Hlavní navigace

Zajímá vás víc původ potravin, nebo i použitá technologie?

Petr Havel

Parametry českých potravin netvoří je tuzemský původ surovin. Z hlediska spotřebitele, a zejména jeho zdraví, je důležité také to, jak byla příslušná potravina vyrobena.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Existuje mnoho log a značek potravin, které se snaží spotřebitele oslovit poukazováním na tuzemský původ surovin, ze kterých jsou vyrobeny. Pouhý původ surovin však není, nebo nemusí být zárukou skutečné „českosti“.

Do parametrů tradičních českých potravin je totiž třeba zahrnout i jiné principy, například použité a garantované technologie, které mají mimo jiné významný vliv také na výslednou kvalitu výrobků.

Česká vs. polská drůbež: rozdíl v chlazení

Připomenout lze v této souvislosti například rozdílnou technologii v chlazení a mražení drůbeže, kdy při chlazení vzduchem (praxe uplatňovaná v ČR) skýtá nižší riziko výskytu salmonel než chlazení vodou (praxe v Polsku).

Dále třeba uzení tekutým kouřem, které prakticky eliminuje škodlivé rakovinotvorné látky, které vznikají při jiných formách uzení. Je tak zřejmé, že způsob výroby potravin má na jejich výslednou kvalitu významný vliv, a je tak v zájmu spotřebitele, aby se dokázal orientovat v nabídce potravin i podle tohoto parametru.

Galerie: nejhorší potraviny roku 2018

Použití tradičních a zdraví neškodných technologií však žádné označení odvolávající se na tuzemský původ potravin, respektive tuzemský původ surovin typu „Česká potravina“, negarantuje. Až na jedno – České cechovní normy (ČCN).

Česká cechovní norma – dostane českou vlaječku?

Takové označení totiž může získat jen produkt, který je zároveň vyroben z převážně (ne vždy stoprocentně) českých surovin a zároveň výrobce splňuje takzvané přípustné technologie výroby. Inflace označení typu Česká potravina přitom ovšem vede ke skrytému souboji o úspěšnost označení českých potravin.

Výsledkem jsou podněty, jejichž příjemcem jsou mimo jiné poslanci parlamentu a jejichž cílem je právě ČCN z označování českou vlajkou vyčlenit, aby tak spotřebitel „nebyl maten“ vlaječkou na potravinách, které z pohledu surovinového složení stoprocentně složené nejsou. „Cechovní norma by měla vypovídat o složení výrobku nebo jeho výrobních postupech. To nijak nesouvisí s geografickým původem potravin,“ uvádí se v návrhu, podle kterého by v připravované novele zákona o potravinách potraviny vyrobené podle ČCN vlaječku mít neměly.

Co je důležité pro zákazníka

Jenže z hlediska spotřebitele, a zejména jeho zdraví, je ale spíše důležitější, jak byla příslušná potravina vyrobena; zdali například neobsahuje transmastné kyseliny, nebo zdali je při výrobě mlékárenských produktů ve výchozí surovině – mléku – nižší celkový počet mikroorganismů nebo somatických buněk. Právě takové parametry nadstandardní kvality, vyšší, než ukládá legislativa EU nebo i naše legislativa, jsou součástí Českých cechovních norem.

Důležité je také, že ČCN vycházejí z původních Československých norem, které byly po transformaci v polistopadovém období zrušeny, ale které jsou pro řadu obyvatel ČR dodnes měřítkem kvalitních potravin. Lze jen dodat, že současné cechovní normy jsou oproti těm předlistopadovým o poznání „vyšší level“. Což v praxi znamená, že potraviny vyrobené podle ČCN by měl spotřebitel kromě výrobků s logem Česká potravina preferovat také, často více než výrobky pouze z českých surovin.

Nehledě na to, že značná část potravin splňující parametry cechovních norem je samozřejmě z tuzemských surovin také vyrobena. Počátkem března bylo podle statistik Potravinářské komory ČR potravin podle ČCN na trhu 642, konkrétních cechovních norem je přitom přes 200 (rozdíl mezi oběma čísly je dán obchodními variantami potravin, které jsou podle ČCN vyrobeny, ale mají například více hmotnostních verzí). ČCN se v současné doby týkají mlékárenských, pekárenských i masných produktů, výrobků z ryb, lahůdkářské produkce nebo třeba zpracovaného ovoce a zeleniny či čokolád. Poznat je lze podle nápisu na obalech potravin „Vyrobeno podle České cechovní normy“.