Hlavní navigace

Hermelín a utopence dělá podle rodinných receptů, zákazníci se vracejí

Autor: Nina Havlová
Petr Havel

Tondův hermelín a Otíkův utopenec. Tradiční pochoutky nazval podle svých synů, dává jim jen kvalitní suroviny a dostatek času na odležení. A neprodává je draho. Tento přístup má úspěch.

Doba čtení: 2 minuty

Tak dlouho připravoval (a připravuje) pro návštěvníky restaurace Café Jehuda v Blanické ulici v Praze na Vinohradech tradiční české pochoutky pro zpestření konzumace piva, až se rozhodl prodávat je samostatně na farmářských trzích. Zhruba tak lze ve stručnosti popsat příběh hostinského Alexandra Hrubého a výrobků s názvy Tondův hermelín a Otíkův utopenec.

Z kvalitních surovin

Stejně jako pro výrobu jakékoli potraviny platí i v případě těchto pochutin, že když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Nakládaných hermelínů i různých variant utopenců je na trhu celá řada, ale ne každý jejich výrobce k tomu používá kvalitní suroviny a originální receptury.

V případě pana Hrubého však hrají původ surovin a tradice zásadní roli – Tondův hermelín je vyroben z pravého českého sedlčanského hermelínu (tedy ne z různých variant camembertu), Otíkův utopenec zase ze špekáčků společnosti Ladislava Steinhausera působící v Tišnově u Brna.

TIP: Plísňové sýry: V čem se liší camembert a hermelín

Zajímavostí je také (a dokresluje to přístup výrobce), jak vznikly oba názvy popisovaných produktů – Tonda a Otík jsou křestní jména synů pana Hrubého.

Podle domácího receptu

I receptura láků je specifická – vychází totiž z domácí receptury paní Adamové (tety současného výrobce), staré desítky let, a od obvyklých nálevů se skutečně poněkud liší. Převažujícím zvykem je nakládat utopence do octového nálevu, což může být jedním z impulsů k překyselování žaludku.

Otíkův utopenec ale obsahuje octového nálevu jen nepatrně, větší podíl v něm má kečup a worchester a součástí je také čalamáda, což z této pochutiny dělá hutnější a na talíři atraktivněji působící produkt.


Autor: Café Jehuda

Obdobné je to v případě Tondova hermelínu, který je naložen ve slunečnicovém oleji a servírován s nakládanými paprikami, ale který je především ve stadiu optimální zralosti. Tedy – nejde o produkty vyráběné ve spěchu, ale s rukodělnou trpělivostí.


Autor: Café Jehuda

TIP: Nakládaný hermelín vydrží i několik měsíců

Zákazníci se vracejí

Využití rodinného receptu, křestních jmen a tuzemských surovin jsou v praxi atributy dnes stále více žádané identity potravinářských výrobků. V tomto případě ale navíc ještě podpořené i výslednou cenou, která je podle Alexandra Hrubého srovnatelná, nebo i nižší, než u obdobných produktů vyráběných průmyslově. To je docela rarita, malá rukodělná produkce je totiž v praxi většinou o něco dražší.

Otíkův utopenec a Tondův hermelín mohli naposled ochutnat návštěvníci festivalu minipivovarů na pražské Náplavce, další možností by měly být budoucí farmářské trhy probíhající na stejném místě, například již v sobotu 30. června.

Počet míst, kde se lze s výrobky setkat, ale postupně zřejmě poroste, neboť, jak konstatuje Alexandr Hrubý, „více než polovina zákazníků, která produkty ochutnala, se opětovně vrací“. V současné době se nicméně mohou zájemci setkat s utopenci a hermelínem od hostinského Hrubého kromě některých farmářských trhů jen ve zmiňovaném Café Jehuda, kde výrobce stále působí, restauraci Kasárna Karlín a v některých restauracích na Berounsku, neboť Hrubý dodává své produkty do velkoobchodu v Berouně.