Rubense, 1638)

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Andreas Vesalius, vlámský anatom a chirurg, zpracoval v 16. století důkladný popis mozku ve své sedmé knize rozsáhlého anatomického díla

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Franz Joseph Gall, zakladatel tzv. frenologie, se nesetkával vždy právě s pochopením (dobová karikatura, 1825). Vytvořil sbírku lebek a jejich typografii, rovněž studoval jednotlivá centra mozku a objevil křížení nervových drah.

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: CC BY-SA 2.0

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Francouzský chirurg Paul Broca při pitvě pacienta určil tzv. centrum řeči, 19. stol.

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    O pár let později objevil německý psychiatr a neuropatolog Carl Wernicke druhou řečovou oblast mozku. Řečová centra se nacházejí u většiny pitvaných vlevo, u menší části lidí vpravo.

    Autor: on Wikipedia.org / Max Glauer, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Případ Phinease Gagea podnítil oblast diskuzí na téma vlivu poškození mozku na změnu osobnosti člověka. Muži pronikla lebkou šestikilová tyč, závažné poškození velké části čelního laloku mozku přežil.

    Autor: on Wikipedia.org, podle licence: CC BY-SA 3.0

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    U Phinease Gagea došlo k narušení asi 4 % mozkové kůry. Zraněný muž přežil bez následků na vitálních funkcích kromě ztráty zraku na levé oko, ovšem nastaly výrazné změny jeho osobnosti.

    Autor: on Wikipedia.org / John M. Harlow, M.D., podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Případem Phinease Gagea se zabývali mnozí pozdější vědci, například americký neurolog Antonio Damasio. Ten na základě výzkumu pacientů s poškozením mozku ve stejných místech zjistil, že tito lidé sice mají vysokou inteligenci, ale jejich schopnost pociťovat emoce je narušena.

    Autor: on libguides.humboldt.edu by Justine Warrington, podle licence: CC BY-SA 2.0

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Většina prvků lidského komplexního chování se nachází v mozkové kůře. Ta byla vědci rozdělena na mnoho oddílů podle primární funkce, kterou vykonávají

    Autor: on Wikipedia.org / Webber, podle licence: Public domain

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Objev rentgenových paprsků upřesňoval diagnostiku v mnoha oblastech medicíny, v neurologii získal uplatnění zejména kvůli zobrazení lebky a páteře. Tato nejstarší zobrazovací metoda začala vývojem vědy ustupovat do pozadí, a to zejména díky CT (na snímku CT mozku) a magnetické rezonanci.

    Autor: on Wikipedia.org

  • Dějiny mozku

    Dějiny mozku

    Tipnete si, komu patří? (Zleva doprava: lidský mozek, mozek nosorožce a mozek delfína)

    Autor: on Wikipedia.org / Thesupermat, podle licence: CC BY-SA 3.0