Hlavní navigace

Únava, vyčerpání, vyhoření. Velké změny dosáhneme, když začneme dělat malé

Tomáš Novák

Známý syndrom vyhoření (burn out syndrom) není jediným popsaným stavem, kdy už jsme tak vyčerpaní, že nevíme, jak dál. Manažer středního věku ve vyšší funkci je kandidátem na tzv. manažerskou nemoc, neuróza z vyčerpání hrozí zase ženám-matkám.

Doba čtení: 5 minut

Vyhoření psychických rezerv organismu (burn out syndrom) je diagnostikováno od roku 1974. Ne že by neexistoval dávno předtím. Coby samostatnou jednotku – shrnující řadu příznaků – jej první popsal psychoanalytik Herbert J. Freudenberger v USA. Tam je syndrom vyhoření uznáván jako nemoc z povolání.

Syndrom vyhoření se projeví v emocích a na zdraví

V rozvinuté podobě onoho souhrnu příznaků je „všechno špatně“. Emoce se pohybují od špatné či sklíčené nálady po popudlivost a tzv. naučenou bezmocnost. V rovině postojů se objevuje cynismus a předsudky, dále negativismus vůči všemu a všem. Konflikty se rozumí samy sebou.

Ne že by vyhoření samo o sobě vyvolávalo třeba cukrovku, ale hladinu cukru v krvi může zvýšit. Pokud diagnózu diabetes mellitus dotyčný již má, lze očekávat často i výrazné zhoršení. Též pro nadměrně vysoký krevní tlak je burn out požehnání ženoucí ho k rekordům. Typické jsou problémy se spánkem. Může se objevit jak nechutenství, tak přejídání. K abstinenci stav nevede – zato k závislosti mj. na alkoholu vést může.

V kresleném vtipu Vladimíra Jiránka dí psychiatr pacientovi:

„Není to ničí chyba, že jste přišel o všechny iluze. Je výhradně vaše chyba, že jste nějaké iluze měl.“

Nejčastěji se burn out objevuje v zaměstnání, kde souvisí se ztrátou, eventuálně s nenalezením smyslu dané práce. Zejména pokud jsme pro ni na samém začátku pláli nadšením (s nadsázkou lze říci, že syndrom vyhoření je nemoc seriózních pracovníků). Něco podobného se ovšem může přihodit i v soukromí. Například v rámci stereotypních, byť vysoce smysluplných aktivit, kdy se burn out syndrom týká například pečlivých matek.

Osm let před „burn out“ H. J. Freudenbergera se v angličtině objevila zmínka o souvisejícím problému, tzv. „manager disease“.

Manažerská nemoc

Autor termínu D. C. Daw do projevů „manažerské nemoci“ zahrnuje stavy vyčerpanosti a podrážděnosti i neschopnost naslouchat jinému názoru. Ta je někdy spojená s tzv. bludem omnipotence; dotyčný si myslí, že zvládne všechno a nejlépe sám.

Typickým ochořelým je manažer středního věku, zastávající spíše vyšší funkci. Je objektivně vyčerpán – mnoho psychických ani fyzických rezerv mu nezbývá. Čelí neracionálním tlakům na výkon. Má více zodpovědnosti, než odpovídá jeho možnostem a schopnostem. Objevuje se u něj pokles výkonnosti, je zvýšeně unavený, brání se novým úkolům a povinnostem. Dávno již není tak iniciativní, jako býval. O pracovní neschopnosti soudí, že si ji nemůže dovolit. Firma by se bez něj zhroutila, kolegové a konkurenti by ho takříkajíc vyštípali. Navíc by to všechno stálo velké peníze.

Pohledem do zdravotní karty namátkou zjistíte, že např. trpí obstipací (viz dále), dechovými potížemi, poklesem libida i potence, sklonem ke kolapsům, kardiovaskulárními chorobami a mnohými dalšími nemocemi zvanými jako civilizační.

Pokud vám název první choroby zní cize, vězte, že jde o docela obyčejnou zácpu. Neobyčejné jsou některé z jejích příčin vystihující svými souvislostmi rub manažerské pozice.

Příčiny „manažerské“ zácpy:

  • nedostatek vlákniny a zanedbávání pitného režimu,
  • psychické vlivy, stres a napětí, partnerské, pracovní, rodinné neshody,
  • nedostatek pohybu, který podporuje pohyb střev,
  • sociální vlivy (opakované zadržování stolice např. v zaměstnání),
  • tréma, strach z vystupování před lidmi,
  • syndrom zvýšené propustnosti střeva (pálení žáhy, nespavost, nadýmání, úzkost).

Problémy včetně roztěkanosti a pocitu chronického nedostatku času podporuje i tlak na rychlé rozhodování a řešení problémů.

Vyčerpání z duševního přepětí

Do třetice není nutno hledat v anglosaské literatuře. Pro název stavu, který mám na mysli, zvolím výrok jedné klientky. Navštívila mne odpoledne. Dopoledne prohlížela s manželem brněnské památky včetně kasemat na hradě Špilberk. Zřejmě inspirována tím, co se druhdy údajně dělo v jeho kobkách, pravila: „Je to velký rozdíl, pokud vás v noci opakovaně budí nenáviděný žalářník, nebo milované dítě. Výsledek ale může být stejný – chronické nevyspání…“

Svými pocity se objektivně blížila tzv. exhaustivní neuróze. Tj. neuróze z vyčerpání.

Exhaustivní neuróza

  • Stav, který vzniká např. u některých pracovníků při delší intenzívní a odpovědné činnosti.
  • Vzniká při nedostatku spánku, rekreace, duševního uvolnění.
  • Tělesné obtíže (úbytek na váze, nechutenství, poruchy zažívání, třes, zvýšená únavnost, sexuální poruchy, bolesti hlavy) často překryjí psychické symptomy.
  • Z nich bývá často popisována neschopnost koncentrace, pozornosti na práci, poruchy paměti, pocity nejistoty a neschopnosti zvládnout úkoly, nerozhodnost při řešení závažných problémů, přecitlivělost, životní pesimismus, často i tzv. anxiozní (úzkostný) syndrom.

Zdroj: Eva Dlabačová: Anxiosita jako syndrom exhaustivní neurózy

Zde reprezentuje ženy, které své dítě milují, dělají pro ně „první poslední“. Nicméně tvrzení – právě prožíváte nejšťastnější období v životě ženy – jim (často po řadě let strávených v domácnosti) vyvolá na tváři lehký smích a hluboký v srdci žal. Jsou vyčerpané, unavené. Mají často oprávněný pocit ztráty pracovní kvalifikace. Trápí je opakující se koloběh. Např. „uklízím, ještě jsem neskončila a už abych začala znovu“. Vědí, že nejvíce monogamní živočich je labuť. Manžel, jak známo, nežije v Labutím jezeře, leč ve světě plném pokušení. Na náladě jim to nepřidá.


Autor: Depositphotos.com

Neuróza z vyčerpání hrozí např. ženám na mateřské

K nechutenství je možné dodat jeho opak – bulimii. Tloušťka a chyby na kráse způsobené porodem též nepodporují sebevědomí. Více v článku: Vyhoření na mateřské aneb Mýtus nejšťastnějšího období v životě ženy.

Velké změny dosáhneme tím, že každý den uděláme malou změnu

Nejste sami, kdo má problémy. Při jejich nápravě začínejte nenápadně, tzv. krůček po krůčku. Podle japonského principu kaizen velké změny dosáhneme tím, že každý den uděláme malou změnu. Raději místo revoluce spíše postupná „evoluce“. Žádná gesta a dramatickou proměny. Vše činit postupně. Platí, že i malý čin je víc než velké řeči.

V manželské krizi, třeba po odhalené nevěře, doporučuji zlepšit své chování o dvacet procent. To je již vidět. Působí to upřímně.

Coby recept dodejme ještě obsah jiného cizího slova. Lagom (čti lógom) je ve švédštině označení schopnosti žít přiměřeně situaci a okolnostem. Prostě „tak akorát“. Nechtít moc, ale ani málo, mít radost z maličkostí, nebýt workoholik ani lenoch. Vyjádřit to lze i slovy „všeho s mírou“ nebo „přizpůsobit rychlost jízdy stavu vozovky“.