Hlavní navigace

Noční sovy mají svoji diagnózu – nazývá se zpožděná fáze spánku

7. 6. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Chodíte vy nebo vaše děti spát dlouho po půlnoci a ráno nevěříte budíku, že už je nový den? Následuje ospalost a nesoustředěnost. Tzv. zpožděná fáze spánku je civilizační chorobou.

Třináctiletá dívka přichází na podnět školy do spánkové poradny. Důvod je jednoduchý: pokud už někdy dorazí do školy, usne při vyučování. Podobný problém má i sedmnáctiletý student střední školy, toho však přivádějí jeho ustaraní rodiče. Podobné potíže zaznamenávají lékaři čím dál častěji.

Co se dozvíte v článku
  1. Zpožděná fáze spánku: diagnóza mladých lidí
  2. Proč k tomu dochází?
  3. Faktory nahrávající zpožděné fázi spánku
  4. Spánkový cyklus v pořádku, problém je sociální
  5. Léčba spočívá hlavně v režimovém opatření
  6. Prevence a režimová opatření  při zpožděné fázi spánku

Zpožděná fáze spánku: diagnóza mladých lidí

Vyšetření pokaždé ukáže, že oba trpí „zpožděnou spánkovou fází“. Za názvem diagnózy se skrývá jednoduše ponocování. Dívka běžně usíná mezi druhou a devátou hodinou ranní, chlapec mezi druhou a čtvrtou. Oba by pak nejraději prospali celé dopoledne, k čemuž také často dochází. Někdy se jim nepodaří odejít z domu vůbec, takže mají mnoho zameškaných hodin ve škole.

Výskyt tohoto onemocnění evidují lékaři stále častěji, a to zejména u dospívajících. Podle zahraničních studií můžeme mluvit o sedmi až šestnácti procentech mladistvých.

„Problémem je to sice již delší dobu, ale v souvislosti s pandemií covidu jsme v naší ambulanci zaznamenali další nárůst a zdá se, že to bude stále častějším tématem,“ uvádí Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice s tím, že se jedná zejména o děti a dospívající.

Nemusí jít vždy o tak extrémní případy jako u zmíněné dívky a chlapce. U dospělého se o diagnóze mluví v případě, pokud je jeho spánek dlouhodobě, tedy minimálně tři měsíce, posunut o dvě a více hodin. U dětí stačí i jedna hodina, která pak ovlivní jejich pozornost a bdělost během dne.

Proč k tomu dochází?

Zpožděná spánková fáze se řadí k dalším civilizačním problémům, a to kvůli vlivům, jako je expozice nočního světla, která je v našem prostředí zvýšená, a naopak je snížen příjem denního světla. V období puberty přispívají ke zpoždění spánkové fáze také hormonální příčiny, konkrétně opožděné uvolňování melatoninu, tzv. hormonu spánku, který kvalitu spánku ovlivňuje. Melatonin lze terapeuticky doplňovat v lékové formě, ale jak zdůrazňuje docentka Příhodová, hlavní je omezit používání mediálních technologií, zejména ve večerních hodinách.

Modré světlo vyzařované monitory uvolňování melatoninu blokuje. „Někteří pacienti hrají počítačové hry nebo komunikují přes tablety běžně do dvou, do tří, ale i do pozdějších ranních hodin. Ráno je rodiče dlouze budí do školy a někdy se jim to ani nepodaří. Pokud ano, spánkový deficit, který se na nich během dne samozřejmě podepisuje, dospávají pacienti až o víkendu,“ popisuje neuroložka běžný profil pacienta.

Faktory nahrávající zpožděné fázi spánku

Za zpožděnou spánkovou fází stojí:

  • puberta
  • genetika
  • aktivita ve večerních hodinách
  • večerní osvit, zejména počítač, tablet, mobilní telefon
  • nedostatek ranního osvětlení
  • nepravidelný režim spánku
  • nedostatek fyzické aktivity
  • rodinné prostředí
  • užívání návykových látek
  • šikana
  • ADHD
  • některé psychické poruchy

Spánkový cyklus v pořádku, problém je sociální

Spánkových poruch je mnoho a zpožděná spánková fáze neznamená nekvalitní spánek. V podstatě by se dalo říct, že je to spánek, který splňuje všechna stadia a mohl by být i normálně dlouhý, pokud by jedince, který trpí touto poruchou, nevzbudil budík nebo rodič po skutečně krátké době spánku.

Jedinec, který trpí tímto problémem, se spíš dostává do konfliktu se společenskými nároky, kdy je v naší společnosti běžné začínat den v ranních a dopoledních hodinách.

Krátkodobě to lze zvládnout, ale každodenní vynucené zkracování spánku má pochopitelně důsledky. Vzniká například spánková deprivace, která má řadu zdravotních a sociálních dopadů. „Pacienti se zpožděnou spánkovou fází si stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti, pozornosti a dalších psychických funkcí. Prodlužuje se také reakční čas, což vede ke zvýšenému riziku nehod a úrazů. Pacienti navíc trpí častěji změnami chování, nervozitou, podrážděností, depresí či úzkostí a u dospívajících se dokonce zvyšuje hrozba sebevražedných myšlenek,“ popisuje důsledky Iva Příhodová.

Alarmující je, že se to týká i dětí a mladistvých. Podle odborníků na spánek dosahují normálně spící děti lepších výsledků ve škole. Lépe udrží pozornost, lépe se chovají, víc jim jde učení a celkově jsou podle lékařů v lepším psychickém i fyzickém rozpoložení.

Léčba spočívá hlavně v režimovém opatření

Pokud máte vy nebo vaše dítě potíže s posunutou fází spánku, určitě je vhodné obrátit se na spánkovöu laboratoř, kde potvrdí nebo vyvrátí diagnózu a poradí. Nejprve pravděpodobně doporučí režimová opatření.

„Provádíme polysomnografická vyšetření a sledujeme, jak pacient usne v našich striktně definovaných podmínkách, kde například není možné používání mobilního telefonu nebo tabletu. Podle výsledků v naší laboratoři mohu říct, že dvě třetiny pacientů usnou v přiměřenou dobu,“ říká lékařka.

Prevence a režimová opatření  při zpožděné fázi spánku

  • Omezit používání elektronických přístrojů dvě až tři hodiny před spaním.
  • Zhasínat a uléhat ke spánku vždy ve stejný čas, například ve 22 hodin.
  • Vstávat v pravidelnou dobu i o víkendu, v obdobný čas jako ve všední den.
  • Ráno se vystavit světlu – ideálně slunečnímu.
  • Během dne zařadit pohybovou aktivitu.

Nepomohou-li režimová opatření, je možné předepsat melatonin. Někdy je nutné další vyšetření u psychologa nebo psychiatra.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.