Stalo se to při Pražském maratónu v neděli 4. května. Pětapadesátiletý účastník maratonu z Irska zkolaboval přímo před vozidlem zdravotnické záchranné služby. Záchranáři okamžitě zahájili rozšířenou resuscitaci, která pokračovala i během převozu do Všeobecné fakultní nemocnice. Ani po sedmi defibrilačních výbojích se věšak nepodařilo srdce nahodit.
Záchranáři pacienta předali do rukou nemocničního týmu, který ho napojil na mimotělní oběh ECMO. Až poté srdce začalo znovu tlouct. Od zástavy do tohoto momentu uběhlo 47 minut.
„Jedná se o případ, který demonstruje dobře fungující návaznost přednemocniční a následné specializované nemocniční péče s využitím systému nemocniční extrakorporální kardiopulmonální resuscitace,“ komentuje profesor Jan Bělohlávek, primář II. interní kliniky 1. LF UK a VFN, a dodává: „Za zmínku hlavně stojí celkově relativně krátká doba srdeční zástavy díky bezprostředně navazující akci erudovaného týmu v nemocnici. U tohoto pacienta lze předpokládat, že by bez použití této metody srdeční zástavu nepřežil.“ V současné době lékaři zvládnou zachránit i každého třetího až čtvrtého pacienta, kterým srdce nebije celou hodinu.
Rychlý zásah, příznivá prognóza
Bezprostředně po napojení na ECMO lékaři pacientovi vyšetřili věnčité cévy. Zjistili závažné postižení a ošetřili jednu z tepen metodou koronární angioplastiky s implantací stentu.
Po dalších čtyřech defibrilacích se podařilo nastolit normální srdeční rytmus. Prognóza byla příznivá – do 48 hodin od kolapsu byl pacient probrán do plného vědomí a připraven k převozu do Irska.
Víte, jak má vypadat resuscitace po zástavě oběhu?
Ročně v České republice prodělá zástavu srdce odhadem 6000 až 7000 lidí. V Praze jich je 500 až 700, z toho zhruba 150 z nich končí v péči VFN. Asi třetina z nich pak potřebuje podporu v podobě ECMO.
Když se hraje o minuty
Ve chvíli, kdy se člověku srdce zastaví, se hraje o čas, doslova o každou minutu. Pokud nemocného nezačne někdo okamžitě resuscitovat, je jeho prognóza velmi špatná. Jestliže se ale najde někdo, kdo ho začne oživovat, má šanci se vrátit do života. V krvi totiž člověku, jehož srdce přestalo bít, zůstane ještě určité množství kyslíku. A orgány ho dokážou nějakou dobu ještě využít, musí být ovšem zachován oběh krve. Funkci srdce proto musí nahradit buď masáž srdce, nebo přístroje. Pokud se tep neobnoví, okysličení dokáže zajistit právě ECMO.
Mimotělní oběh známý pod zkratkou ECMO je soubor přístrojů, který pacientovi dokáže nahradit činnost srdce i plic. Jde o náročnou přístrojovou podporu životních funkcí a lidé, kterým pomáhá, bývají nezřídka uvedeni do umělého spánku.
ČLÁNKY DO MAILU