Hlavní navigace

Test: stejné chleby, různé obaly – kde vydrží nejdéle

Autor: Vitalia.cz
Lenka Krbcová

V čem uchovávat chleba, aby kůrka zůstala krásně křupavá, střída měkká a soudržná, bochník voňavý a chutný co nejdéle? Jak se vyhnout plísni, okorání či vydrolení a rozpadnutí chleba? Otestovali jsme, jak se daří chlebům v utěrce, mikrotenovém sáčku a speciálním pytlíku na chleba. Kdo prohrává, bylo jasné již za půl dne.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Když jsme před sedmi lety zkoušeli, co udělá s chleby týden v sáčku a v utěrce, utěrka jednoznačně vyhrála nad mikrotenem. Látkový obal doporučují i samotní pekaři, ale asi sami víte z praxe, že jak utěrka, tak nejrůznější textilní sáčky na chleba mají jednu nevýhodu. Chleba v nich rychle okorá a tvrdne. V plastovém pytlíku zase „gumovatí“ a plesniví. Co s tím?

Někdo radí dřevěné či plechové chlebníky, jiný třeba různé kombinace obalů. Mě zaujal nový a unikátní produkt na našem trhu. Výrobce mu říká Wrap Up, ale na webu ho najdete také pod jednoduchým a sympatičtějším názvem – pytlík na chleba. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.

Stejný chleba, různé obaly

Jedna věc je, jakým způsobem chleba či pečivo skladujete, druhá – a velmi podstatná – hned „vstupní surovina“, tedy kvalita výrobku.

Výsledek ovlivní také to, zda jde o chleba již balený v igelitu (negativně), krájený (negativně), či v čem ho ponesete domů (opět minus body za igelit).

Dalším faktorem ovlivňujícím výdrž chleba je přeprava. Otevřené bedny, ve kterých putuje z pekáren do prodejen, mají kvůli prodyšnosti otvory i na dně a bocích, a tak se k naskládaným bochníkům mohou dostat i různé nečistoty z okolí. Největší šance, že tomu tak nebude, je koupit si kvalitní chleba, a to přímo tam, kde jej pečou. Ale zdaleka ne každý má na rohu dobrou pekárnu.


Autor: Vitalia.cz

Do našeho testu proto vybírám běžnou Šumavu, což je nejprodávanější typ chleba u nás, a kvasový pecen, který by měl být kvalitnější. A pro zajímavost ještě bagetu, která je – jak je dnes zvykem – ze zmrazeného polotovaru. Zvolené chleby i bagety jsou prodávány nebalené. Domů je nesu v papírovém sáčku a přendám od každého druhu po jednom do tří různých variant obalů: první zabalím do utěrky, druhý vložím do mikrotenového sáčku a třetí do speciálního dvouvrstvého pytlíku se stahovací šňůrkou.

Testované pečivo:

  • 3× velká Šumava
  • 3× kvasový chléb
  • 3× bageta ze zmrazeného polotovaru

Testované obaly:

  • utěrka
  • mikrotenový sáček
  • speciální pytlík na pečivo

Pytlík z Beskyd

Netradiční funkční obaly na chleba a pečivo začala nedávno vyrábět malá firma z Moravy. Sáčky jsou to na pohled velmi jednoduché, ale jak popisuje spolumajitelka Lea Duží, cesta k výsledné podobě, s níž by byli spokojeni, nebyla vůbec jednoduchá. Trikem pytlíku, jehož vrchní vrstva je z bavlny, je totiž vnitřní textilní membrána, která udrží pečivo déle čerstvé a současně odolává plísni.


Autor: Vitalia.cz

Výrobce původně hledal materiál na hezké obaly pro svačiny pro děti. „Zvažovali jsme silikon, který je k podobným účelům sice schválený, ale šít se z něj nedá. A to ani tehdy, když pracujete opravdu s profesionálními šicími stroji,“ popisuje Lea Duží. Při dalším hledání objevili textilii, která je pružná a je zajímavá tím, že má tzv. nánosování polyuretanu. Z jedné strany, kterou nakonec uživatel neuvidí, je pružný bílý polyester, z druhé strany jde o hladkou vrstvu polyuretanu. „Tento materiál je schválený pro zdravotnictví. Dále má tu výhodu, že je to tak nepórovitá plocha, že v ní spory plísně nedokáží růst, neumí jí projít a ani se v ní neumí množit.“ Jenže – když je polyuretanu moc, materiál nedýchá a chleba uzavřený uvnitř by plesnivěl úplně stejně jako v igelitu, plísně by žily v něm.

Proto bylo třeba najít takový typ tohoto materiálu, který sice na jednu stranu částečně dýchá, aby se obsah sáčku hned nezapařil, ale který by na druhou stranu alespoň částečně zpomaloval průnik vlhkosti. Výsledná textilie je tzv. paropropustná, současně má potřebné vlastnosti pro udržování vlhkosti. „Není to tak, že by chleba v našem sáčku vydržel na věky věků, ale v každém případě se vydatně prodlouží jeho čerstvost. Chleba hned neokorá, protože vlhkost zůstane zachována. Je důležité dát rozkrojený bochník řezem dolů, aby nevyschl a neztvrdl,“ popisuje Lea Duží.

Týden s chleby

Mám kuchyň plnou pečiva, postupně ze všech spravedlivě odkrajuji a můžu vám prozradit, že ani po sedmi dnech od nákupu bych hlady neumřela.

Pokud bych měla zuby z ocele a chuť na strouhanku, dobře by mi posloužily chleby a pečivo uchovávané v utěrce. Již od druhého dne jsou oproti svým kolegům okoralé a tvrdé. A tvrdnou stále víc. Jinak se jim ale během týdne testování nic moc nepřihodí.

Zato plastový sáček je jednoznačně nejhorší variantou již po půl dni uchovávání. Dějí se v něm věci… Chuť, konzistence i vůně – nebo spíše zápach – získají už při prvním ukrajování a ochutnávání přídomek „gumové“ a ponechají si ho až do konce testu. Mezitím se oba chleby i bageta v sáčku pěkně zapaří, začnou se drolit a nakonec i plesnivět. Nejhůře je na tom chléb Šumava, který je brzy skutečně nejedlý.


Autor: Vitalia.cz

Jasně nejlépe si vedou všechny tři vzorky uchovávané ve speciálním dvouvrstvém pytlíku. Přestože přirozeně podléhají zubu času a chemickým procesům, i na konci testu jsou jen lehce „natvrdlé“, bez plísně či zápachu a jedlé.

Ukazují se také rozdíly nejen mezi jednotlivými obaly, ale i mezi druhy chlebů. Chudák Šumava je na tom – a to ve všech obalech – o poznání hůře než kvasový pecen. A další poznatek – nešvary určitého typu chleba se v případě speciálního pytlíku projevují až o několik dnů později než v igelitu a v utěrce.

Vyrobit správný pytlík trvalo rok

Firma z Beskyd, která pytlíky na chleba vyrábí, existuje již skoro rok. Ale stejně jako jim dlouho trvalo, než našli vhodnou textilii, nebyla ani žádná legrace naučit se z ní šít. Důvodem je možnost praní. Pro běžnou údržbu pytlíku stačí vysypat drobky (vnitřní vrstvu lze vytáhnout a vyklepat) či otřít vnitřek od zbytků mouky vlhkým hadříkem. Praní celého obalu je potřeba až v případě zašpinění i vrchní bavlny. Prát se dá šetrně v ruce i na čtyřicítku v pračce, ale to byl právě kámen úrazu. „Ono se to nezdá, ale je třeba si uvědomit, že vnitřní textilie je nánosovaná při 180 ℃, čili v pračce už nic neudělá. Jenže horní bavlna se při prvním praní může trochu srazit. Když byl pytlík ušitý klasicky, jedna vrstva se při praní srazila a druhá ne a celé se to zdeformovalo. Několik měsíců jsme ladili způsob, jak obal ušít, aby případné srážení nevadilo a tvar zůstal, jak má být,“ popisuje Lea Duží vznik pytlíků.

Další věcí, kterou chtěli vyřešit – a podařilo se –, je schválení použitého materiálu pro potravinářské využití. „Máme otestovány tři aspekty – jestli materiál neobsahuje těžké kovy, které by se mohly uvolnit do potraviny. Dále zda materiál neovlivní vůni pečiva, a tzv. metodou výluhu, zda neobsahuje nebezpečné látky typu ftalátů či parabenů. Získali jsme atest pro použití pro suché potraviny a pečivo.“

Proč se pečivo kazí

Jedním z problémů je podle výrobců pytlíků praxe opětovného využívání starého, neprodaného chleba zpět do chlebového těsta: „Tak se dovnitř do nového chleba dostávají zbytky toho všeho, co předcházející bochníky potkalo. Proto je možné, že chleba plesniví i od prostředka,“ říká Lea Duží. Při ladění pytlíku a praktických pokusech výrobci také zjistili, že velmi záleží na druhu skladovaného chleba. „Pokud koupíme chleba již v igelitu, i když ho doma hned přebalíte, je jeho trvanlivost už minimálně o dva či tři dny zkrácená.“ Narazili rovněž na problém u krájeného chleba – často začne plesnivět mezi krajíci, což zjistíte, až když se k takto poškozenému krajíci dostanete. „Je to proto, že chleba z igelitu je již orosený, zavlhlý a tato vlhkost startuje povrchové plísně velmi rychle.“

Lepší je tedy kupovat chleba nebalený, buď rovnou do speciálního pytlíku, nebo třeba papírového sáčku, ne do igelitu. Stejně tak k delšímu skladování není vhodné rozpékané pečivo, například obarvené karamelem do hněda, které hojně „pečou“ supermarketové „rozpékací pekárny“ – týden nevydrží, ani když ho skladujete v ideálních podmínkách, začne často různě pukat nebo plesnivět. Obsahuje cukr, který ho má obarvit, což je krmivo pro všechny mikroorganismy. Pak je kouzlo udržet takový produkt alespoň čtyři dny poživatelný.

Nicméně ani výrobce pytlíků nechce vzbuzovat mylné naděje, nelze očekávat, že chleba – byť ve speciálním obalu – vydrží měsíc. „Máme vyzkoušený například kvalitní kváskový chleba z pekárny Morávka, který v pytlíku spolehlivě vydrží týden.“ Jak chleba ubývá, je postupně těžší udržet jej kvalitní, když kolem něj přibývá vzduchu.

Nicméně každý uchráněný krajíc dobrý. Jak známo, zejména ve vyspělém světě se vyhazují každý den tuny a tuny potravin (v EU cca 90 miliónů tun potravin ročně, tj. 180 kg na hlavu), nejvíce právě pečiva (a ovoce a zeleniny). I tímto způsobem může každý z nás tuto bilanci ovlivnit. Dalším pozitivním aspektem alternativních obalů vůči jednorázovým mikrotenovým pytlíkům a taškám je snížení spotřeby plastů.

A vyplatí se koupit kvalitní chleba, i kdyby byl dražší (což ne vždy platí). Kromě lepší chuti chléb déle vydrží v dobré kondici. „Kupte si v pondělí dobrý kvalitní chleba, bez igelitu, bez plísní, vydrží vám nejméně do pátku. Nekvalitní chleba budete muset kupovat v pondělí, ve středu i v pátek, déle vám dobrý nevydrží,“ uzavírá Lea Duží. Náš test to jen potvrdil.

Galerie: Jak poznat dobrý chleba a jak se o něj starat

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).