„Zlaté oči“ jsou realitou: tříletá pacientka má implantáty víček ze zlata

Autor: MedDev

Je tu nový přehled novinek ze světa věty: Zkoumá se další terapeutické využití kmenových buněk. Ječmen může sloužit i pro produkci antibiotik. Proč černý kašel odolává očkování. Nové výzkumy v onkologii.

Přinášíme pravidelný přehled novinek tuzemských akademických institucí, které se  vztahují ke zdravotnictví, stravování a souvisejícím tématům.

Oči: implantáty ze zlata a vzácné genetické poruchy

Neschopnost dovřít oční víčka, tzv. lagoftalmus, je nepříjemnou komplikací u obrny lícního nervu. Část oka je při něm vystavena trvalému dráždění vnějšího prostředí, a tedy i většímu osychání rohovky, jejím zánětům i tvorbě vředů.

Možností léčby je aplikace tzv. víčkových implantátů ve tvaru obdélníkových „plíšků“ různé hmotnosti, které jsou vyrobené z čistého zlata a podle individuálních potřeb pacienta. Tříletá pacientka, která nyní tuto operaci podstoupila, patří dosud k nejmenším pacientům a tento operační zákrok je právě vzhledem k jejímu věku výjimečný.

FN Motol: Speciální implantáty zachraňují nedovírající oční víčka

Čeští a britští vědci zjistili, že mutace genu GRHL2 jsou příčinou závažné vady oční rohovky tzv. zadní polymorfní dystrofie typu 4. Vzácné onemocnění u většiny pacientů zhoršuje zrak, často je nutná i transplantace rohovky a některé případy vedou až k úplné slepotě.

Vedoucí týmu doc. Petra Lišková
Autor: 1. LF UK

Vedoucí týmu doc. Petra Lišková

V České republice nemocí trpí nejméně jeden člověk z 80 000, v přepočtu na celkový počet obyvatel je to celosvětově nejvíce lidí. Objevenou mutaci, a tedy i nemoc, lze nyní poměrně jednoduše zjistit pouze z krve a lékaři se tak mohou u malých dětí obejít bez náročných vyšetření oka v celkové narkóze. Objev genu navíc přináší postiženým rodinám možnost ovlivnit přenos onemocnění na další generaci pomocí prenatální nebo preimplantační diagnostiky.

1. LF UK: Češi objevili nový gen způsobující onemocnění rohovky

Imunita: geneticky modifikovaný ječmen i myši

Látku katelicidin, která je součástí lidského imunitního systému a působí jako přírodní antibiotikum, dokázali vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyrobit v ječmeni. Technologie může být základem pro velkokapacitní produkci tohoto peptidu; jeho výrobní cena se nyní pohybuje v řádu až desetitisíců korun za miligram, využití geneticky modifikovaného ječmene by ji však mohlo výrazně snížit.

Univerzita Palackého v Olomouci: Vědci v Olomouci naučili ječmen vyrobit lidský peptid, který umí zatočit s infekcemi

Významnou úlohu v odstraňování nebezpečných T buněk (tj. T lymfocytů, které namísto cizorodých objektů napadají buňky vlastního těla) zastává protein zvaný „autoimunitní regulátor“ – Aire. Mutace v tomto proteinu způsobuje u lidí vznik závažného autoimunitního onemocnění. Vědcům se u myší nyní podařilo vypnout produkci proteinu Aire specificky v jakékoliv buňce či tkáni, a detailně tak zkoumat související procesy.

Akademie věd ČR: Nový myší model umožňuje detailní studium vzniku autoimunitních chorob

Bakterie způsobující černý kašel, onemocnění dýchací soustavy s potenciálně fatálním průběhem zejména pro novorozence a starší lidi, dokáže řadou triků oblafnout lidský imunitní systém. Vědci nyní ukázali, jak k tomu bakterie dokáže využívat i tzv. adenylát cyklázový toxin. Bakterie Bordetella pertussis je schopna pomocí tohoto toxinu zablokovat stejnou signální dráhu jako léčivo rapamycin, které se pro potlačení imunity využívá při orgánových transplantacích kvůli snížení rizika odmítnutí transplantovaného orgánu. Tyto a další efekty následně vedou k odzbrojení jednotlivých složek imunitního systému, pacient pak ani při rozvinutém onemocnění nemívá horečku. Černý kašel se v populaci skrývá a nepodařilo se jej vymýtit ani očkováním.

Akademie věd ČR: Původce černého kašle je mistrem v manipulaci s imunitou

Poznámka: Navíc, ani když černý kašel není sám o sobě zrovna fatální, potlačení imunity otevírá dveře dalším infekcím.

Nádorová onemocnění: problém železa i kmenových buněk

Myelodysplastický syndrom (MDS) se projevuje narušením krvetvorby v kostní dřeni a přítomností nádorových buněk u pokročilejších forem nemoci. Toto onemocnění může přejít v závažnou akutní myeloidní leukémii. Nyní se podařilo objevit mutaci (v genu pro enzym NQO1), která se u českých pacientů s MDS ve srovnání se zdravými jednotlivci vyskytuje mnohem častěji. Stejná mutace komplikuje i léčbu žen s rakovinou prsu a ovlivňuje i prognózu a odpověď na léčbu u pacientů s MDS. U těchto pacientů se po krevních transfúzích dostavuje přetížení organismu železem z rozpadajících se červených krvinek. Vylepšením léčby by proto mohlo být podávání látek, které budou železo vázat.

Poznámka: Ukládání železa se spojuje s celou řadou dalších chorob, železo bývá nedostatkové i pro patogeny, takže jeho nadbytek s sebou nese další komplikace (a naopak nedostatek železa může přinášet i určité výhody).

Akademie věd ČR: Objasnění genetických aspektů myelodysplastického syndromu (doc)

Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny.

Na konci experimentálního výzkumu na 1. LF UK chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním kmenových buněk a případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby lymfedémů
Autor: 1. LF UK

Na konci experimentálního výzkumu na 1. LF UK chtějí lékaři a další vědci vědět, zda se přidáním kmenových buněk a případně i cytokinů při transplantaci mízních uzlin zlepší výsledky operací, a tím i léčby lymfedémů

V českém experimentálním výzkumu nyní lékaři testují na zvířecích modelech metodu transplantace uzliny. Chirurgický přenos uzlin kombinují s použitím kmenových buněk a také s velmi nákladnou léčbou růstovým faktorem (tzv. cytokinem VEGF-C), který podporuje růst mízních cév.

1. LF UK: Experimentální výzkum na 1. LF UK pomůže léčbě lymfedému

Technologie: chytré náramky i filtry v krčních tepnách

Nově navržený náramek nošením získává data o chování lidského těla konkrétního člověka. Náramek se sám učí, čím déle ho člověk nosí, tím přesnější se stává měření a získávání dat.

Student VUT vytvořil náramek, který může zachraňovat životy (vizualizace)
Autor: VUT Brno

Student VUT vytvořil náramek, který může zachraňovat životy (vizualizace)

„Pokud nastane nějaká změna, náramek pozná, že se děje něco nezvyklého, a může přivolat pomoc,“ vysvětluje zakladatel projektu Life Saving Bracelet (Život zachraňující náramek) Svätopluk Blažej, který studuje na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. První náramky budou nosit a testovat senioři v domově důchodců. Podle autorů projektu náramek ovšem najde využití nejen v případě seniorů nebo nemocných lidí, ale např. i u sportovců či fyzicky náročných povolání.

Poznámka: Produktů nositelné elektroniky dnes existuje celá řada. Tento náramek se od nich má lišit tím, že se opravdu zaměřuje pouze na zpracování zdravotních dat (nejde o hodinky propojené s telefonem apod.), takže má být unikátní výdrží baterie.

Vysoké učení technické v Brně: Student VUT vytvořil náramek, který může zachraňovat životy

Kardiologové z Nemocnice Na Homolce jako první na světě implantovali pacientům do obou krkavic (tepen, které přivádějí krev do mozku) mikrofiltr, který má zachytit případnou krevní sraženinu. Jedná se o preventivní zákrok, chránící nemocné trpící fibrilací srdečních síní před mozkovou mrtvicí. Trvalý mikrofiltr dokáže krevní sraženinu mechanicky zachytit, ještě než se dostane do mozkových cév, a tedy mrtvici předejít. Aplikace probíhá pouze při místním znecitlivění. Operatér zavede filtr do nitra tepny ultratenkou jehličkou přes kůži krku. Filtr se po zapnutí spouštěče operatérem roboticky vysune z pouzdra injektomatu a rozvine se volně v dutině příslušné tepny.

Nemocnice Na Homolce: Nový způsob prevence mozkové mrtvice

Systém automatického tísňového volání (eCall) se od 1. dubna oficiálně spouští do ostrého provozu. Od tohoto data mají výrobci povinnost instalovat palubní jednotky systému do všech nových modelových řad osobních automobilů a nákladní vozidel do 3,5 tuny homologovaných pro evropský trh.

serial_prilohy

Systém včasného přivolání pomoci eCall se naostro spustil od 1. dubna
Autor: Ministerstvo dopravy ČR

Systém včasného přivolání pomoci eCall se naostro spustil od 1. dubna

Podle statistik zemře v ČR ročně 5 až 10 lidí kvůli tomu, že se při dopravní nehodě vážně zraní, nedokážou přivolat pomoc a není ani žádný svědek nehody, který by jim pomohl. Systém eCall funguje tak, že ve vozidle je instalována jednotka GNSS s vestavěnou SIM kartou a hlasovým telefonem. Stisknutím tlačítka SOS nebo v případě automatické aktivace senzorů nárazu ve vozidle se spustí poplach a auto automaticky přenese potřebná data na centrum tísňového volání integrovaného záchranného systému a k tomu volá na číslo 112.

Ministerstvo dopravy ČR: Systém včasného přivolání pomoci eCall se naostro spustí od 1. dubna