Hlavní navigace

Zákon o léčitelích: ministerstvo chce mantinely pro čínskou medicínu i další alternativní směry

20. 6. 2018

Sdílet

 Autor: Vláda ČR
Je tradiční čínská medicína obor zdravotnictví, nebo se jedná o léčitelství, které nemá s medicínou nic společného? Nejen to chce řešit nový zákon, který se bude týkat různých směrů tzv. alternativní léčby a pravidel jejich provozování. Zjišťovali jsme záměry zákonodárců.

Tradiční čínská medicína (TČM) je v tuzemsku velmi populární. Existují proti ní ale i výhrady. Na základě návrhu Senátu nyní ministerstvo zdravotnictví v čele s ministrem Adamem Vojtěchem připravuje nový zákon o léčitelství. V něm by bylo jasně uvedeno, že TČM už nadále nebude považována za obor zdravotnictví. Zmiňovaná úprava legislativy má navíc i podporu v dolní komoře parlamentu.

Jednoduše řečeno zaznívají hlasy, že tzv. tradiční čínská medicína patří do léčitelského zákona. Připomeňme, že jako lékařský obor byla uzákoněna v minulém volebním období. Proti tomu už ale delší dobu protestuje jak Česká lékařská komora, tak i Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně.

Ministerstvo zdravotnictví prý zákon o léčitelství připravuje proto, aby prostředí poskytovatelů různých nemedicínských metod zaměřených na lidské zdraví kultivovalo a dalo této oblasti jasná pravidla. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zákon vedle TČM zahrne také například homeopatii či akupunkturu. „Měl by nastavit jasná pravidla a evidenci,“ řekl pro server iDnes.

V paragrafovém znění by měl být podle ministerstva hotový v létě tohoto roku. Cílem má být, aby léčitelé a poskytovatelé souvisejících podpůrných a doplňkových služeb měli za svou činnost odpovědnost a pacient byl tak maximálně chráněn. „Chceme, aby léčitelé měli povinnost registrovat se. Měli by také splňovat základní předpoklady pro osoby vykonávající činnosti v oblasti péče o zdraví (například občanskou bezúhonnost či zdravotní způsobilost). V péči o pacienta by léčitelé měli dodržovat základní principy informovaného souhlasu, který by nemusel být nutně písemný,“ uvádí pro server Vitalia.cz tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Odpovědnost léčitele a náhrada škody

Léčitelé by podle mluvčí také měli plnit povinnosti, které pomohou přezkoumat to, zda svojí činností nepoškodili pacienta. Zejména by měli vést dokumentaci o použitých metodách a doporučeních sdělených pacientovi, popřípadě o vydaných produktech.

Z reklamy na jejich činnost by také mělo vyplývat, že nejsou poskytovateli zdravotních služeb, a tedy že nabízené služby nejsou poskytovány podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů. Návazně by dle představ ministerstva bylo možné uplatnit sankce za výkon péče o zdraví bez jakéhokoli oprávnění a bez vedení příslušné evidence. A na léčitele by se též měla vztahovat povinnost nahradit klientům případnou škodu. A to i způsobenou jen škodlivou radou.

Zákon o léčitelství

Připravované znění navrhuje:

  • určit základní definici léčitelství a stanovit jasná pravidla pro léčitele,
  • stanovit základní odborné podmínky pro výkon léčitelství,
  • uzákonit základní předpoklady pro osoby vykonávající činnosti v oblasti péče o zdraví (např. občanskou bezúhonnost či zdravotní způsobilost),
  • zavést povinnou registraci léčitelů,
  • odpovědnost léčitelů za jejich činnost, včetně povinnosti nahradit případnou škodu,
  • dodržování základních principů informovaného souhlasu,
  • vedení dokumentace o použitých metodách a doporučeních klientovi, ev. o vydaných produktech,
  • pravidla pro reklamu, z níž by mělo vyplývat, že léčitel není poskytovatelem zdravotních služeb,
  • sankce za výkon péče o zdraví bez oprávnění a bez vedení evidence.

Oslovená podporovatelka nového zákona, poslankyně za Hnutí ANO Alena Dernerová úpravu vítá. Tohoto zákona je podle ní zapotřebí. Poslankyně považuje za nutné, aby léčitelé byli zodpovědní za své postupy, které v některých případech mohou ohrožovat zdraví či nastavenou léčbu pacienta. „Řečeno jednoduše, léčitelství musí mít nějaké mantinely. Speciálně akupunktura a homeopatie může být jako doplňková léčba, ale v rukou lékaře,“ domnívá se Alena Dernerová.

Podle zastánců nového zákona o léčitelích by měl přinést základní definici léčitelství a stanovit základní odborné podmínky a pravidla pro jeho výkon. To by pak bylo zárukou určité kvality léčitele, který by měl zároveň – stejně tak jako v Německu – skládat zkoušku. Zároveň je podle některých zákonodárců na místě dokumentace o provedených léčitelských postupech, podaných bylinách a podobně.

Obchod se zdravím?

Situaci u nás ještě více rozvířil nedávný dokument České televize s názvem Obchod se zdravím. Ukazuje alternativní léčbu v praxi terapeutického institutu Aktip, který vede populární psychosomatička – a lékařka – Jarmila Klímová. O zkušenostech jejích pacientů se dozvíte v našem článku Vykaď rakovinu! ČT odhaluje praktiky terapeutického zařízení známé lékařky.

Zastánci úpravy legislativy nyní tvrdí, že kdyby existoval zákon o léčitelství či komplementární medicíně, tak by se obdobné praktiky nemohly vůbec objevovat. Léčitel nesmí překročit určitou hranici, která by měla být vymezena zákonem, například léčbu infekčních onemocnění či rakoviny. Pokud nebude dodržován zákon, pak nastupuje trestní odpovědnost. Zákon o léčitelství, který nastaví jasná pravidla, prý ministerstvo připravuje právě kvůli podobným praktikám. „Víme, že léčitelů je celá řada, mají různé metody, ale nikdo je dnes nekontroluje, není žádná registrace. Nevíme, kdo a jaké metody poskytuje, není vedena zdravotnická dokumentace o tom, co léčitel klientovi poskytuje za služby, a ten se tak nemůže zpětně bránit, pokud ho léčitel poškodí. To všechno by mělo být v zákoně. Cíl je chránit pacienta. Dnes dostatečnou ochranu v této oblasti nemá,“ vysvětluje pohled ministerstva mluvčí Gabriela Štěpanyová.

Zákonodárci: tradiční čínská medicína není lékařství

Například zmíněná tradiční čínská medicína není podle zastánců nového zákona lékařstvím v pravém slova smyslu. Příznivci novely se shodují i v tom, že medicína je pouze jedna a je postavena na vědeckých základech, které jsou ověřeny anatomicky, fyziologicky, biochemicky, geneticky. „Vždyť v samotné Číně je medicína a tradiční čínská medicína studována naprosto odlišně. TČM je sice starobylá, ale nemá vědecké základy, proto ji považuji za léčitelství a ne za zdravotnické povolání,“ popisuje poslankyně Alena Dernerová. Ministerstvo při debatách o novém zákoně vychází z diskuzí, které vedlo už v minulosti. V úpravě by pak měly být popsány principy, které by mohl terapeut či specialista TČM poskytovat. „Nový zákon by například přesně popsal, jak by měla péče TČM vypadat,“ uzavírá Gabriela Štěpanyová.

Lékař tradiční čínské medicíny s desetiletou praxí v oboru Ma Wen, který momentálně působí v Česko-čínském centru tradiční čínské medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové, už dříve v rozhovoru pro server Vitalia.cz uvedl, že u pacientů léčených v ambulanci zmiňovaného hradeckého centra měla léčba pomocí metod TČM pozitivní léčebný účinek u pětadevadesáti procent případů. Dále také uvádí, že obecně je léčba pomocí TČM vhodná pro léčbu chronických onemocnění. Nejčastějším zdravotním problémem, se kterým pacienti na ambulanci TČM přicházejí, jsou bolesti pohybového aparátu. Dalšími častými léčenými zdravotními potížemi jsou migréna, alergická a kožní onemocnění a potíže se zažíváním.

Snahy o regulaci léčitelství a alternativních metod nejsou ničím novým. Mnohdy se jedná o reakci na konkrétní případ, který vzbudí zájem odborné i laické veřejnosti. Před léčiteli-šarlatány varovala například již před šesti lety Česká lékařská komora. Vydala stanovisko, v němž vysvětluje, co dle jejího názoru patří mezi metody alternativní medicíny, které jsou při léčbě – zejména nádorů – přijatelné a mohou pacientům pomoci, a co už je za hranicí a patří spíš do magie. Tehdejší ministr Leoš Heger (ministr zdravotnictví v letech 2010–2013) se však opakovaně vyslovil, že nehodlá zákonem ošetřovat věci, které nespadají do medicíny a dávat jim tak nepřiměřenou důležitost a reklamu. O něco později pak další z ministrů zdravotnictví Svatopluk Němeček (ve funkci v r. 2014–2016) varoval veřejnost před nebezpečnými „léčiteli“ a zřídil „mail proti šarlatánům“.

Připomínáme některé kauzy:

Zapper – podezřelý přístroj se prodává v ČR

Teorie proti mamografu: Tak ten nádor necháme, třeba zmizí sám

Inspekce varuje před nebezpečnými přípravky MMS a CDS: Neléčí, škodí 

Kauza „léčba žíravinou“: Příznivci MMS a CDS lžou

Přístroje alternativní medicíny – okleštěná parodie přírodních věd 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář, který stál u začátku i konce projektu Naše adresa. Byl editorem v Deníku, regionálním redaktorem i hudebním publicistou. V současné době spolupracuje na různých PR zakázkách a externě píše do několika médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).