Vozí k nám banány bez chemie, poznáte je podle nálepky

Pěstovat banány tak, aby to bylo fér vůči lidem i přírodě, není moc snadné. Marcelo Matute a Yhony Yanzaguano to v Ekvádoru zvládají už devatenáct let. Přestože mají výrazně nižší výnosy, už by se ke konvenčnímu pěstování nevrátili.

Marcelo Matute a Yhony Yanzaguano jsou členy regionální organizace Urocal, která sdružuje drobné pěstitele zabývající se fairtradovým pěstitelstvím. Do České republiky přiletěli z Ekvádoru, kde se věnují zejména pěstování banánů. Jaký je rozdíl mezi fairtradovým banánem a tím konvenčním? Jak dlouho k nám banány putují? A jak je možné, že tak dlouhou cestu vydrží?

Yhony Yanzaguano sám banány pěstuje a považuje za důležité, že u Fairtrade znáte cestu ovoce od úplného začátku přes jeho sklizeň až po cestu do obchodu.

Co vás přivedlo do České republiky?

Každý rok v rámci týdnů Fairtrade pořádané Banafair (neziskovou organizací vzdělávající a podporující spravedlivý obchod s malými výrobci, pozn. red.) vyrážíme na různé akce po celém světě. K vám jsme přijeli s přednáškami, ve kterých lidem vysvětlujeme, proč je dobré a zdravé jíst bio organické banány a jak tímto způsobem můžeme dosáhnout lepší budoucnosti pro naše děti a zachovat na zemi biodiverzitu.

Dříve jste banány pěstovali také konvenčním způsobem, jako většina producentů na světě… Co vás přimělo ke změně?

Dříve se všechny banány v Ekvádoru pěstovaly konvenčně. Stávalo se však, že velké exportní firmy nakupovaly od malých producentů jen třeba po tři měsíce, pak už nekoupily nic. My jsme se proto před devatenácti lety rozhodli přejít na fair trade, protože v tomto systému se nic podobného nestane. Máme jistotu stabilní práce, odbytu i toho, že prodáme banány za férovou cenu; přináší nám to udržitelnost i možnost práce na farmách rodinným způsobem. Je pro nás nesmírně důležité, že celá rodina může pracovat pospolu a nemusíme se tak rozjíždět pracovat každý na jinou farmu.

Jaký je přesně rozdíl v pěstování banánů konvenčním způsobem a tím fairtradovým? Je to více práce pro pěstitele na plantážích, více papírování…

Rozdíl je ve stabilitě, ceně a také kvalitě ovoce i transparentnosti. Ve Fairtrade totiž znáte cestu ovoce od úplného začátku přes jeho sklizeň až po cestu do obchodu. Abychom dosáhli na certifikáty Fairtrade, musíme veškerou naši práci monitorovat a zaznamenávat a každý týden naše zápisky předkládat ke kontrole auditorům. Pokud pěstujete konvenčním způsobem, toto papírování odpadá, své banány můžete prodat, komu chcete, nikomu nemusíte nic dokládat.

Byl pro vás před lety tento přechod „od ničeho“ k papírování složitý? Co všechno jste museli změnit?

Pokud chcete v Ekvádoru přejít z konvenčního způsobu pěstování k Fairtrade, jde o tříletý proces, během kterého jste neustále monitorováni a kontrolováni. Po třech letech vás čekají analýzy půdy, listů i plodů a na základě optimálního výsledku získáte certifikát Fairtrade. Ten je mimochodem velmi drahý, pokud se o něj uchází pěstitel sám za sebe, tak ta něj zaplatí kolem dvou až dvou a půl tisíce dolarů. Pokud se pěstitelé sloučí v organizaci, pak certifikát stojí pět až šest tisíc dolarů.

Jak se Fairtrade vyvíjí? Jsou pravidla stále přísnější?

Když jsme začínali, kontroly a předpisy nebyly tak přísné, jako jsou teď. Vůbec nejtěžší je dnes získání certifikace Global Gap, tu má u nás jen dvacet producentů.

Co jsou to certifikace a co zaručují:

Certifikace jsou písemné záruky vydané nezávislou certifikační agenturou, které deklarují, že výrobní postup nebo výrobek splňuje určitá kritéria nebo požadavky tzv. standardu.

Obecně se setkáváme s environmentálními a sociálními standardy, zaměřenými na výrobní a v případě fair trade i obchodní proces.

Všechny certifikace (Rainforest Alliance a normy SA8000, ISO 14001 a Global Gap) jsou dobrovolné, tj. výrobci a obchodníci se mohou rozhodnout, zda je přijmou, nebo ne.

Hlavní charakteristiky certifikačních schémat:

Popsal jste výhody Fairtrade pro vás, pěstitele. Co přinese konečnému spotřebiteli tady v Evropě? Znamená vyšší cenu?

Máte pravdu, tyto banány jsou dražší, ale jde o plody, jež byly vypěstovány férově k půdě i k lidem, kteří se o ně během růstu starali. Jsou to také banány, které byly vypěstovány bez pomoci chemikálií a pesticidů, na rozdíl od banánů konvenčních.

Předpokládám, že za takovým „čistým“ pěstováním bude i nižší výtěžnost…

Je to, jak říkáte. My na jednom hektaru vyprodukujeme osmnáct až dvacet krabic banánů (jedna krabice váží vždy 18,14 kg, pozn. red.) týdně. Konvenčním způsobem se ale vypěstuje na hektar padesát krabic týdně. I to je důvod, proč by měl zákazník nad cenou přemýšlet a snažit se ji respektovat, protože se v ní odráží i šetrný způsob pěstování.

Narůstá i přes onu vyšší cenu počet odběratelů fairtradových banánů?

Ano, vyprodukujeme a prodáme jich mnohem více. Ale myslíme si, že by ten růst mohl být plynulejší a rychlejší.

Zastupujete tu celou řadu pěstitelů z Ekvádoru, kolik toho celkově vyprodukujete? Do jakých zemích banány dodáváte?

V současné době zastupujeme dvě stě osmdesát pěstitelů kakaa a banánů v Ekvádoru. Kakao vyvážíme do Francie a banány hlavně do Německa. Odtud je k vám do České republiky dováží například firma Bio nebio. Poznáte je podle speciální nálepky na trsu banánů, pokud jsou od nás, je na ní napsáno Urocal.

Ošetřujete je nějak před tak dlouhou cestou, aby ji bez úhony přežily?

Než se banány vydají na čtyřtýdenní cestu do Evropy, jsou asi patnáct minut omývány vodou, a než je složíme do krabic, dáme jim do vrchní části, kde byl trs banánů odťat, citron nebo jiný citrus. To děláme proto, aby se zamezilo hnilobě této vrchní části a následně hnilobě všech banánů. V této chvíli jsou banány zcela zelené a vnitřní část zcela bílá. Pokud by byl banán jen trochu žlutý, cestu do Evropy by nepřežil. Nijak chemicky banány před cestou neošetřujeme. To se děje v případě konvenčně pěstovaných banánů.

Galerie: Jak se pěstují banány v Jižní Americe