Tato teorie o příčinách autoimunitních onemocnění poněkud nevysvětluje některé souvilosti. NEobstála by při "testování" hypotézy.
1. Nevysvětluje nárůst autoimunitních onemocnění u velmi malých dětí. Že by už kojenci byli unavení životem a raději nám proto onemocněli?
2. Samozřejmě děti mohou být stresovány mnoha jinými faktory. Biologicky obsahem potravin, infekcemi, očkováním, hlukem apod. Psychologicky péčí rodičů (křik, týrání), ale i velkými kolektivy a náhlými změnami prostředí apod. Ale to jsou již "stresory", které tato teorie stran navržené "léčby" příliš neřeší.
3. Dosud nikde jsem se nesetkal s názorem, že stres současné populace je v něčem výrazně vyšší než stres předchozích generací? Tam byly války, bída, chudoba, existenční problémy jednotlivců v mnohem větším rozsahu, bylo také hrubé příkoří, roboty, rodičům umíraly děti jako na běžícím pásu a měly pravidelně hlad. Představa dřívejších generací jako populace, vyrovnaných a spokojených lidí i dětí, bohorovných ve svém údělu a stresovaných a unavených jedině "přílišným sluncem" mi skutečně vysoce nesedí.
Záhadu obrovského nárůstu autoimunitních onemocnění právě v současné populaci si tak dovoluji považovat - i přes tento článek - za dosud stále neuspokojivě objasněnou.