Voyer není nebezpečný

Nebezpečí ve smyslu sexuální agrese ze strany „těch, co se rádi dívají,“ nehrozí. Šmíráctví má různé podoby.

Za nejlepší kreslený vtip normalizace, jakož i následujícího sametu, považuji dílko Vladimíra Renčína. Na lavičce, ruku v ruce, jsou do svých citů i erotických představ zabráni muž a žena. Z nedalekého křoví vykukuji dvě hlavy mužů středních let. Říkají: „Jen pokračujte a nenechte se rušit. My nejsme úchylní. My se jen rádi díváme, když někde něco funguje…“

Pokud by ono vysvětlení bylo pouhou racionalizací – snahou přijatelně vysvětlit nepřijatelné, nebo dokonce kdyby pánové lhali, bylo by oprávněné podezření na tzv. skoptofilii. V časech zakládajících si na politické korektnosti bych se zde ostýchal použít známého, leč poněkud plebejsky znějícího označení šmíráctví.

Galerie: Nejpodivnější sexuální praktiky

Ti, co se rádi dívají

Za přijatelná synonyma je možno považovat termíny voyerismus, eventuálně „hezky česky“ znějící slídičství. Je to porucha sexuální preference. Touhou postižených je vzrušovat se a posléze i uspokojit svůj chtíč pohledem na cizí intimní aktivity. Rozumí se, u nic netušící, obvykle neznámé dvojice. O deviaci v pravém smyslu jde tehdy, pokud postižený preferuje onen druh erotiky před dostupným pohlavním stykem.

Může jít jen o osvětově-poznávací aktivity. Tj. šmírák se chce něčemu přiučit, ukojit zvědavost, eventuálně získat benefit k detektivnímu slídění (kdo-kdy-s kým-jak).

Nebezpečí ve smyslu sexuální agrese ze strany oněch osob nehrozí. Labužníci v těchto sférách volí nezřídka komerčně nabízenou formu uspokojení.

Za pozornost stojí i piktofilie (preference sledování obscénních nebo pornografických obrazů či videonahrávek, ať již sám, nebo s partnerem).

Kukačkov

Další možností je tzv. kandaulismus, ať již coby sexuální praktika, nebo fantazie. Dotyčný nabízí svoji partnerku nebo její obrázky jiným lidem pro jejich potěšení. Nezištné to nebývá. Přihlížející vychutnává přinejmenším v některých případech pocit ponížení. Ryze odborná terminologie zde liší „paroháče“, „dračici“ a takříkajíc připuštěného „hřebce“. Opravdoví světáci se o své parohy starají na webových stránkách Cuckold World (cuckoo – kukačka klade, jak známo, svá vejce do cizích hnízd).

Kandaulistický muž partnerku velmi rád sdílí s cizím mužem. Jde o dobrovolné sdílení partnerky za souhlasu kandaulistického muže a souhlasu jeho dámy. Se znásilněním nebo se sexuálním vydíráním nemá nic společného.

 

Cuckold je považován za tvrdší formu kandaulismu. Zde je iniciátor ve vztahu submisivní, podřízený. Občas žádá, aby mu byl sex manželkou odmítán. Tj. nabízen pouze přihlížením. Ve vyhraněné podobě může žádat, aby přizvaný muž jeho ženu i oplodnil.

Naopak měkkou formou je vyžadování popisu sexuálních, mimomanželských zážitků partnerky. Podvedený muž se tím vzruší. Zmíněné je nutno odlišit od žárliveckých výslechů. Občas to může být i fikce upomínající na pohádky tisíce a jedné noci.

Dotykové šmíráctví

Zdaleka nejčastěji se v této sféře vyskytuje něco zcela jiného. Jde o „dotykové šmíráctví“. Jedno ze značně rozšířených má nezaslouženě počestné jméno. Jak je známo, froté jsou smyčkové tkaniny. S oblíbenou osuškou nemá následující zvláštnost mnoho společného.

Frotérství se projevuje touhou dotýkat se a třít se o jiné osoby, což vede k erotickým fantaziím, sexuálnímu vzrušení a případně i vyvrcholení. Oblíbeným rejdištěm frotérů jsou přeplněné prostředky hromadné dopravy, koncerty a další místa, kde se lidé nechtěně dostávají do těsného fyzického kontaktu.

Cílem jsou anonymní osoby, které s úzkým tělesným kontaktem nejsou srozuměny a nesouhlasí s ním. Není-li frotérství spojeno s dalšími závažnějšími sexuálními úchylkami, lze jej považovat spíše za obtěžující než za nebezpečné.

Vyhraněně to platí i pro tzv. tušérství. Zde jde o letmé, pro úchyla vzrušující prožitky z dotyku zaměřeného na ženská prsa nebo rozkrok. To, že jsou tyto partie kryty oděvem, úchylovi nevadí.

Šmír za mír?

Seriozní prameny uvádějí, že pražská StB vybudovala síť různých pozorovatelen. Obránci míru a socialismu tak sledovali, kam chodí tzv. zájmové osoby a kdo je navštěvuje.

Nic nového pod sluncem. Již příslušníci c.k. mravnostního oddělení „šmírovali po šmírácích“, namátkou třeba v parcích.

Opravdové retro je ovšem kaudalismus. Starověký král, jenž dal úchylce jméno, žil takřka před třemi tisíciletími. V trojúhelníku s jeho manželkou byl jistý Gígés. Sluha a příslušník tehdejších ozbrojených složek. Podrobněji o kaudalismu v článku Buď mi nevěrná, budu se dívat.