Hlavní navigace

Zimní jídelníček podle našich babiček

Alena Přídová

Lokální, sezónní, bio, málo cukru, bílá mouka jen svátečně… Vše, co je pro nás aktuálním trendem, bylo dřív nejen naprosto běžné, ale často i nutné. Přečtěte si, co bylo základem kuchyně v zimě či jak se Vánoce osladily i bez rafinovaného cukru.

Doba čtení: 3 minuty

Jídelníček našich babiček, či spíše pra a prababiček, se skládal z potravin, které byly sklízeny výhradně v našich končinách, a maximálně se tak využívalo sezónních plodin.

V zimních měsících se na talíři nejčastěji objevovaly husté zeleninové polévky, luštěniny, jáhly a pohanka. Dnes se jídla jako jáhelník, sladký nákyp se sušeným ovocem nebo pohanka v různých formách postupně objevují nejen u nás doma, ale i ve školních jídelnách. Jáhly jsou přirozeně bezlepkové, s nízkým glykemickým indexem, a navíc obsahují i draslík, hořčík, zinek a železo, které v naší stravě obecně chybí. Pohanka, další obilnina vhodná pro celiaky, je bohatá na aminokyseliny, vlákninu i důležité stopové prvky. Zahřejte rodinu v chladných dnech například sytou hrstkovou polévkou s luštěninami a kořenovou zeleninou.

Kysané zelí k posílení imunity

Co dnes hledáme v lékárně, naši prarodiče nacházeli v přírodě. Pro posílení imunity, při nachlazení, potížích se spánkem nebo celkovou vitalitou jim nepomáhaly tabletky ani zázračné koktejly. Ovoce, zelenina, bylinky i dostatek pohybu a čerstvého vzduchu byly zdrojem jejich síly a zdraví. Správný jídelníček by měl být základem i dnes.

V chladnějším období, kdy je naše tělo náchylnější například k nachlazení, se u předků můžeme směle inspirovat: vitaminy totiž doplňovali často i podomácku vyrobeným kysaným zelím, které je skvělým zdrojem nejen vitaminu C, K a skupiny B, ale i bakterií kyseliny mléčné a stopových prvků. Ideální pro posílení imunity! Nicméně pozor na to, jaké zelí kupujeme.

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách

Sušené ovoce místo cukru

Z ovoce v zimě dominovala jablka, místo sladkostí se pak mlsaly křížaly (sušené plátky jablek), štěpány (sušené plátky hrušek) či rozinky. Sušené ovoce se jako přírodní sladidlo, nebo dokonce „cukrovinka“, používá odnepaměti. Stejně jako v minulých staletích si i dnes můžeme bez cukru přisladit ovesnou kaši i vánoční cukroví. Různé nepečené a raw recepty jsou navíc v kurzu. Vyzkoušejte kombinace domácího i exotičtějšího sušeného ovoce, ořechů a semínek. Nejen, že budete mít Vánoce bez výčitek, ale navíc se odměníte vitaminy, vlákninou a dalšími důležitými látkami.

Pokud nemáte vlastní zdroje, pak opět věnujte pozornost tomu, jaký výrobek a kde kupujete. Například tzv. sušené banány sajou ve skutečnosti smažené, sušené ovoce z obchodu mívá také problémy s pesticidy či přítomností škůdců či plísní atp.

Galerie: Sušené ovoce s pesticidy, barvivy a škůdci

Místo ranní kávy hrnek čaje

Takovýto jídelníček, bohatý na vitaminy a minerální látky, naše babičky ještě často doplňovaly o bylinné čaje (nejčastěji šípek či černý bez), které skvěle posilnily obranyschopnost v chladných zimních dnech.

Šípek je bohatý na vitamin C, a působí tak nejen jako prevence proti nachlazení, ale pomáhá i při zánětech močového měchýře a ledvin či únavě. Příprava čaje je snadná a použít můžeme jak celé, tak rozdrcené sušené plody.

Šípkový čaj

  • Celé sušené plody zalijeme vodou v poměru 1:10. Vaříme na silnějším ohni přibližně 30 minut, až se část vody odvaří.
  • Na čaj z drcených plodů necháme šípky nejprve hodinu máčet, pak přivedeme k varu a vaříme 2 minuty. Následně čaj necháme 15 minut stát, poté přecedíme.

Podobně jako šípek i černý bez je vynikajícím zdrojem vitaminu C. Pro přípravu čaje je nejvhodnější sušený bezový květ, který si výborně rozumí i s květem lipovým. Sušený květ stačí zalít vroucí vodou a nechat deset minut stát a scedit. Čaj můžeme dochutit medem i citronem. Nálev z květu černého bezu má nejen preventivní účinky při nachlazení a rýmě, ale navíc snižuje horečku, mírní kašel, rozpouští hleny, podporuje pocení a působí močopudně.