Hlavní navigace

Zmírnit protikuřácký zákon? Důvody pro a proti

23. 4. 2018

Sdílet

 Autor: Photo by Timothy Paul Smith on Unsplash, podle licence: Public domain
Protikuřácký zákon stále budí vášně. Někteří zákonodárci usilují o jeho zmírnění, lékaři jsou pro zachování současné podoby. Na světě je nová petice i první statistiky.

Ve Sněmovně se v pátek 20. dubna jednalo o novele tzv. protikuřáckého zákona. Návrh novely předložila skupina 86 poslanců napříč politickým spektrem s výjimkou lidovců. Cílem má být umožnit kouřit alespoň v malých hospodách. Jednání o návrhu novely zatím nemá žádný výsledek, projednávat se bude znovu zřejmě v květnu.

Má plošný zákaz kouření v restauracích, který začal platit v květnu 2017, smysl? Důkazem, že ano, je prý meziroční srovnání statistik hospitalizací kvůli nemocem souvisejícím s kouřením, kterou zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Aspoň si to myslí autoři petice za zachování zákazu v čele s profesorkou Evou Králíkovou, která vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK. Proč se rozhodli pro petici a co si o této problematice myslí zákonodárci?


Autor: Archív Evy Králíkové

Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., vede Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, pracuje v Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN a je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. Věnuje se epidemiologii, prevenci a léčbě závislosti na tabáku.

Zákaz pomáhá, hodnotí data odborníci

Podle ÚZIS od zavedení zákazu opravdu poklesl počet srdečního infarktu, chronické ischemické choroby srdeční, anginy pectoris i astmatu. Eva Králíková uvádí, že petici za zachování nekuřáckých veřejných prostor s profesory Pavlem Pafkem a Janem Pirkem iniciovali jako protiváhu petice za jejich zrušení. „Podpisy sice sbíráme teprve něco přes měsíc, ale i tak je jich už přes tři tisíce. Přitom je petice jen vyvěšena na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku,“ podotýká Eva Králíková s tím, že data ÚZIS jsou samozřejmě předběžná.

„Ideální by bylo porovnat například tři roky před a tři roky po platnosti zákona (roky 2014–2016 a 2018–2020), což ovšem momentálně nejde. Vzhledem k počínání poslanců tedy ÚZIS spočítal hospitalizace pro vybrané diagnózy za pět měsíců (červenec–listopad) roku 2016 a stejných pět měsíců roku 2017. Zákon platí od června 2017, ale červen byl přechodový a za prosinec nejsou ještě kompletní data. Za těch pět měsíců to bylo o 9400 hospitalizací méně, tedy celkem by letos mohlo být o nějakých 20 000 hospitalizací méně za rok 2018 pro ony čtyři vybrané diagnózy. Dva důvody ukazují, že to tak nějak asi bude. Za prvé: vyšlo to zhruba stejně jako v desítkách jiných zemí. A za druhé: pokles byl hlavně ve věku do 60 let, což jsou právě především kardiovaskulární onemocnění způsobená kouřením,“ vysvětluje pro server Vitalia.cz Eva Králíková.

Prof. Králíková: Svoboda je vždy spojena s odpovědností

Co ale autoři petice říkají na hlasy, že zmiňovaný zákon je v protikladu ke svobodnému podnikání a živnostníky omezuje? Podle prof. Králíkové každý živnostník provozující hospodu jistě bude schopen vyjmenovat desítky nařízení a pravidel, která musí splnit, aby svou restauraci mohl provozovat, od hygienického zázemí až po kvalitu jídla a pití.

„To jistě omezuje jeho svobodu, ale na druhé straně si v restauraci bez obav o zdraví objednáváme jídlo a pití. Stejně tak by tam měl být zdravotně nezávadný vzduch,“ upozorňuje s tím, že svoboda je vždy spojena s odpovědností, jinak by to byla anarchie. „Také nás omezuje třeba zastavení na červenou, ale chápeme, že toto naše omezení slouží k tomu, aby všichni tou křižovatkou mohli ve zdraví projet. Tedy tvá svoboda kouřit končí u mého nosu – nebo: kuř si, jak chceš, ale ne tam, kde já dýchám.“

TIP: Se Zdeňkem Pohlreichem o vměšování státu do podnikání v gastronomii

Lékaři se shodují

Z online dotazování, které mezi lékaři a farmaceuty uskutečnila elektronická univerzita EUNI.cz, vyplynulo, že osm z deseti lékařů je jednoznačně proti zmírnění protikuřáckého zákona. „Nikdo ze zdravotnických odborníků přitom nezpochybňuje, že kouření je škodlivé, pouze pětina z nich má pochybnosti o omezování provozovatelů restaurací, když přitom výroba a distribuce tabákových výrobků zůstává legální,“ uvedla Dagmar Dolinská, vedoucí projektu EUNI.cz.

Pro zachování zákazu je například i lékař a poslanec Rostislav Vyzula z hnutí ANO, kterého redakce oslovila. „Osobně, jako lékař, onkolog, jsem jednoznačně pro zachování stávajícího zákazu kouření. Z odborného, medicínského hlediska je to naprosto jasné. O tom snad dnes již nikdo nepochybuje. Z tohoto hlediska je nutné se věnovat výskytu nádorových onemocnění způsobených kouřením tabáku, výskytu plicních onemocnění a kardiovaskulárních onemocnění,“ vysvětluje Rostislav Vyzula s tím, že je zásadně proti jakémukoliv zmírnění zmiňovaného zákazu.

Galerie: Kuřte! Lékaři kdysi doporučovali cigarety

Vyřešilo by spory referendum?

Předseda poslaneckého klubu a místopředseda Pirátské strany Jakub Michálek ale namítá, že na výše uvedená data od ÚZIS není spolehnutí. Smysl by podle něj dávalo pokusit se o takovou statistiku z dat výkazů zdravotních pojišťoven, které mají podstatně přesnější údaje. Další zásadní informací byl vývoj počtu spotřebovaných cigaret, které zná poměrně přesně finanční správa.

„Bohužel v rámci publikovaných dat Celní správou o vybraných spotřebních daních oblast tabákových výrobků vůbec nefiguruje, takže tyto údaje nejsou veřejné známé. Ve většině zemí se zákazem kouření v restauracích spotřeba cigaret bezprostředně neklesá, ale klesá spíše průběžně i bez těchto zákazů. Například dle dat ČSÚ u nás poklesla spotřeba cigaret mezi lety 2007 a 2013 o cca 20 % a přitom šlo o období s nejminimalističtější regulací kouření v restauracích v naší historii, protože v letech 2006–2010 nebyl v zákoně ani zákaz kouření v době oběda,“ uvádí Jakub Michálek. Obecně lze podle něj říci, že otázka zachování či zmírnění zákazu kouření v restauracích je vhodné téma pro vyzkoušení obecného referenda v praxi.

Jakub Michálek také uvádí, že by mohly být povoleny označené a reálně oddělené kuřárny bez obsluhy s dostatečným odvětráváním. Tyto kuřárny jsou povoleny na letištích a v zákoně jsou jasně dané parametry větrání a reálného stavebního oddělení. Pokud by to hospoda udělala stejně, tak by s tím neměl být problém. Tak jako se kuřáci nyní srocují s cigaretou před hospodou, tak by se prostě úplně stejně srocovali pod střechou. „Případná výjimka by mohla platit i pro malé provozovny, ve kterých obsluhuje jen sám majitel bez dalšího personálu. Mezinárodní úmluva nás totiž zavazuje chránit zdraví zaměstnanců, což u malých hospod bez zaměstnanců nedává smysl,“ myslí si Michálek.

Benda: Průzkumy po půl roce fungování pokládám skoro za výsměch

Poslanec ODS Marek Benda, který je jedním z navrhovatelů zmírnění uvedeného zákona, tvrdí, že respektuje všechny zásady, pod kterými byl takzvaný protikuřácký zákon prosazen, a bude se snažit zmírnění a udržení respektu k odlišnému životnímu stylu prosadit. „V první řadě jsem zaregistroval petici, která má mnoho desítek tisíc podpisů, za zmírnění protikuřáckého zákona. Petice za udržení úplného zákazu kouření v pohostinství má řádově menší dopad i počet petentů. Průzkumy po půl roce fungování pokládám skutečně skoro za výsměch seriózní vědecké práci. Vlivů může být celá řada a myslím, že si nikdo neodváží seriózně říci, že jde o důsledek přijetí zákona,“ uvádí Marek Benda.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář, který stál u začátku i konce projektu Naše adresa. Byl editorem v Deníku, regionálním redaktorem i hudebním publicistou. V současné době spolupracuje na různých PR zakázkách a externě píše do několika médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).