Hlavní navigace

Časy se mění, ten letní zůstává. Jak vyzrát na hodinový posun?

24. 3. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Po roce to tady máme znovu. Změna času na takzvaný letní čas už dlouhá léta přináší spory mezi příznivci, či možná lépe řečeno zastánci, a zarytými odpůrci.

Pídit se po jednoznačné pravdě nemá smysl. Faktem je, že různým skupinám lidí přináší hodinový posun v různé míře určité problémy. Jak je alespoň trochu snížit?

„Vývoj člověka probíhal a probíhá v souladu s dlouhodobými biorytmy přírody a máme k dispozici mnoho adaptačních mechanizmů, abychom i na negativní změny dokázali reagovat příznivě. Není pochyb o tom, že změna času patří k těm negativním a citlivý člověk se s tím vyrovnává většinou delší dobu,“ říká lékař Polikliniky Medicon Zelený pruh Josef Volný.

Letní čas v roce 2018:

  • začne platit v noci 25. března,
  • hodiny se posunou o hodinu dopředu,
  • ve 2.00 na 3.00 hodiny ráno.

Ráno moudřejší večera

Oblíbené rčení, že ráno je moudřejší večera, platí s určitými výjimkami. Zejména u rodin s malými dětmi lze s vysokou dávkou pravděpodobnosti říct, že jednou z výjimek, kdy výše popsané rčení nefunguje, je několik po sobě jdoucích rán po změně času. Speciálně po přechodu na letní čas. Dětem je celkem jedno, když jim říkáte, že je už tolik a tolik hodin a měly by v zájmu včasného příchodu do školy trochu zrychlit. Zato celkem jistě podvědomě cítí, že tohle ráno by to chtělo ještě minimálně hodinu dospat, zatímco večer se zdá být odchod do postele otravně brzy. Že důsledky změn režimu dětí, a hlavně jejich reakce, dopadají na nervovou soustavu rodičů, asi není třeba popisovat.

Galerie: Nejhorší potraviny před spaním

Ještě mnohem hůře ale mohou na změnu reagovat lidé s psychickými problémy. Ti jsou kolikrát přímo závislí na každodenním řádu, včetně vstávání v pravidelnou hodinu. Narušení určitých pevně daných rituálů má vždycky vliv na psychiku. Nehledě na to, že v prvních dnech jde při změně času také o posun světelnosti všedního dne, a i na to je řada lidí dost citlivá. Může vás to rozhodit na hodně dlouho,” říká klient psychiatrické ordinace Bronislava Kobedy v Haštalské ulici v Praze 1, který se dlouhodobě potýká s bipolární poruchou, Ivan B. (56).

Posun času o hodinu dříve se také odehrává v období, kdy je mnoho jedinců zasaženo pravidelnými chřipkovými epidemiemi a mají celkově oslabenou imunitu. V takových situacích by tělo i mysl měly odpočívat a i změna denního rytmu může přispět k pocitům únavy. Jak si tedy změnu času alespoň trochu zpříjemnit?

Ranní ptáče dál doskáče

Řešením na první pohled drastickým může být postupné dřívější vstávání už během zimních měsíců, které tak nějak přirozeně smaže v závěru hodinový posun na letní čas. Dřívější procitnutí v zimě lze ideálně využít k nějakým příjemným aktivitám, které se obejdou i bez slunečního svitu a denního světla. Třeba přípravou bohaté snídaně či sportem, který je v podstatě lékem na mnoho psychických a zdravotních potíží.

Ale ruku na srdce, kdo z nás obyčejných smrtelníků by dokázal už někdy od prosince dobrovolně vstávat vždy o nějakých pár minut dříve. Pokud však chcete snížit náraz změny času, pak je paradoxně skutečně řešením vstávat ne o hodinu, ale o ještě pár minut dříve a dopřát tělu i mysli opravdu delší ráno na rozjezd plné aktivity. S dobrou a vyváženou snídaní se to dá celkem pohodlně přežít.

„Nejlepším startem dne je sklenice vody a vyvážená snídaně, která nám dá energii do celého dne. Snídaně by měla být do hodiny od probuzení a měla by obsahovat dostatek sacharidů s vysokým obsahem vlákniny (např. žitný chléb, ovesné vločky, knäckebrot) a dostatek bílkovin. Jako bílkovinu můžeme k snídani zařadit kvalitní šunku, netučný sýr, bílý jogurt, polotučný tvaroh či kefír. Neměli bychom se odbít jen suchou houskou nebo naopak samotným jogurtem,“ doplňuje nutriční specialistka Incare polikliniky Budějovická Jana Svitálková. Naopak chyby při snídani vedou k obezitě i zácpě.

Kromě jídla nás po ránu může nastartovat i pohyb. Občas se třeba dá zajít do práce pěšky nebo alespoň na zastávku MHD, která je kousek dál od bytu. A hlavně dbát na to, aby ráno bylo skutečně na všechno dost času. Nechat děti takzvaně přispat, co to jde, a pak je honit hlava nehlava, to následkům časového posunu rozhodně neprospěje. Pohodová snídaně, nějaký ten pohyb navíc a tělo vás odmění endorfiny a mnohem lepší náladou. Nic světoborného, ale funguje to.

Odborná spolupráce:

Mgr. Jana Svitálková

Nutriční specialistka Incare polikliniky Budějovická. Vystudovala obor nutriční specialista na 1. LF UK. Zabývá se jak výživou nemocných, tak poradenstvím pro trvalou redukci váhy.


MUDr. Josef Volný, CSc.

Vedoucí lékař oddělení praktických lékařů na Poliklinice Medicon Zelený pruh v Praze, specializuje se na imunitu a alergie.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Profesí adiktolog, dnes psavec na téma zdraví, lidské vztahy a životní situace. Pracovala jako dramaturg lifestyle magazínu na TV Prima a externí redaktor na téma zdraví a závislosti pro internetové portály.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).