Hlavní navigace

„Živá“ a „mrtvá“ voda ve výrobě potravin

23. 1. 2019

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Voda může mít v potravinářství mnohem širší použití, než se zdá. Český výrobce využívá kyselou vodu k dezinfekci, zásaditou pak pro zlepšení senzorických vlastností pokrmů. Nabízejí se i další benefity zásadité vody.

Obyčejná voda je po všech stránkách podivuhodná tekutina. A ještě zajímavější je, když se upraví některé její parametry, jako například pH vody, které má za normálních okolností hodnotu 7, což představuje neutrální reakci.

Voda však může mít i jiné hodnoty pH, což mimo jiné využívá tuzemská společnost – výrobce hotových jídel Expres Menu, o kterém server Vitalia.cz nedávno psal. Uvedená společnost přitom ve svém provozu používá kyselou (pH 3)zásaditou (pH 12) vodu, přičemž účinky obou „druhů“ jsou veskrze praktické a management společnosti o nich v nadsázce mluví jako o „živé“ a „mrtvé“ vodě. S pohádkami ani s oživováním někoho nebo něčeho to ovšem nemá nic společného – s potravinářskou výrobou ale ano.

„Mrtvá“ voda je přirozená dezinfekce

Například „mrtvá“ voda – voda o hodnotě pH 3 – představuje podle marketingového ředitele společnosti Adama Sogela účinný a zcela přirozený dezinfekční prostředek. Společnost využívá takto kyselou vodu například k sanitaci prostorů, v nichž se připravují pokrmy, za pomoci tzv. fugátoru, který vytváří jemnou mlhu, aby se voda lépe rozptýlila.

K sanitaci díky tomu není třeba používat různých chemických prostředků, jako je Savo a další přípravky, navíc je možné zhruba po dvaceti minutách do takto dezinfikovaného prostoru jít.

„Živá“ voda pomáhá snížit obsah soli v jídle

„Živou“ vodu o hodnotě pH 12 pak v Expres Menu přidávají do vody, v níž se vaří vývary, omáčky a další složky jejich pokrmů. Hlavním důvodem je v tomto případě především snaha snížit v potravinách obsah soli. To je v současné době proces, o který se snaží celá řada výrobců. Podle Adama Sogela se využitím takovéto zásadité vody zlepšují senzorické vlastnosti pokrmů a ty chutnají i bez použití soli výrazněji.

Ve hře jsou však i další možná pozitiva použití zásadité vody (s běžnou vodou je namixována v tajném podnikovém poměru), jako je možná likvidace volných radikálů v těle příjemce příslušných pokrmů, a tedy příspěvek k prevenci rizik rakoviny. Což vyplývá z některých již publikovaných studií, na druhou stranu ale k nějakému jasnému tvrzení chybí stále ještě dostatek informací (tématu jsme se věnovali již dříve v článku Jak funguje ionizátor, stroj na „živou“ vodu?).

Co ještě nevíme o vodě?

Faktem ale je, že testování vody o pH 12 v chovech kuřat vedlo k závěru, že kuřata, kterým byla do pítek přidávána tato voda, lépe prospívala a rychleji přibývala na váze.

Částečně to potvrzují i výzkumy, které se týkají poněkud známější a také prověřenější „těžké vody“. Ta má na straně jedné horší rozpustné vlastnosti, na straně druhé ale dřívější experimenty na myších prokázaly, že těžká voda potlačuje buněčné dělení, což v praxi znamená zpomalování procesu rakoviny. Také těžká voda má jiné než „normální“ pH – v tomto případě je jeho hodnota 7,41.

Nejen uvedené příklady naznačují, že lidské poznání i o tak všudypřítomné a zdánlivě každému známé vodě má ještě své rezervy. Vodu přitom každý používá při vaření, při výrobě potravin i pěstování surovin k výrobě potravin. To je však voda „běžná“, s neutrálním pH 7. Jak je ale vidět, jsou i jiné „druhy vod“ a jejich použití může být, jak se zdá, širší, než je dosavadní praxe.

Čtěte dále: Co dostanete, když si koupíte harmonizovanou vodu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).