Zmatky kolem fipronilu: Chtějte jen vejce z českých chovů

Autor: Nina Havlová

Situace kolem vajec s obsahem látky fipronil se stává značně nepřehlednou. Jak se vyhnout toxickým vajíčkům a výrobkům z nich?

Zhruba před měsícem se objevily první informace o tom, že Evropa stahuje milióny vajec s vysokým obsahem pesticidu fipronil. Ten se používá v chovech drůbeže jako prostředek proti různým parazitům, například blechám nebo klíšťatům.

Situace v České republice vypadala klidně, vzhledem k tomu, že fipronil se u nás dlouhodobě nepoužívá a vejce ze zemí, kde byl přípravek v potravinách zachycen (Belgie, Nizozemí), se k nám příliš nedovážejí. Veterináři se tak zpočátku rozhodli, že budou pouze namátkově kontrolovat vejce a kuřecí maso z rizikových zemí, kde je fipronil zaregistrován, zejména z Německa a Polska, odkud jsou dovozy nejvýznamnější.

Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce

Jak moc je fipronil nebezpečný?

Koncentrace rizikové látky ve vejcích z chovů, kde se používá fipronil, není vysoká a dospělý člověk by neměl mít s jejich nárazovou konzumací problém. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ovšem může látka poškozovat játra, ledviny nebo štítnou žlázu, především však u dětí.

Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) činí maximální limit reziduí pro fipronil ve vejcích a kuřecím mase 0,005 mg/kg. Pokud je limit překročen, nesmí být potravina uvedena na trh. V případě, že je zjištěno překročení limitu, musí být produkt stažen z trhu. To se právě děje, je však třeba vědět, že krátkodobé překročení maximálního limitu podle EFSA neznamená, že spotřebiteli hrozí zdravotní riziko. Rezidua fipronilu nicméně nelze zlikvidovat tepelnou úpravou, látka v potravině zůstává.

Podle doc. Sergeje Zacharova, přednosty Toxikologického informačního střediska VFN a 1. LF UK v Praze, může zabít dospělého člověka pět gramů této čisté látky. Fipronil v toxické dávce proniká do mozku, což způsobí křeče, poruchy vědomí a někdy i smrt. „Po požití fipronilu v toxické dávce se do jedné až tří hodin objeví nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, bolest hlavy, u vyšších dávek poruchy vědomí, zrychlený tep, zvýšený tlak, křeče až kóma,“ uvedl lékař.

Mimořádná opatření i v ČR

Později Státní veterinární správa (SVS) v důsledku vývoje situace přijala mimořádná opatření. Všechny subjekty, které na území ČR chtěly přijmout vejce vyprodukovaná v Belgii nebo Nizozemsku nebo vaječné výrobky z takových vajec, musely zajistit jejich laboratorní vyšetření na fipronil. Teprve až po negativních výsledcích vyšetření mohla být tato vajíčka uvolněna na český trh nebo dále zpracována.

Po dalších nálezech vajec a potravin s možným obsahem fipronilu v EU (například podezření u sušenek Zlaté věnečky na Slovensku, zatím se neprokázalo) a varování z Německa, že do ČR dorazily kontaminované vaječné výrobky, přijala SVS ve středu 6. září další přísnější opatření. Všechna vejce a vaječné produkty z ostatních zemí EU musí být před uvedením na český trh vyšetřena na fipronil, informuje veterinární správa.

„Přísnějšími opatřeními reagujeme na informaci, že do České republiky mohlo dorazit několik tun vaječných výrobků kontaminovaných fipronilem. Situaci bereme vážně, a okamžitě jsme proto zpřísnili veškerá opatření, týkající se dovážených vajec a vaječných produktů,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Vejce z českých chovů mají být bezpečná

Spotřebitelům i potravinářským firmám ministr doporučuje, aby nakupovali vejce pouze z českých chovů. „Fipronil se u nás již dlouho nesmí používat, navíc chovy jsou pod přísnou kontrolou Státní veterinární správy. U českých potravin jsme schopni dokumentovat celou jejich cestu od zemědělce až na pulty obchodů,“ uvedl Marian Jurečka.

Problém tak představují zejména zpracovaná vejce, která se používají do řady výrobků a před finálním zpracováním mohou procestovat více zemí. Například pasterovaná vejce využívají pekaři, cukráři, restaurace či jídelny a koncový zákazník těžko odhalí původ vaječných složek. V tom má pomoci přijaté opatření. „Vejce a vaječné výrobky ze všech členských zemí EU je nyní možné uvést na trh, tedy dále prodávat nebo použít pro výrobu, až poté, co příjemce prokáže, že fipronil neobsahují. Nařízení se nevztahuje na vejce z českých chovů a výrobky z nich,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Riziková zásilka z Německa

Aktuálně veterináři dohledávají všechny odběratele rizikové zásilky od německého distributora, který dodal do ČR více než sedm tun pasterizované vaječné melanže a tekutých pasterizovaných žloutků. „Ty byly následně distribuovány více než sto třiceti dalším provozovatelům. Kontaminované produkty budou staženy z trhu a vráceny zpět do země původu, případně neškodně zlikvidovány,“ uvedl Petr Vorlíček, tiskový mluvčí SVS.

Riziková zásilka od německého distributora
Autor: SVS

Riziková zásilka od německého distributora

Státní veterinární správa od začátku kauzy odebírá namátkové vzorky zahraničních i domácích vajec a kuřecího masa. Doposud provedla cca dvě stě sedmdesát vyšetření na fipronil. Vyšetřovala se vejce, vaječné výrobky a drůbeží maso, a to jak ze zahraniční, tak od českých producentů. V žádném z vyšetřovaných vzorků nebyla přítomnost fipronilu zjištěna. Látka fipronil se v ČR nesmí používat k ošetřování zvířat chovaných k produkci potravin. Namátkové kontroly v chovech nezjistily, že by některý z chovatelů tento zákaz obcházel.