Hlavní navigace

Tradiční odrůdy jablek v supermarketu nenajdete

Petr Havel

Spotřebitelé v České republice jsou ochuzeni o celou řadu tradičních odrůd jablek, které by mohly obohatit jejich jídelníček. Proč?

Doba čtení: 3 minuty

Vede k tomu bohužel pokles počtu ovocných stromů na zahrádkách ve prospěch sekačkami udržovaných trávníků a skutečnost, že se v tuzemských maloobchodech prodávají především jablka z intenzivních sadů.

Je to docela škoda, zvláště v letošním roce s dobrou úrodou ovoce všeho druhu. A je to škoda i z dalších důvodů.

Původní odrůdy jablek – chutné a levné

Mnohé původní odrůdy našich jablek, s nimiž se v maloobchodu nesetkáme, jsou jednak velmi chutné, jednak lze pořídit jablka přímo od pěstitelů mnohem levněji. Cena za kilogram totiž v takovém případě prakticky nikdy nepřesáhne deset korun za kilogram, v průměru činí sedm až osm korun. Pokud si tak člověk pro jablka zajede za jejich pěstiteli a nekoupí jich jen pár kilo, může v takovém případě i při započtení spotřebovaných pohonných hmot dokonce ušetřit.

Galerie: Atlas jablek: 16 oblíbených odrůd

Tradiční odrůdy jablek nabízí v rámci prodejů ze dvora řada menších a středních pěstitelů, sdružených například v Asociaci soukromého zemědělství ČR nebo biozemědělců sdružených ve Svazu PRO-BIO. V obou organizacích může také zájemce o koupi získat tipy na pěstitele jablek ve svém blízkém okolí, u biozemědělců je přitom spektrum možností ochutnat tradiční odrůdy českých jablek o něco vyšší.

Zákazníci supermarketů chtějí „standardizovaná“ jablka

Za to, proč se tradiční odrůdy jablek běžně neprodávají v tržní síti, mohou zčásti ekonomické důvody a zčásti i sami spotřebitelé. Značná část z nich totiž preferuje velká, jednobarevná a naleštěná, prostě „standardizovaná“ jablka, kde jedno vypadá téměř stejně jako druhé. (Loňský průzkum mezi zákazníky sítě Albert například ukázal, že zákazníci nejčastěji vybírají jablka podle vzhledu, méně si všímají odrůdy.)

Řada tradičních odrůd našich jablek je ale menších a i v rámci jedné odrůdy se od sebe barevně i velikostně liší. A kromě toho některé z nich nevydrží dlouhé skladování až do jarních měsíců.

Mizející renety

To je mimo jiné příklad postupně v propadlišti dějin mizející odrůdy reneta, kterou v poslední době přestali pěstovat i mnozí maloopěstitelé. A to přesto, že většina odborníků na jablka tvrdí, že taková „chuť odrůdy Coxova reneta nebyla nikdy (a zřejmě ani nebude) předstižena jinou odrůdou“. Jenže zmiňovaná Coxova reneta má matnou slupku, různou barvu podle toho, na kterou její část svítí sluníčko, nepatří mezi intenzivně plodící jabloně, rychle stárne, je náchylná k namrzání a je náročná na pěstování, a právě i na skladování.


Autor: on Wikipedia.org / Andreas Rother, podle licence: CC BY-NC 2.5

Coxova reneta, jablko „nepřekonatelné chuti“, byla dříve často pěstovanou odrůdou

Do pozdních jarních měsíců tedy nevydrží, ale třeba v současné době má úplně nejlepší chuť. Stejně ale i jako jiné tradiční tuzemské odrůdy, jako jsou Aneta, Rosana, Zuzana, které lze koupit i coby mladé stromky k zahrádkářskému pěstování.

Proč kupovat jablka od pěstitelů

Jsme-li u letošního roku, je navíc vhodné si uvědomit, že sucho a nedostatek vláhy sice způsobily, že uzrálá jablka jsou menší, sluníčko ale na druhou stranu vytvořilo v plodech větší než obvyklé množství ovocného cukru – a také jsou proto plody z letošní sklizně velmi chutné.

A ještě jeden bonus přináší nákup jablek, ale i dalšího ovoce od „neprůmyslových“ pěstitelů, zvláště od těch „bio“ – jablka nejsou ošetřována, v případě biozemědělců vůbec, chemickými postřiky. To nelze říci u drtivé většiny jablek prodávaných v maloobchodech ani náhodou, byť například naši ovocnáři aplikují v průběhu pěstitelské sezóny obvykle méně postřiků než pěstitelé v zahraničí.

Což zase znamená, že je strategičtější preferovat i v maloobchodech produkci tuzemskou, i proto, že v případě jablek ze zahraničí platí, že nemusela být vždy sklízena v optimální době, a dozrávala až při transportu. Tedy bez přímého svitu slunce, které ovšem „dělá“ ovoce příjemně sladké…

Galerie: Pesticidy v ovoci a zelenině 2018: Kolik už jich bylo?