Hlavní navigace

Zimní čas je lepší než letní

Pavel Houser

Trvalé zavedení „zimního“ času je podle vědců zdraví prospěšnější než stálý „letní čas“. Pětina lidí je nevyspalá, zjistil další výzkum. A stejně tak pětina prý zažívá duševní onemocnění.

Doba čtení: 6 minut

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Proč má být zimní čas lepší

Mezinárodní odborné společnosti zabývající se výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem zaslaly své stanovisko ke změně času vládním institucím většiny členských států Evropské unie. Vědci v něm doporučují zavedení ustáleného Standardního času, označovaného jako zimní, coby prospěšnějšího zdraví celé společnosti než stálý čas letní.

Jak uvádí posudek českých vědců, zimní čas zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Výzkumy ukazují, že zimní čas ve srovnání s letním snižuje pocit chronického jetlagu (tzv. sociální jetlag). Vlivu světla se věnujeme také v článku Zhasnout, prosím! Nebezpečí dnů bez světla a nocí plných záře.

AV ČR: Trvalé zavedení „zimního“ času je podle vědců zdraví prospěšnější než stálý „letní“ čas (soubor doc)

Poznámka autora: Dalo by se na to podívat ještě jinak. Hlavní stres působí ono střídání. Z tohoto hlediska by bylo rozhodně záhodno střídání času zrušit, lepší jakýkoliv ustálený čas než proměnlivý. A zda zimní, nebo letní? Větší stres určitě působí, když máte najednou vstávat o hodinu dřív, ne později. Čili vhodné je ušetřit si určitě ten posun, kdy o hodinu přijdeme – přechod na letní čas. Tím nám opět vychází jako optimální čas zimní.

Co se týče začátku pracovní doby, to je do jisté míry věcí dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Předmětem dohody ovšem není (nebo je v mnohem menší míře), jak začíná vyučování ve škole; zde budou nejspíš pokračovat diskuse o posunech, ale těžko výsledek přitom může vyhovovat všem. Viz i následující novinka.


Autor: Photo by Hutomo Abrianto on Unsplash, podle licence: Public domain

Pětina lidí je nevyspalá, říká výzkum

Spánek jako nedostatkové zboží

Mezinárodní výzkum Paylab ukázal, že přibližně 18 % tuzemských zaměstnanců spí denně méně než šest hodin. Lidé zvyklí na tak krátký spánek si zároveň mnohem více stěžují na stres v práci. Jedním z cílů souvisejícího výzkumu je vzbudit diskusi o tom, zda by neměli studenti začínat výuku o trochu později. Adolescenti jsou vystaveni hormonálním změnám, stresovým podmínkám a často také trpí nedostatkem spánku.

Středoevropský technologický institut CEITEC: Stres v práci? Možná se jen stačí pořádně vyspat (autor iHned.cz)

Duševní onemocnění v číslech

Dle nedávného výzkumu Národního ústavu duševního zdraví prožije duševní onemocnění v Česku každý rok přibližně každý pátý obyvatel (21,7 %). Téměř 4 % lidí zažijí závažnou depresi, více než 7 % prožívá úzkosti, přibližně 1 z 15 (6,4 %) je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami.

Národní ústav duševního zdraví: Světový den duševního zdraví: duševní onemocnění prožije v Česku ročně každý pátý člověk (soubor PDF)

Poznámka autora: Čili je-li každý pátý člověk nemocný, podle této logiky by každoročně každý pátý z nás měl vyhledat odbornou pomoc? Kolik by pak vůbec bylo třeba psychiatrů / klinických psychologů? Viz i statistiky, podle nichž Češi navštěvují lékaře v průměru více než obyvatelé srovnatelných zemí.

Dokonalý chmel

Chmel, respektive i pivo, obsahuje řadu zdravotně prospěšných látek, antioxidantů, látek s protirakovinným účinkem atd. Jejich obsah by šel ještě zvýšit. V posledních letech se podařilo objevit některé geny (tzv. transkripční faktory), které se podílejí na řízení tvorby prenylflavonoidů a hořkých kyselin. Nyní vědci popsali a prozkoumali další dva transkripční faktory, které řídí finální kroky tvorby hořkých kyselin a prenylflavonoidů. Vnesením těchto transkripčních faktorů do chmelu se podařilo v listech aktivovat geny podílející se na tvorbě léčivých látek na čtyřiceti až šedesátinásobně vyšší úroveň oproti původním rostlinám. Výsledné rostliny navíc lépe rostly a měly vyšší obsah chlorofylu.

Biologické centrum AV ČR: O krok blíže ozdravnému pivu

Poznámka autora: Využití by takový chmel našel asi spíše v tabletách než přímo v pivu, i tak to v Evropě bude narážet na obrovská regulační omezení – jde o GMO. Chmel s větším množstvím hořkých kyselin by mohl být i pro výrobce piva velmi zajímavý (viz nyní popularita velmi hořkých piv typu IPA; obecně chmelu, který pivo prodražuje, by se mohlo přidávat méně).

Diagnostické diamanty ozářené v reaktoru

Čeští vědci z Ústavu organické chemie a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR přišli s metodou umožňující snadno a levně produkovat nanodiamanty a jiné materiály využitelné pro vysoce citlivou diagnostiku chorob, včetně nádorových onemocnění. Aby nanodiamanty byly v diagnostice funkční, je třeba je nejprve ozářit. Namísto drahého a dlouhého ozařování v urychlovači částic využili nyní vědci velmi krátké a o mnoho levnější ozáření v jaderném reaktoru. Nová metoda vychází z principu využívaného při terapii borovým neutronovým záchytem.

AV ČR: Jak snadno a levně připravit fluorescenční nanočástice pro medicínu v jaderném reaktoru (soubor PDF)

Enoch z Moravy

Nový výzkumný projekt Enoch moravských výzkumných center se zaměřuje na problematiku stárnutí. Projekt v hodnotě 700 miliónů Kč cílí na nemoci, které nejvíce ovlivňují stárnutí, jako jsou demence, rakovina nebo choroby srdce.

FN U sv. Anny v Brně: V Brně startuje unikátní projekt pěti nejlepších moravských výzkumných center

Poznámka autora: Ad název projektu: biblický Enoch (Henoch) se dožil 365 let, i když cílem projektu má být spíše zdravé stáří než samotné prodlužování věku.

Mimochodem, bylo by zajímavé i zjistit, zda dlouhověkost na Moravě je častější než v Čechách. Možná ano, jde spíše o vinný než pivní kraj, viz dlouhověkost ve Středomoří a její spojování s resveratrolem. I když samozřejmě lidé se stěhují, je tu otázka, zda brát jako určující spíše místo narození, nebo úmrtí atp.

Model dopravních nehod

Vědci představili škálovatelný virtuální biomechanický model člověka Virthuman, určený pro rychlou analýzu rizika poranění člověka během nárazu vozidla. Model je vhodný pro simulaci nárazů dospělých i dětí a umožňuje volit i výšku a váhu člověka.

Západočeská univerzita v Plzni: ZČU spolupořádá mezinárodní sympozium o bezpečnosti vozidel a modelování poranění člověka

 

Koronární tepna jen s rentgenem

Jde o unikátní léčebný zákrok na věnčitých tepnách u pacienta s ischemickou chorobou srdce a pokročilým onemocněním ledvin. Celý léčebný zákrok, který je běžně kontrolován opakovanou aplikací jodové kontrastní látky, provedli kardiologové FN Brno pouze pod prostou rentgenovou kontrolou a pomocí nitrokoronárního ultrazvukového zobrazení postižené koronární tepny.

FN Brno: Ve FN Brno byla provedena první bezkontrastní koronární angioplastika v ČR

Doprava léčiv přímo do buněk

Snadná doprava léčiv přímo do buněk je jedním z cílů farmaceutického průmyslu. Mohly by se k tomu používat například krátké peptidy. Experimentuje se již s přenosem pomocí speciálních váčků buňky za její aktivní účasti, nicméně peptidy jsou do buňky schopny pronikat i pasivně, samovolně. Nyní vědci objevili, že k tomu může docházet i prostřednictvím fúze (splynutí) membrán. Samovolné splynutí membrán lze využít pro transport léčiv do buněk.

AV ČR: Jak pronikají peptidy do buněk? Dvě strany jedné mince (soubor PDF)