Hlavní navigace

Zdravé přílohy: Je žito lepší než pšenice?

18. 7. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Pokračování seriálu o přílohách je tentokrát věnováno žitu. Najdeme ho v pečivu i chlebu, z žitné mouky si můžeme připravit knedlíky nebo placky, žito lze zakoupit i jako celé zrno, které se dá použít místo klasické přílohy. Existují dokonce i žitné těstoviny.

Žito je obilovina, kterou většina z nás konzumuje převážně ve formě žitného pečiva. Žitná mouka má totiž typickou chlebovou chuť, na kterou je zvyklý středoevropský konzument, a tak se tu používá více než ve většině ostatních zemí. V Česku nebo také v Rakousku se žitná mouka používá většinou v kombinaci s pšeničnou při výrobě „klasického“ nebo kváskového chleba, a to v určitém poměru (je rozdíl, zda se chleba jmenuje pšenično-žitný, nebo žitno-pšeničný), nebo dokonce samotná. Také ve Skandinávii a ve Finsku narazíte na žitný chléb, který je však spíše „mokrý“ než nadýchaný, jak ho známe my. Také jeho barva je velmi tmavá.

Žito vs. pšenice: nejen na pečení

Žito je, stejně jako ostatní obiloviny, zdrojem komplexních sacharidů, které jsou hlavním zdrojem energie jak při psychicky, tak při fyzicky náročné práci a při sportu (a podle odborníků udělá správná výživa i 10 % sportovní výkonnosti). Díky obsahu vlákniny se tato energie uvolňuje postupně a pomáhá tak předcházet vlčímu hladu, únavě a nesoustředěnosti. Dále je žito důležitým zdrojem vitamínů skupiny B (zejména B1, B2 a B6) a minerálních látek, jako jsou fosfor, železo, vápník, hořčík nebo zinek.

Žito má, alespoň ze zdravotního hlediska, oproti pšenici tu výhodu, že je složité ho před mletím na mouku zbavit veškerých obalových vrstev. A právě obalové vrstvy jsou nejlepším zdrojem vlákniny z obilovin. Při výrobě žitné mouky se proto obalové vrstvy neodstraňují a většina vlákniny tak přechází do mouky, čímž výrazně zlepšuje její výživové vlastnosti. Jednoduše řečeno, i žitná mouka, která nenese název „celozrnná“, je zdrojem téměř stejného množství vlákniny, vitamínů a minerálních látek jako celozrnná pšeničná mouka.

Galerie: Test – kde koupíte skutečně celozrnné a kvalitní pečivo

Žitná vláknina má navíc větší část rozpustné složky než vláknina pšeničná, což může za pomalejší stárnutí žitného pečiva, ale i za výraznější zpomalení trávení škrobu a menší výkyvy cukru v krvi třeba u diabetiků.

Proto můžete s klidem konzumovat běžně dostupné žitné pečivo a nezabývat se omezenou nabídkou pečiva celozrnného. Žitný chléb je běžně dostupný ve většině supermarketů i menších pekáren. Kromě žitného pečiva ještě existuje pečivo žitno-pšeničné, které má více žita než pšenice, a pečivo pšenično-žitné, kde je na prvním místě pšeničná složka.

Žitné vločky a kaše

Chléb však zdaleka není jediným způsobem, jak si připravit žito. Existují například žitné vločky nebo žitné kaše, které si můžete připravit buď na sladko třeba s jablkem a skořicí, nebo jako slanou variantu. Vločky nebo kaši stačí uvařit ve vodě s bylinkami nebo ve vývaru a následně přidat čerstvou či grilovanou zeleninu, maso, vejce nebo rybu a lžíci kvalitního oleje.

Žitné vločky se také skvěle hodí jako zavářka třeba do cibulačky nebo gulášové polévky. Na rozdíl od mouky nebo jíšky tak do polévky přidáte spoustu vlákniny, vitamínů a minerálních látek a polévka bude o to zdravější.

Další přílohy z žitné mouky

Z žitné mouky také můžete připravit zdravější knedlíky nebo placky, které použijete jako přílohu místo klasických pšeničných, které mají, stejně jako v případě pečiva, pouze třetinový obsah vlákniny.

Nebojte se v kuchyni experimentovat a vyzkoušejte žitnou mouku také v kombinaci s dalšími druhy, ať už klasickou pšeničnou, nebo celozrnnou ječnou, abyste dosáhli takové struktury a chuti výrobku, která pro vás bude nejlepší. Do houskových knedlíků také můžete zkusit trochu přidat, a co třeba chléb nebo dalamánek s obsahem žitné mouky – i to je způsob, jak přidat více vlákniny, vitaminů i minerálních látek a mít zase o něco pestřejší jídelníček.

Žito lze zakoupit i jako celé zrno, které se dá použít místo klasické přílohy. Jeho příprava je o něco náročnější, protože je třeba ho máčet přes noc, ale nenechte se odradit a v rámci zachování pestrosti v jídelníčku prostřídejte pšeničné přílohy a rýži také se žitem. Zrna po namočení se pak dají použít i při domácí výrobě pečiva jako součást těsta.

V prodejnách zdravé výživy narazíte dokonce i na žitné těstoviny, které jsou významným zdrojem vlákniny, mají však odlišnou chuť od klasických pšeničných těstovin, takže počítejte s tím, že může chvilku trvat, než si na jejich chuť zvyknete nebo najdete recept, ve kterém vám budou chutnat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nutriční terapeutka a technoložka potravin s praxí z nutriční ambulance Institutu sportovního lékařství a vlastní nutriční poradny Ne hladu. Vědecké činnosti v oblasti chemie potravin se věnuje ve Výzkumném ústavu potravinářském Praha.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).