Ve srovnání s loňským rokem se prodej křivé zeleniny zvýšil o 300 %

Kdybychom si měli vybrat mezi křivou a hezkou zeleninou, většina lidí si vybere tu souměrnou. I tak se ale křivá zelenina docela slušně prodává, dle průzkumu ji preferuje stále více lidí. Víme, co je k nákupu nevzhledné zeleniny vede i jak narůstá odbyt křivé zeleniny u pěstitelů.

Žijeme v blahobytu, všeho máme přehršel, a tak se není co divit, že si potravin moc nevážíme. Bereme je jako samozřejmost a zatímco před dvaceti lety jsme ztvrdlé housky sušili na radiátoru, dnes je vyhazujeme a strouhanku si kupujeme (však na ni v jižních Čechách máme i samostatnou výrobnu). Zatímco dříve jsme koupili jedno jablko velké a druhé malé, dnes jsou všechna stejně velká a nikomu to nepřijde divné. Jenže i dnes rostou na stromech jablka s nepravidelným tvarem, v zemi mrkve, které mají dvě nožičky, a ve skleníku se po zemi plazí okurka, která neprojde kalibračním sítem.

Galerie: Paběrkují na českých polích. Po tunách

To, že se takové plody vždy nedostanou na pulty, kde bychom je mohli kupovat se stejnou důvěrou jako jiné, je problém. Je to zbytečné plýtvání kvalitní, jen vzhledově odlišnou zeleninou či ovocem, které namísto běžného prodeje končívá v bioplynkách či zaoráno v polích. Učíme se už brát tuhle křivolakou zeleninu a ovoce na milost, tak jako řetězce? Odpovědi jsme hledali v průzkumu postojů české veřejnosti k plýtvání a vyhazování nevzhledné zeleniny, který nedávno realizovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVV AV ČR), ale i u zástupce společnosti VVISS, jež na český trh dodává nevzhlednou zeleninu.

Proč nechceme kupovat křivou zeleninu?

Odhaduje se, že při selekci zeleniny a ovoce z důvodů různé váhy, vzhledu a velikosti se vyhodí dvacet až třicet procent vypěstovaných plodin. (Jde jen o odhady, protože žádné oficiální statistiky vedeny nejsou.) A i když o velkém plýtvání již na úrovni pěstování víme, většinu lidí to netrápí; stejně bychom si v obchodě ve většině případů vybrali ty hezčí, tvarově stejné plody.

Jak stojí v letošním šetření CVV AV ČR: Při zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybralo šedesát jedna procent dotázaných tu dokonalou. „Důvody jsou různé, ale mnohdy praktické; lidé uvádějí, že ta nedokonalá se špatně loupe i krájí,“ říká Jarmila Pilecká z CVV AV ČR. Tito lidé dále uváděli, že jim na vzhledu zeleniny jednoduše záleží a nechtějí mít doma něco zvláštního, navíc jsou na standardní vzhled zeleniny zvyklí. Také přiznali, že to, co vypadá špatně, považují za nekvalitní. Navíc i kdyby by prý takové křivé plody koupili, ostatní členové domácnosti by nedokonalé kusy nejedli.

A proč někteří lidé křivou zeleninu kupují?

Zatímco šedesát jedna procent dotázaných by si v obchodě vybralo tu tvarově přesnější dávku ovoce a zeleniny, dvacet procent lidí si záměrně vybralo zeleninu křivou. Tito respondenti upřednostňují křivé plody zejména proto, že jim na vzhledu potravin nezáleží a obojí považují za stejně výživné. „Nedokonalé plody také vnímají jako čistější, často si je spojují s chemickým neošetřením či bio pěstováním,“ upřesňuje Jarmila Pilecká. Dle šetření mají také pocit, že se tvarově nedokonalé ovoce a zelenina na vaření hodí více. Někteří lidé tento sortiment nakupují hlavně proto, aby v obchodě nezbyl a nebyl vyhozen.

A přestože křivá zelenina z konvenční produkce má identické podmínky k růstu jako ta dokonalá, a tím pádem není méně chemicky ošetřovaná, nemá nic společného s bioprodukcí, ba se ani lépe nehodí k vaření, počet lidí, kteří nevzhlednou zeleninu a ovoce vyhledávají, se dle průzkumu zvýšil od loňského roku o celých čtrnáct procent.

Křiváren se prodává o tři sta procent víc než loni

Vzrůstající zájem o křivé plody pocítili i dodavatelé nevzhledné zeleniny. Konkrétní data máme od Tomáše Kněžínka z firmy VVISS, která je mimo jiné nejvýznamnější pěstitel jablek a hrušek v České republice. „Do roku 2011 jsme všechny přebytky odváželi do bioplynek a na skládky, což nás stálo mnoho peněz. Dostali jsme třeba třicet haléřů za kilo, ale třikrát více nás stála doprava,“ říká Tomáš Kněžínek.

V roce 2012 proto začali z těchto přebytků vyrábět ovocné džusy. Z jednoho milionu kilogramů jablek zpracovali šest set tisíc kilogramů na džusy a zbytek zobchodovali do bioplynek. Ale od té doby, co začali s „křivou“ zeleninou obchodovat, začali výrazně snižovat objem suroviny, kterou dříve prakticky vyhodili.

„V roce 2016 jsme začali dodávat tyto produkty na pulty Penny Marketu a Tesca, šlo o dvě stě deset tun, letos odhadujeme, že půjde zhruba o pět set osmdesát tun. Zatím jsme na konci sklizně a do bioplynky jsme letos dovezli jen dvacet sedm tun shnilého zboží, což je v tom celkovém poměru zanedbatelné číslo,“ říká Tomáš Kněžínek a přidává další zajímavá data: „Prodej dokonale nedokonalé zeleniny rapidně roste, jde o třistaprocentní nárůst oproti minulému roku. Plán na příští rok je jasný, chceme, aby prodej dokonale nedokonalé zeleniny a ovoce déle rostl, chceme zobchodovat osm set až tisíc tun těchto produktů.“ A největší část pravděpodobně opět zamíří do Tesca, s nímž firmu váže již patnáctiletá spolupráce.

Galerie: Křivá večeře

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 11. 2017 19:11