Hlavní navigace

Vesnické prodejny jsou ztrátové. Je to jejich konec?

Autor: on Wikipedia.org / Hadonos, podle licence: CC BY-SA 4.0
Petr Havel

Skupina COOP, která jen v loňském roce uzavřela 124 menších ztrátových obchodů, usiluje o získání dotací. Zachránila by miliarda ročně krachující prodejny? Možná je nahradí dovoz potravin k zákazníkovi či komunitní centra poskytující více služeb najednou.

Doba čtení: 3 minuty

Má smysl plošně dotovat prodělečné menší prodejny na malých obcích? Tento postup se zdá být podle posledních trendů spíše oddalováním jejich neodvratného zániku než administrativním zajištěním dostupnosti potravin pro obyvatele obcí. Na řadě míst totiž v budoucnosti může současné „kamenné prodejny“ nahradit modernější verze pojízdných prodejen potravin – rozvážková služba maloobchodních sítí.

COOP chce dotace. Online prodejny chtějí jeho zákazníky

Myšlenku finančně podpořit prodejny potravin na vesnicích dlouhodobě obhajuje hlavně vedení skupiny COOP, která jen v loňském roce uzavřela 124 menších ztrátových obchodů. Celkem ale v loňském roce podle společnosti AC Nielsen ukončilo svou činnost v obcích 1082 malých prodejen. Tento trend by přitom podle vedení COOP mohla zastavit dotace ve výši až miliardy korun ročně. Otázkou ovšem je, zda by to skutečně pomohlo.

 

Ve stejný den, kdy COOP deklaroval potřebu finanční podpory vesnických prodejen, prezentoval totiž v médiích své rozvíjející se aktivity internetový obchod Košík.cz, včetně nabídky zvýhodněných dovozů potravin pro seniory a dalších služeb spojených s rozvážkou potravin. Košík přitom zdaleka není sám – objednané potraviny za svými zákazníky vozí i Rohlík.cz a další společnosti na bázi e-shopů, respektive online supermarketů s potravinami (a dalším sortimentem). A přidávají se i další maloobchodní sítě, které dosud stavěly nabídku a prodej potravin na klasickém nákupu v prodejnách.

Již nějakou dobu rozváží potraviny k zákazníkům Tesco; online prodej, zatím ovšem s nutným vyzvednutím na prodejně, zavedl také Globus, nepotravinářské zboží dopravuje za svými klienty Lidl. Rozvoz nepotravinářského zboží je ostatně už u mnohých prodejců standardem, výzvou doby je ale samozřejmě distribuce potravin.

Náklady na logistiku jsou totiž nemalé, zejména na rozvoz zboží do malých aglomerací, tedy obcí s malým počtem obyvatel. Řada odlehlejších regionů je tak nadále od online maloobchodu odříznuta a při nákupu zboží každodenní spotřeby, jako je chléb, pečivo, nebo mléko, je stále odkázána na místní vesnickou prodejnu. Bariérou je i samotná možnost objednávky zboží na větší vzdálenost – v tom by pomohlo, jak zaznělo opakovaně v letech minulých i v roce letošním na národní konferenci Venkov 2018, plošné zavedení vysokorychlostního internetu.

Jedno z řešení: komunitní centra

Přes všechny komplikace se ale zdá, že potraviny budou stále častěji, a nakonec možná i dominantně, putovat spíše za zákazníkem, než zákazník za ním. Malé vesnické prodejny v klasické formě tak zřejmě nepřežijí, to však neznamená, že by přestaly úplně existovat.

I samo vedení COOP mluví o „komunitních centrech“, která by měla fungovat jako prodejny potravin, ale také jako restaurace či ubytovací jednotky. Integrovaných služeb by ale mohlo být v takovém centru mnohem víc – třeba poštovní služby (což v některých místech i funguje), bankovní služby, ale i třeba lékařská pohotovost nebo centrum volnočasových aktivit pro mladé rodiny s dětmi.

Kombinací se nabízí celá řada, v každé obci však je a bude situace zcela odlišná a někde ani prodejny potravin nebude potřeba a „držet ji“ za každou cenu se nemusí vyplatit ani prostřednictvím dotací. Pokud bude příslušná obec v rozumném dosahu některé z blízkých maloobchodních sítí, ale třeba i privátních společností rozvážejících potraviny, přijede nákup za spotřebitelem domů. Na mnoha místech už tomu tak je a jejich počet postupně jistě poroste.

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2017