Hlavní navigace

Tradiční kynuté lívance jsou nadýchané, lívance bez kynutí šetří čas

24. 10. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Recepty na lívance z nekynutého těsta jsou dnes velmi populární. Oproti kynuté klasice tkví hlavní rozdíl v nahrazení kvásku kypřicím práškem. Nabízí se ale i řada receptů na originální lívance, které mají s těmi tradičními společné snad již jen vajíčko.

Kromě celé řady jiných tradičních jídel zasáhla nová doba také lívance, v minulosti oblíbený domácí pokrm. Například podávaný jako snídaně. Tradiční příprava lívanců však dnes ustupuje variantě méně náročné na čas.

Nekynuté lívance jsou rychlejší

Ne, že by se lívance v současné době doma nepekly, receptur na ně lze najít na internetu nekonečně mnoho. A to včetně různých zdravých variant s pohankou místo mouky, případně recepty využívající k přípravě lívanců zcela netradiční suroviny. Téměř všem je ale společné jedno – recepty na lívance z nekynutého těsta.

To samozřejmě urychluje čas nutný k přípravě lívanců a například při přípravě snídaní prodlužuje dobu spánku. Což jsou veskrze praktické důsledky. Skutečně tradiční příprava lívanců ale počítá s kynutým těstem, a to má také své výhody – takové výrobky jsou totiž nadýchanější, lívanec je opticky vyšší a tak nějak „lépe“ se konzumuje.

Tradiční nadýchané lívance jsou ty kynuté

Samotná příprava tradičních lívanců je jinak velmi jednoduchá a navíc surovinově nenáročná – prakticky všechny složky jsou obvykle v domácnosti „na skladě“.

Základní recept na kynuté lívance 

Suroviny k přípravě:

  • půl litru mléka,
  • 50 g práškového cukru,
  • 15 g droždí,
  • 2 vejce,
  • 400 g hladké mouky,
  • špetka soli.

Připravíme kvásek tak, že v části teplého mléka s trochou cukru necháme vzejít droždí. Všechny suroviny řádně smícháme, přidáme kvásek, promícháme. Těsto necháme 1,5 hodiny kynout v teple. Lívance poté smažíme nejlépe na sádle či jiném tuku na lívanečníku.

Hotové lívance lze potřít po jedné straně medem, marmeládou nebo džemem, lze je ale také konzumovat jen tak. I tradiční lívance mají mnoho variant, mléko lze částečně nahradit jogurtem nebo kefírem, hladkou mouku již zmíněnou pohankou, přidat lze vanilkový cukr, smažit lívance je možné na rostlinném oleji.

Podstatný rozdíl oproti modernější variantě totiž spočívá v droždí a procesu kynutí.

Lívance z nekynutého těsta

Co se týká lívanců z nekynutého těsta, pak v takovém případě nahrazuje droždí prášek do pečiva. Místo klasického kypřicího prášku lze použít i různé zdravější varianty.

Galerie: Kypřicí prášky do pečiva

Jedna z mnoha variant receptů na lívance bez kynutí pak vypadá následovně:

Základní recept na nekynuté lívance 

Suroviny k přípravě:

  • 350 ml mléka,
  • 150 g bílého jogurtu,
  • půl sáčku (6 g) prášku do pečiva,
  • 2 vejce,
  • 250 g hladké mouky,
  • lžíce másla,
  • olej na smažení.

Postup při přípravě je stejný jako u lívanců z kynutého těsta, až na to kynutí.

Na závěr snad jen praktická rada společná pro obě varianty – signálem pro otočení lívanců na pánvi nebo lívanečníku jsou bublinky tvořící se na povrchu lívanců, které začínají na povrchu praskat.

„Nízké“ nekynuté lívance je možné na talíři zalít javorovým sirupem nebo nějakou jinou sladkou tekutinou, samozřejmě lze i v tomto případě použít různé druhy džemů. Pokud chcete skutečně džem plný ovoce, čtěte etikety a sledujte množství ovocné složky a cukru.

Samotné lívance přitom nemusí být sladké – i z výše popsaného receptu vyplývá, že v surovinovém základu pro přípravu těsta je v tomto případě vynechán cukr.

Netradiční „lívance“

Že se pokrok v recepturách na lívance nezastavuje, dokazuje další z mnoha moderních verzí receptů lívanců, používající skutečně netradiční suroviny – v tomto případě sladké brambory – batáty, sladidlo stévii či špaldovou mouku.

Recept na batátové „lívance“

Suroviny k přípravě:

  • 60 g batátů (necelá polovina jednoho kusu),
  • 200 ml rýžového mléka,
  • lžička kypřícího prášku do pečiva,
  • lžička stévie,
  • 1 vejce,
  • čtvrt hrnku celozrnné špaldové mouky,
  • špetka soli,
  • olej.

I v tomto případě je postup stejný – ze vstupních surovin je třeba vytvořit těsto, komplikací jsou jen batáty, které je třeba nejprve pokrájet a nechat změknout (například v páře).

Každopádně, pokud porovnáme první a třetí variantu receptů na lívance, zjistíme, že posledním a jediným „společným jmenovatelem“ je už pouze vejce. Což je docela ilustrativním příkladem, jak se receptury i používané suroviny k přípravě pokrmů vyvíjejí v čase.

Volba varianty je samozřejmě na každém z nás – na původní tradiční způsob a složky klasických lívanců bychom ale – alespoň dle mne – zapomínat neměli.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).