Hlavní navigace

V lékárnách chybí více než 100 druhů léků. Není dithiaden na alergie ani euthyrox na štítnou žlázu

Redakce

V tuzemských lékárnách lidé marně sháněli více než stovku druhů léčiv, některé z nich nemají náhradu, upozorňuje Česká lékárnická komora. Problémy se přitom letos opakují. Podívejte se na seznam chybějících léků.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Pacienti znovu marně shánějí některé léky, uvádí Česká lékárnická komora (ČLnK) v tiskové zprávě. Ve velké části tuzemských lékáren chybí podle lékárníků více než stovka různých přípravků, včetně takových, které jsou nenahraditelné za jiný lék.

V průměru chybělo 60 druhů léků

Nedostupnost různých léků v českých lékárnách přetrvávala od začátku roku, v poslední době však znovu nabrala na intenzitě. „V posledních týdnech v České republice bohužel opět postupně přibývá nedostupných léčivých přípravků. Poté, co se stabilizovala situace ze začátku letošního roku, chybělo v předchozích měsících průměrně šedesát běžně užívaných léků,“ uvádí ČLnK. Potíže s výpadky léků však lékárny hlásily i loni.

„Chybějící léky se nepředvídatelně střídají. Jejich horší dostupnost není výsadou Česka, s určitými komplikacemi se potýká třeba Polsko, Belgie či Švýcarsko. Většinu výpadků léků řeší lékárníci prostřednictvím generické substituce, velký problém ale nastává u těch léčivých přípravků, které nejsou nahraditelné, jako například Vigantol ve formě kapek či Dostinex,“ řekl prezident ČLnK Lubomír Chudoba.

Proč nejsou léky?

Podle Komory jsou hlavní důvody výpadků na straně výrobců léčiv, kteří upřednostňují prodej léků do jiných zemí, případně udávají problémy s výrobou účinných látek.

Za zvýšenou nedostupnost léčiv nesou podle lékárníků odpovědnost zčásti i státní orgány a zdravotní pojišťovny, které nesystémově snižují výši úhrad léčivých přípravků bez zajištění garance jejich dovozu pro české pacienty.


Autor: ČLnK

Faktorem, který může přispívat k nedostatku léků, jsou i jejich relativně nízké ceny, kdy se pak dovoz většího množství za těchto podmínek výrobcům nemusí vyplatit, domnívají se představitelé ČLnK. Podle mluvčí Michaely Bažantové se proto farmaceutické firmy pravděpodobně raději orientují na dražší inovativní léky a biosimilars, z nichž plyne vyšší zisk než z klasických léků.

Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) souvisí přerušení dodávek zpravidla s výrobními potížemi (například nedostatečnou výrobní kapacitou, potížemi s dodáním suroviny apod.), logistickými problémy či s obchodním rozhodnutím držitele. Na webových stránkách SÚKL mohou zájemci vyhledávat informace o chybějících lécích.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).