Hlavní navigace

Trable v supermarketu: Nekradu, a přesto pískám

13. 1. 2018

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Uíuíuíuí, bezpečnostní rám supermarketu piští, seč mu síly stačí, aby upozornil na zloděje. Oči všech zákazníků čekajících ve frontě se upřou – na zloděje. Ochranka přibíhá chytit – zloděje. Mě.

Běžný nákup potravin se mi poslední dobou proměnil v ne snad noční, zato hodně hlasitou můru. Bezpečnostní rámy všech supermarketů světa se proti mně spikly. Přijdu do obchodu – pískám, odcházím z obchodu – pískám. Jejich taktika je však rafinovanější. Někdy pískám jen při příchodu, ale ne při odchodu. Jindy obráceně. Někdy procvičím bdělost ochranky jak u vchodu, tak i u pokladen. A pozor – někdy nic. Z toho už bývám nervózní.

Vypěstovala jsem si několik tiků vědou dosud nepopsaných. Při vstupu do supermarketu, hned po průchodu rámem (uíuíuíuí!), automaticky zastavím a spořádaně čekám na ochranku. Někdy jde o „strážníka“ v uniformě z karnevalových potřeb, jindy o infiltrovaného „tajného“, který hodiny bloumá mezi zákazníky maskovaný košíkem s paštikou. Přeměří si mě pohledem, který říká jasně: „Tebe si budu pamatovat, dej si na mě bacha.“ (Občas se spletu a snaživě vysvětluji nic netušícímu penzistovi s podobným nákupem, že mi jen píská kabelka.)  Pak smím pro rohlíky. Až k pokladně jsem pán.

Po zaplacení se v očekávání protivného pištění nevědomky přikrčím. Paragon ani neuklízím, držím ho před sebou jako štít a důkaz. „To bude taškou.“ „To bude peněženkou.“ „To bude deštníkem,“ navrhují securitas. Vždy slušně a vstřícně. „Pojďte, já vám to odkóduju.“ Nejprve jsem byla vděčná. Zázrak, nepískám. Jen do dalšího supermarketu. A pak zas a znova. Uíuíuíuí! Uíuíuíuí! Nechci jim ale kazit radost.

Kdybyste někdo z vás byl povoláním či koníčkem „taky umím vést výslechy“ nebo žárlivou manželkou, mám pro vás tip. Nervy skvostně drásající jsou zejména rámy umístěné těsně u pásu za pokladnou. Během ukládání velkého nákupu se i ta nejzatvrzelejší pokladní přizná, že si tříminutovou pauzu protáhla svévolně na čtyři a že zlevněné Pribiňáky jsou zasunuté vzadu ve spodním regále. Uíuíuíuí!

Nemají to nějak blbě nastavené? V jednom obchodě mi prozradili, že lidi kradou tolik a používají tolik vychytávek, že ty rámy už záměrně reagují na kde co. Tašky se prý vykládají alobalem (hm, proto mi pískala ta chladicí taška) a magnety („Nemáte u sebe nějaký čip, paninko?“), které generaci méně citlivých rámů obelstily. Proč tedy většinou pískám jenom já? Ti praví zloději už prý vědí, jak na to, poradí si i s těmihle citlivkami. Nějak mi uniká logika.

Dospěla jsem tak daleko, že si raději vybírám menší prodejny potravin bez bezpečnostních rámů. Jako pravý zločinec. Plískanicí a tmou míjím Tesco, Albert, Lídl, v žaludku kručí, děti doma brečí… až do malé večerky, kde si snad kruci konečně v klidu koupím máslo a vajíčka. U zadního regálu přikrčená ženská cpe cosi pod bundu. Spiklenecky na mě mrkne.

TIP: Testujeme v Tescu – Je nákup se skenerem rychlejší než bez něj?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).