Hlavní navigace

V Brně si mysleli, že vyhodí 4 kg potravin ročně. Je to mnohem víc

 Autor: Mendelova univerzita v Brně
Co kdyby se vás někdo zeptal, kolik jídla vyhodíte? Uměli byste odpovědět? Máte představu, kolik pečiva, ovoce, zeleniny či dalších nespotřebovaných potravin u vás končí v koši? Podle vědců z Mendelovy univerzity jsou lidé ve svých odhadech totálně mimo realitu. Vědí to, protože po celý rok třídili a měřili odpadky ze stovek domácností.
Lenka Krbcová 28. 7. 2020
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně spustili loni na jaře unikátní projekt, díky kterému získali reálná data o plýtvání potravinami v tuzemských domácnostech. Cílem je najít efektivní způsoby, jak plýtvání jídlem omezit. K tomu mohou pomoci jen skutečně reálná čísla, a nikoli zkreslené výsledky, nebo dokonce jen odhady samotných domácností.

Vědci mezi odpadky

Vědci ve spolupráci se společností SAKO Brno, která sváží v Brně komunální odpad, a firmou Green Solution připravili důkladný experiment. Potřebná data získali zejména vyhodnocením odpadů z brněnských popelnic.

Od loňského jara sledovali po celý rok ve vybraných městských částech města skutečné množství potravin vyhozených do komunálního odpadu. V každém ročním období udělali nový rozbor komunálního odpadu z běžných „černých“ popelnic celkem z několika set domácností v Brně. „Rozbor reálně probíhal tak, že se svezly popelnice s týdenním odpadem ze tří typů zástaveb (sídlištní, venkovská a vilová), z každého typu vždy ze tří oblastí (různých městských částí) vždy po sto domácnostech. Celkově to tedy bylo devět set domácností, aby byl vzorek reprezentativní,“ popisuje vedoucí projektu Lea Kubíčková, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Volba tří typů zástavby není náhodná, v každé mají její obyvatelé jiné možnosti nakládání s odpadem. Venkovskou zástavbu tvoří rodinné domy s převažujícím podílem lokálního vytápění pevnými palivy, a tedy i možností spalovat vhodný odpad v kamnech, dále je tu možné kompostovat biologický odpad na zahradě, případně ho dávat zvířatům. Vilová zástavba byla v tomto projektu městská zástavba rodinných domů a nájemních vil s etážovým či lokálním vytápěním plynem nebo elektřinou, s možností zahradního kompostování. Sídlištní zástavba pak nemá možnost jakéhokoliv využití odpadů v místě jeho vzniku.

Šetření bylo anonymní, domácnosti o měření svých odpadů nevěděly, aby to neovlivnilo jejich chování ve smyslu: „Někdo nás bude měřit, budeme se nyní chovat lépe…“

Doc. Kubíčková přibližuje, jak měření v praxi probíhalo: „Odpad nám svezla svozová firma SAKO Brno autem, které odpad nelisuje, aby bylo vše nepoškozené a dalo se přebírat. Odpad se vysypal na zem a ručně přebíral, přesíval přes síto a měřila a vážila se každá kategorie. Rozbory podle předem stanovené metodiky, která určuje, co je potravina, co je potravinový nevyhnutelný odpad atd., pro nás dělala na projektu spolupracující firma Green Solution.“

Odborníci museli předem ujasnit řadu otázek. Mezi ně patří například ta, co je vůbec možné považovat za vyplýtvanou potravinu? Patří sem i slupka od banánu nebo od brambor? „Vše, co by se dalo zkonzumovat, bylo bráno za plýtvání. Odečten byl nevyhnutelný odpad – kosti, skořápky, slupky, kávová sedlina – tedy to z potravin, co se nejí, nedá jíst,“ upřesňuje Lea Kubíčková. Co v experimentu zjistili?

Průměr Brna je 37,4 kila vyhozených potravin za rok

Měření ukázalo, že průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kila na osobu a rok. Na venkově (29,1 kg/os/rok) a ve vilové zástavbě (32,7 kg/os/rok) je plýtvání menší. Odbornice však varuje před zjednodušujícími závěry: „Nelze jednoznačně říci, že obyvatelé sídlišť plýtvají nejvíce tím, že se v jejich komunálním odpadu nalezlo největší množství vyplýtvaných potravin – spíše je to pro nás nejvěrnější obrázek toho, kolik se reálně plýtvá – na sídlišti nemají lidé možnost zbytky jídla zkrmit zvířatům nebo dát na kompost – tedy vše nalezneme v popelnicích.“

Nicméně předešlá šetření, která proběhla formou dotazování obyvatel, ukázala ještě jiný faktor: „Určitou roli v plýtvání hraje i fakt, že když má člověk větší vztah k půdě, k zemědělství, ví, kolik námahy a energie stojí potraviny vyprodukovat, tak má tendenci plýtvat méně. Toto však z našeho projektu nelze jednoznačně říci,“ upozorňuje vedoucí projektu. Nelze prý tedy tvrdit, že lidé na sídlišti se chovají „nejhůře“ – jen mají nejvíce potravinových zbytků v popelnicích.

Obecně lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu či pečivo a jeho zbytky, dále balené potraviny včetně obalu jak rostlinného, tak živočišného původu. Objevují se celé jogurty, balíčky sušenek či konzervy. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. „V létě a na podzim jde zejména o ovoce a zeleninu – jednak je všeho více, dále se v popelnicích objevují přebytky úrody, co se nezkonzumovaly, shnilá jablka a podobně. Dále může být znát vliv teplejšího počasí – jídlo se dříve kazí, dříve zplesniví. U ovoce a zeleniny je ale nárůst největší,“ komentuje Lea Kubíčková.

Důležitá je dle odborníků i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle ní tvoří biologický odpad ročně 48,81 procenta.

Lidé plýtvají potravinami mnohem více, než odhadují nebo přiznávají

Statistiky Evropské unie uvádějí, že se u nás ročně znehodnotí 829 851 tun potravin, objem potravin vyplýtvaných v přepočtu na jednoho člověka činí ročně 81 kilogramů. Potravinami se však plýtvá i v maloobchodě a velkoobchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování. Data jsou tedy zkreslená a odborníci díky experimentu mohou upřesnit, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílejí právě domácnosti.

Dalším údajem často uváděným k problematice plýtvání jsou odhady, a zde vědci z Mendelovy univerzity ukázali, že jsou velmi vzdálené od reality. Výzkumný tým realizoval v roce 2018 rozsáhlé dotazníkové šetření mj. k problematice plýtvání potravinami. Z něj vyplynulo, že průměrné množství potravinového odpadu podle subjektivního odhadu respondentů odpovídá po přepočtu pouze 4,2 kg na osobu a rok. „Je tedy vidět, že lidé nemají vůbec odhad, kolik potravin v domácnosti vyhodí a že ve skutečnosti je jejich odhad výrazně nižší než jejich reálné chování,“ uvedla Lea Kubíčková.

Množství potravinového odpadu

  • 4,2 kg na osobu a rok je odhad lidí, kolik potravin vyhodí
  • 37,4 kg potravin vyhodí průměrný obyvatel Brna ročně
  • 53,6 kg na osobu a rok vyhodí lidé ze sídlišť
  • 29,1 kg na osobu a rok vyhodí lidé z venkovské zástavby
  • 32,7 kg na osobu a rok vyhodí lidé ve vilové zástavbě
  • 48,81 % vyhozených potravin by šlo zkompostovat

„Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady.“ Autorka projektu si sama vyzkoušela, kolik a jakých potravin doma nespotřebují a vyhodí. „Měsíc jsme si to doma zapisovali a nestačili se divit,“ říká. Takový soukromý experiment si ostatně může udělat každý z nás. „Jednak lidé skutečně nemají odhad hmotnosti vyhozeného jídla, dále si nedokáží uvědomit, jak velké množství jídla letí do odpadků. Mnohé potraviny vyhazujeme automaticky – plesnivý rohlík, nepřemýšlím, hodím do koše… A také mají tendenci se prezentovat v ‚lepším světle‘,“ vysvětluje možné důvody ohromného rozdílu mezi reálným objemem vyhozených potravin (37,4 kg) a subjektivním odhadem (4,2 kg) vyplýtvaného množství.

Během koronaviru se plýtvalo méně

Většina zjištění zhruba odpovídala tomu, co výzkumníci předpokládali, překvapilo je snad jen chování během „koronaviru“. „Poslední jarní sběr, který byl v době covid pandemie, ukázal výrazně menší plýtvání. Ačkoliv lidé před vyhlášením nouzového stavu nakupovali do zásoby potraviny, tak šlo spíše o trvanlivé potraviny, neboť se nám v měření nepromítly, a naopak bylo plýtvání nejnižší – lidé se báli chodit nakupovat, byli více doma, lépe plánovali, co budou vařit, dojídali zbytky,“ líčí doc. Kubíčková.

Jak serveru Vitalia.cz potvrdila mluvčí maloobchodního řetězce Lidl Zuzana Holá, během nouzového režimu byl vyšší zájem o trvanlivé potraviny, dále o chlazené zboží i o ovoce a zeleninu, naopak nejmenší podíl nákupů tvořilo mražené zboží. „Obecně by se dalo říci, že vzhledem k uzavření restaurací si lidé začali více vařit doma, o čemž svědčí i vyšší zájem o hotová jídla. Zvýšenou poptávku jsme registrovali také u pekařského droždí.“ Během opatření se zkrátka více vařilo, peklo a šetřilo s jídlem. „Takže čekáme, zda ty nákupy rýže, mouky a těstovin se nám projeví později…“ dodává nicméně Lea Kubíčková.

Co se s tím dá dělat

Jedna – a důležitá – věc je znát pravý stav věcí, druhá hledat možnosti řešení. „Co se týče možností snížit plýtvání, dle zahraničních studií se jeví jako dobrá strategie to, co plánujeme dělat nyní – edukovat obyvatele, a to ve třech hlavních oblastech,“ popisuje expertka:

Jak snížit plýtvání potravinami v domácnosti

  • Správně nakupovat – tj. nakupovat to, co potřebuji, dle seznamu, nepodléhat „akcím“, kdy koupíme tři kila levných banánů a pak je nespotřebujeme, neb nám zhnědnou a vyhodíme je.
  • Správně potraviny uchovávat a skladovat – aby se nám neznehodnotily.
  • Umět využívat zbytky – tj. vařit ze zbytků, zbytky vhodně zkombinovat a spotřebovat.

A výše uvedené je dle odbornice možné i v paneláku, kde se nyní potravin vyhodí nejvíce. „Ačkoliv je složitější uchovávání potravin (v paneláku nemáte například kvalitní sklep), ale pomůže správný nákup (to, co skutečně potřebuji a spotřebuji) a správné uchovávání například v lednici (vědět, co do lednice patří a co ne, jak s pečivem, aby neplesnivělo apod.). A také umět vařit ze zbytků, zbytky nevyhazovat, umět je zužitkovat…“ Inspirací mohou být třeba rady z knihy Recyklovaná kuchařka o moderní domácnosti beze zbytků, nebo 8 tipů, jak použít zbytky potravin.

Galerie: Test – stejné chleby, různé obaly. Kde vydrží nejdéle?

Dá se chování lidí ovlivnit?

Občas nějaké potraviny vyhodíme asi každý, ale mnohdy je to zbytečné. Víme to a trochu se za to stydíme. Lea Kubíčková popisuje zásadní zjištění výsledků měření: „Potvrdilo se, že se plýtvá více, než si lidé jsou ochotni přiznat a než si myslí. Dále to, že je zde vliv sezónnosti a že je rozdíl v tom, kde měření budete provádět – tedy je opravdu třeba měřit během celého roku a ve všech typech zástaveb, neboť výzkumy, které prezentovaly rozbor jedné popelnice, podávaly zkreslené výsledky.“

A konečně následuje krok „B“, tedy další kroky. Co se tedy bude dít po vyhodnocení ročního měření?

KL20

„Následující rok budeme měřit dále, opět stejné domácnosti, čtyřikrát ročně. K tomu budeme provádět experiment, kde budeme na domácnosti ve vybraných lokalitách působit a v duchu toho, co jsem již uvedla, se je snažit edukovat – máme nachystané různé typy intervencí. Díky měření zjistíme, zda to mělo vliv. A pak budeme ještě měřit rok po působení, abychom zjistili, zda je tendence se vracet k původnímu chování, když na vás žádné apely nepůsobí, nebo zda se nám lidi podaří ovlivnit, budou plýtvat méně, a dokonce i poté, co na ně nebudeme působit, budou v tomto chování pokračovat.“

V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě.

Odborná spolupráce:

Doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D.

Vedoucí Ústavu marketingu a obchodu, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. Je vedoucí projektu Neplýtvej potravinami MENDELU, Facebook.com//neplytvej.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).