Hlavní navigace

Voda ze studny není to samé jako voda z kohoutku

24. 9. 2014

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Voda ze studní téměř nikdy nesplňuje zákonem stanovené parametry na složení pitné vody z kohoutku. To sice neznamená, že taková voda není pitná, ale riziko zde je.

Mikrobiologická bakteriální kontaminace potravin je často oprávněně zmiňována jako možné riziko pro lidský organismus, zvláště pokud se mikroorganismy na povrchu potraviny nebo v ní nadměrně pomnoží. Není však bakterie jako bakterie, řada z nich je neškodná a zcela běžně si žijí například v našich střevech.

Jde zejména o takzvané koliformní bakterie, které jsou kromě našich těl součástí půdy, ale i vody, ba dokonce pitné vody z kohoutku. Tam však zejména v případě, kdy se do vodovodní sítě dostane voda ze soukromých studní nelegálně připojených na rozvod pitné vody. Postupně rostoucí ceny vody přitom toto riziko zvyšují, především v okrajových částech velkých měst a ještě více na venkově, v menších obcích. I proto je vhodné uvědomit si, jak taková rizika minimalizovat a jaké možné zdravotní problémy případně hrozí.

Rizika vody ze studny

V první řadě je nutné připomenout, že z celé řady rozborů vody ze studní vyplývá, že voda z nich téměř nikdy nesplňuje zákonem stanovené parametry na složení klasické pitné vody z kohoutku. To však na druhou stranu ještě neznamená, že taková voda není pitná.

Nicméně – jisté riziko, zejména střevních potíží, tu je. Nejen proto tak ukládá zákon o vodovodech a kanalizacích povinnost majitelům vodovodních přípojek vybavit tyto přípojky takzvanou zpětnou klapkou, které zamezuje průniku vody ze studní, ale i při havárii u konkrétního uživatele vody z vodovodního řádu, plošné kontaminaci vodovodní sítě. Bohužel, samotné vybavení přípojky zpětnou klapkou nestačí, což drtivá většina majitelů těchto přípojek ani uživatelů neví. Důvodem je skutečnost, že prakticky každý zcela rezignuje na jejich údržbu. Jak ale zřejmě všichni známe z televizních reklam, i na tento mechanismus působí vodní kámen, což je prevít. Ten vám tedy může zničit nejen pračku, ale i znehybnit zpětnou klapku ve zcela legálně vybavené přípojce, a proto je třeba s klapkou občas zahýbat, aby zcela nezkameněla. Toť zhruba vše, je to jednoduché. Je to nicméně velmi důležitá prevence rizika možného znečištění vodovodní sítě, které může postihnout v příslušné lokalitě stovky i tisíce lidí.

Přesto nicméně nelze vyloučit, že nejen z výše uvedeného důvodu k mikrobiologické kontaminaci pitné vody dojde. Vzhledem k tomu, že doba na laboratorní mikrobiologické vyšetření vzorků vody se pohybuje v rozmezí šestnáct až osmnáct hodin, nemají spotřebitelé v zásadě den šanci se dozvědět, zdali jim reálně nějaká újma na zdraví hrozí. Ta je přitom úměrná především tomu, jaké bakterie se mohou ve znečištěné vodě nacházet.

Které bakterie vadí?

Velmi malé riziko představují přitom koliformní bakterie, což je většinou skupina neškodných, saprofytických bakterií osidlujících střevní trakt, ale žijících běžně i v půdě bez vazby na jakékoli živočichy. Nicméně i v této skupině se mohou vyskytnout patogenní kmeny, tedy varianty tvořící toxiny, které mohou při vysokých koncentracích lidské zdraví ohrozit. Existence koliformních bakteriích ve vodě je obvykle signálem vysokého obsahu živin v upravené vodě.

Signálem fekálního znečištění, obvykle staršího data, je potom bakterie Clostridium perfringens, což je také organismus, která je součástí střevního traktu zhruba čtvrtiny lidské populace a dalších teplokrevných zvířat. Je indikátorem přítomnosti virů a dalších mikroorganismů v upravené vodě. Zřejmě nejznámnější bakterií je pak Escherichia coli (E. coli), která je přítomná v odpadních vodách a fekáliích a je proto klíčovým indikátorem fekálního znečištění. Ohledně E.coli toho již bylo napsáno hodně, její nadměrná přítomnost kdekoli a kdykoli je střevních potíží téměř jistou zárukou.

Přítomnost mikroorganismů ve vodě je samozřejmě sledována jak vodohospodářskými subjekty, tak prostřednictvím státních dozorových orgánů ministerstva zdravotnictví. Parametry kvality přináší následující tabulka. I z ní vyplývá, že pitná voda nemusí být, a v zásadě ani nemůže být zcela prostá jakýchkoli organismů. Na druhou stranu v ní nesmí být přítomné takové bakterie, které určitá rizika představovat mohou – v tabulce je poznáme podle limitu nula.


Autor: PVK.cz
Dodatek k pojmům počty kolonií při 22 ºCpočty kolonií při 36 ºC

Jedná se o všudypřítomné bakterie, které se množí ve vodě za vhodných podmínek. Na jejich množení má vliv velký počet faktorů, mezi něž může patřit například doba zdržení vody v síti a s ní související faktory, jako je vyšší teplota vody, rychlost proudění vody nebo druh dezinfekčního prostředku. Vliv hrají i korozní produkty a sediment na stěnách a dně potrubí, kvalita materiálu, a především takzvaná biologická stabilita vody a přítomnost nutrientů, tedy uhlíku, fosforu a dusíku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).