Výživa po úrazu: co se od lékaře nedozvíte

Jedla jsem a jím rozumně. Stal se mi však úraz – mnohonásobná zlomenina kostí s nutností několika operačních výkonů – a vše bylo jinak.

S létem se bohužel pojí vysoký nárůst úrazů. Pouštíme se do aktivit, na které nejsme zvyklí, špatně odhadujeme své síly nebo jde o nešťastnou náhodu či autonehodu. Enormní nárůst zraněných v létě je mezi dětmi. Nelze předložit pro nás zraněné jednotný návod, každý máme jiný druh a rozsah zranění, věk, zdravotní stav, stav výživy a kondici před úrazem.

Podělím se s vámi o pár postřehů a tipů, jak skloubit stav, kdy potřebujeme superkvalitní výživu na hojení a vzhledem k dlouhodobému pohybovému omezení nechceme přibrat. Jak jíst a nepřibrat, to asi bude první, co nás, zejména ženy, napadne. Na diety prosím zapomeňte! Hmotnost v tomto okamžiku není tím nejdůležitějším kritériem.

Prevence výživou? O své zdraví bychom měli pečovat neustále

O výživu bychom se měli starat pořád, nikoliv až v okamžiku, kdy se něco stane. A to již od dětství. Například dobrá kvalita kostí v dospělosti je závislá na přívodu vápníku v prvních třech desetiletích života. Proto, rodiče, mějme na paměti kvalitní jídlo pro naše děti a věnujme jim svůj čas a pozornost a neřešme snídaně a svačiny sladkostmi. Později již jen můžeme kvalitní stravou a pohybem zpomalit fyziologickou destrukci kostní hmoty, kdy kosti ztrácejí asi jedno procento své hmoty ročně.

Úrazu v životě nemůže zcela zabránit a je důležité, v jaké životní etapě, stavu výživy a kondici nás nehoda zastihne. Některé faktory určující pevnost kostry jsou ovlivnitelné, jiné ne. Genetika, věk, hormony (zejména pohlavní – estrogeny), kvalitní výživa před úrazem, stejně tak tělesná zátěž kostry – fyzická práce či sport, to vše má vliv. I svalstvo v okamžiku nehody je pro nás důležité – jednak jako zdroj energie po úrazu, jednak umožní následně lépe zvládat například přesuny o berlích. Svaly tvoří funkční jednotku spolu s kostrou, umožňují lepší stabilitu.

Nemocniční strava stačit nebude

Po úrazu vám možná připadne starost o jídlo jako to poslední, o co je třeba se starat. Řešíte bolest, stres, v některých případech operaci. Příprava na chirurgický výkon vyžaduje lačnění, následné bolesti a nemožnost se hýbat vás učiní zcela závislými na vašem okolí, včetně dodávky jídla. Řešíme, jak se umýt či jak dosáhnout na nabíječku mobilu.

Je známo, že strava v nemocnici většinou není přizpůsobena (vyjma základních diet při chronických onemocněních) aktuálnímu stavu pacienta, který je schopen sám samostatně jíst. Dostanete pak jako první večeři například tři krajíce chleba a jednu malou paštiku, k obědu svíčkovou s knedlíkem a na dojedení suchý rohlík. Nedělní ráno je spojeno s koláčkem a přeslazeným kupovaným pudinkem.

Pozor, tělo po úrazu či operaci potřebuje energii na reparaci tkání a proti stresu, nevyužívá cukry a tuky, ale čerpá energii z vlastní bílkoviny – nejprve kosterní svaloviny, později využívá i bílkovinu z vnitřních orgánů, což je velmi nebezpečný stav zejména pro starší osoby, které mají výchozí stav svaloviny nižší než mladší jedinci. V řádu několika dnů tento typ zcela nevhodného zhubnutí nejde přehlédnout.

Co má přinést návštěva

Požádejme své blízké, aby nám přinesli do nemocnice (a později připravili na doma) masový vývar na vypití, jogurt, ochucený tvaroh – vymýšlejme, co jsme schopni jíst. Samozřejmě naše omezení, ať již zdravotní (alergie na mléčnou bílkovinu), či filozofická (vegetariáni), respektujme a vybírejme z bílkovinných zdrojů prostě cokoliv a co možná nejčastěji.

Nerozmazlujme se dorty, potřebujeme minerály a proteiny. Čím dříve dojdete k poznání, že vaše hojení je i ve vašich rukách, tím lépe. Nevědomé návštěvy vás budou zahrnovat sladkostmi. Je dobré racionálně zhodnotit, co je nám nejvíce třeba a namísto dortu požádat návštěvu o ovoce či zapůjčení pěkného filmu nebo knížky.

Návštěvy znalé (sportovci či babičky, které vědí, že slepičí polévka je lékem) mohou přinést i vhodnější dezert než klasický, pokud vám chtějí osladit neveselé období: makovník, tvarožník, jogurtovo-tvarohový dezert s ovocem a želatinou či směs ořechů na průběžné zobání (mák, tvaroh, jogurt i mandle jsou zdrojem vápníku).

Nečekejte komplexní rady, ptejte se!

Při kontrole na chirurgii se vám většinou nedostane doporučení, co do jídelníčku zařadit či zda jsou potřebné doplňky stravy na podporu hojení; problém je leckdy dostat i individualizované doporučení, kdy a jak začít rehabilitovat. Až povezete zprávu z nemocnice svému obvodnímu lékaři, požádejte ho, aby vám zjistil výchozí hladiny základních minerálů v krvi, zejména vápníku, hořčíku a vitamínu D.

Pokud jsou hodnoty minerálů či vitamínu D již nízké (velmi běžně v naší populaci), dostanete na vitamín D recept od lékaře. Je vhodné navýšit rozumně hladinu vápníku jak vhodným jídelníčkem, obvykle i doplňkem stravy. Doporučená dávka vápníku pro dospělou zdravou populaci je osm set až dvanáct set miligramů na den. Vápník z potravin se lépe vstřebává a vstupuje do kostí, dejme přednost přirozeným potravinám. V případě doplňků stravy čtěte příbalový leták, zda vápník konzumovat s jídlem, či na lačno, aby se nenarušovala vstřebatelnost minerálu. Například doplněk stravy Calcichew D3 obsahuje vápník ve formě uhličitanu vápenatého a je třeba ho konzumovat spolu s jídlem.

Terapie výživou – superkvalitní jídelníček na hojení i udržení hmotnosti

Metabolismus vápníku je velmi složitý proces, který je závislý na mnoha dalších vlivech včetně látek obsažených v potravě. Není ani jediným faktorem, který umožňuje hojení zlomeniny.

Je velmi těžké postihnout všechny detaily v jídelníčku, navíc se lišíme individuální schopností vstřebávání a dalšího využití živin, k tomu je vstřebávání vápníku ovlivněno ještě věkem. Malé děti využijí až sedmdesát procent vápníku přijatého potravou, dospělí jen dvacet až čtyřicet procent.

Vhodným způsobem, jak hojení ovlivnit, je racionální pestrý jídelníček s omezením sacharidů (pečivo, přílohy), vyloučením jednoduchých cukrů (sušenky, dorty, slazené nápoje, nadbytek ovoce), navýšením proteinů včetně mléčných výrobků (libové maso, mléčné polotučné produkty, vejce, luštěniny vč. sóji – fytoestrogeny), ořechů, navýšením zelené a košťálové zeleniny (vitamín K), ovoce (vitamín C – podpora tvorby kolagenu).

Pozornost věnujme omega-3 mastným kyselinám (mořské ryby, ořechy, semínka, řepkový olej), antioxidantům (ovoce a zelenina) i probiotickým bakteriím (zakysané mléčné produkty, fermentovaná zelenina).

Naše kosti potřebují dále draslík (ovoce, zelenina, obiloviny, ořechy), fosfor (luštěniny, sýry, jogurty, ořechy, obiloviny), hořčík (ořechy, listová zelenina, natě, obiloviny, semena), křemík (ovoce, zelená zelenina, ořechy, semena, luštěniny), zinek, vitamíny B. Vitamín D získáme bezpečným opalováním a z potravy je zdrojem zejména rybí tuk, žloutek, játra a mléko.

Z uvedeného výčtu vidíme, že se opakují obdobné potraviny, které do zdravého jídelníčku běžně patří.

Nezapomeňme na pohyb – jakmile je povoleno zatěžování například zlomené končetiny; novotvorba kosti potřebuje mechanickou zátěž.

  • Potravinové zdroje vápníku:
    Mléčné výrobky (tvrdé sýry), zelená a košťálová zelenina (kapusta, zelí, brokolice, květák, pór, rukola, natě – pažitka, řeřicha, petrželová nať), ořechy (mandle, pistácie), olejnatá semena (mák, slunečnicová semena, sezam), bílé fazole, sója vč. tofu, sušené švestky.
  • Co zhoršuje vstřebávání vápníku?
    Potrava s nedostatkem bílkovin, potraviny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové, otruby, káva, fosfáty (kolové nápoje vč. varianty light, tavené sýry). Vysoký příjem soli zvyšuje vylučování vápníku. Alkohol oslabuje budování kosti.
  • Pro pevné kosti:
    Optimální zásobení vápníkem a vitamínem D má pro pevnou kost ze všech výživových faktorů největší význam.
  • U zdravých jedinců podpořme prevenci:
    Kvalitní pestrá strava (dostatek vhodných živin) + pohyb (silová cvičení + chůze) + odpočinek (regenerace tkání) + přiměřená hmotnost.
1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 9. 2017 17:04