Hlavní navigace

Vyhyneme bez včel?

Petr Havel

KOMENTÁŘ – Katastrofické zprávy jsou atraktivní, to je známá věc. Bohužel, snahy o co nejděsivější sdělení ústí v poslední době stále častěji do závěrů, které jsou hodně vzdálené realitě. Teze o úbytku včel a potravin jsou zkrátka mylné.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

K nesmyslným závěrům dochází zvláště tehdy, když se úmyslně nebo z neznalosti významově posune nějaká skutečně pravdivá informace.

Onou výchozí pravdivou informací přitom je, že vzhledem k malé pestrosti naší krajiny a intenzivnímu zemědělství ubývá opylovačů z kategorie motýlů nebo brouků. Významovým posunem pak je, že v krajině ubývá včel, a závěrem se veřejnosti předkládá teze, že díky tomu se až o padesát procent sníží nabídka potravin v obchodech. Suroviny potřebné k jejich výrobě nebude prý totiž možné vyrobit, neboť příslušné hospodářské plodiny nebude mít kdo a co opylovat. To je ovšem, lidově řečeno, blbost.

Realita opylování

V první řadě je třeba uvést, že ne všechny hospodářské plodiny potřebují hmyzí opylovače. Řada z nich patří mezi rostliny větrosnubné (k opylení tedy stačí vítr), přičemž mezi větrosnubné rostliny patří veškeré obiloviny, kukuřice, ale také třeba ořešáky nebo lísky. Celkově je větrosnubných rostlin zhruba pětina ze všech rostlin na území ČR.

Mezi hmyzosnubné nicméně patří většina ovocných stromů, řepka nebo jetel a samozřejmě luční porosty, neboť do této skupiny rostlin patří asi osmdesát procent všech rostlin jako takových. Každopádně, úbytek opylovačů je spíše negativní pro pestrost krajiny než pro snížení produkce potravin.

Včel u nás neubývá. Ale slábnou

Co se pak týká včel, pak v současné době je jejich počet na území ČR jeden z nejvyšších v historii (asi 780 000) a ČR také patří druhé místo na světě z hlediska zavčelení. Počet včelstev na kilometr čtvereční je aktuálně v ČR 10,1 včelstva, což je oproti sousedním zemím (Polsko, Německo, Rakousko) více než dvojnásobek. Průměr včelstev na kilometr čtvereční v EU je přitom zhruba třikrát nižší než u nás.

Včel tedy v naší zemi rozhodně není málo a jejich stavy spíše rostou, než aby klesaly.

Jiná věc je, že kvůli zemědělské chemii jsou včelstva slabší a také produkují méně medu. Především moderní chemické prostředky s vyšší koncentrací účinných látek dokáží každoročně část včel zahubit, na to ale včely reagují zvýšeným plodováním (množením).

Další vlivy na úrodnost krajiny

Včely ovšem nejsou zdaleka jedinými opylovači rostlin, kromě k opylení již i komerčně využívaných čmeláků patří mezi opylovače množství motýlů či brouků. Jejich počet přitom skutečně výrazně klesá, právě kvůli zemědělské chemii, ale také struktuře naší krajiny, která se skládá z velkých nepřerušovaných ploch polí osetých monokulturami – tedy jedinou plodinou široko daleko. Tato nevhodná struktura krajiny navíc zvyšuje riziko vodní a větrné eroze a také rizika sucha a povodní.

V zájmu celé společnosti, ale i samotných zemědělců, je proto vytvářet na zemědělské půdě terénní překážky (krajinné prvky) nebo takzvané medonosné pásy, což je mimochodem jeden z nových dotačních programů. I tímto způsobem lze zvyšovat biodiverzitu v krajině a zlepšit podmínky pro hmyzí opylovače, včetně včel.

Omezení nabídky potravin nehrozí. To neznamená, že je vše v pořádku

I přes vše výše uvedené je ale nezodpovědné strašit veřejnost potenciálním nedostatkem (respektive jejich menším výběrem) potravin. Ukazuje to ostatně i sama praxe – přestože (nejen) hmyzu (nejen) v naší krajině ubývá, spektrum nabídky potravin roste, ačkoli onen úbytek hmyzu trvá již řadu let. A to se vůbec nezmiňuji o umělém opylování, které se občas také používá.

Omezení nabídky potravin v budoucnosti tedy nepochybně nehrozí – to ale neznamená, že je v zemědělské krajině vše v pořádku. Ta musí být určitě pestřejší a méně než v současné době kontaminovaná chemickými látkami – mimochodem ale i těmi, které produkují lidé z měst, jako jsou pozůstatky antibiotik, hormonálních a kosmetických přípravků či drog rozpuštěných v odpadních vodách a následně i v půdě.

Podpořte včely, jezte český med

Pokud chce někdo něco udělat přímo pro včely, měl by konzumovat jejich med, a to především med původem z naší země. Pozůstatky pylových zrnek v medu totiž napomáhají vytváření protilátek proti různým pylovým alergenům – pokud ovšem jde o alergeny z prostředí, kde se spotřebitel běžně pohybuje. Zjednodušeně řečeno – český med snižuje riziko alergií na v Česku rostoucí rostliny.

Příležitostí nakoupit český med z českých rostlin od českých producentů medu bude v nejbližší době celá řada. Například na farmářských trzích na Kubánském náměstí v Praze proběhne v sobotu 21. září Medový den, v Brně se zase uskuteční o víkendu 12. až 13. října již tradiční prodejní výstava Med roku, kterou pořádá Pracovní společnost nástavkových včelařů, na níž lze ochutnat a zakoupit více než 150 druhů medů všech barev a druhů – vše původem z ČR.

Galerie: Med roku 2018

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).