Hlavní navigace

Test doplňků stravy s kyselinou listovou. Propadlo pět z dvaceti

15. 4. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
TEST – Na etiketu se spoléhat nedá, ukázal test spotřebitelské organizace dTest. U přípravků s kyselinou listovou (folic acid) údaje mnohdy neodpovídají realitě.

Skutečně pestrý jídelníček nám může přirozenou cestou zajistit všechny potřebné vitamíny. Ne vždy je to ale reálné, ne každý se toho drží, a tak přicházejí na pomoc nejrůznější doplňky stravy. Nabízejí všechno možné, ale někdy jejich benefity končí u reklamy a lákavého balení.

Spotřebitelská organizace dTest se zaměřila na potravinové doplňky s kyselinou listovou a do laboratoře poslala dvacet vzorků. Výsledky nejsou potěšující a ukazují, že se nelze spolehnout na údaje uváděné na obalech.

Co se dozvíte v článku
  1. Kyselina listová
  2. Benefity kyseliny listové
  3. Přirozené zdroje kyseliny listové
  4. Kdy doplněk stravy nemá smysl
  5. Výsledky testu – propadák

Kyselina listová

  • Ve vodě rozpustný vitamín ze skupiny B-komplexu.
  • Doplňky stravy jsou označené zejména jako kyselina listová či folic acid.
  • Další názvy pro kyselinu listovou jsou folacin, folát, vitamín B9 a acidum folicum.

Benefity kyseliny listové

Kyselina listová je důležitá zejména pro nastávající maminky. Doporučuje se užívat před plánovaným těhotenstvím a v jeho průběhu pro předcházení vývojových vad plodu.

Má ale i mnohé další účinky na lidský organismus, nejen u těhotných žen. Nezbytná je například i pro tvorbu červených krvinek a společně s vitamínem B12 působí preventivně u nádorových a kardiovaskulárních chorob.

Denní potřebu, která činí ideálně 400 mikrogramů kyseliny listové, je sice možné pokrýt vhodnou pestrou stravou, je k tomu však zapotřebí sníst například 400 gramů zeleniny, 200 gramů ovoce a 200 až 300 gramů celozrnného pečiva. Proto mají doplňky stravy své opodstatnění. Jde ale o to, zda skutečně obsahují, co mají.

Přirozené zdroje kyseliny listové

  • špenát, chřest, růžičková kapusta, hlávkový salát, čínské zelí
  • květák, brokolice, pórek, avokádo
  • žitná mouka, čerstvé droždí, pšeničné klíčky, ovesné vločky
  • hrách, fazole, čočka
  • lískové, vlašské ořechy
  • vnitřnosti (nedoporučují se v těhotenství)

Více v článku Kyselina listová je důležitá nejen v těhotenství.

Kdy doplněk stravy nemá smysl

V doplňcích stravy se používá syntetická forma kyseliny listové a její vitamínové deriváty a jejich obsah je uvádět na etiketě výrobku. Do laboratoře putovaly přípravky s názvem „kyselina listová“ či „folic acid“, zakoupené v běžné obchodní síti drogerií a lékáren.

„Zajímalo nás, zda produkty skutečně obsahují tolik vitamínu, kolik je uvedeno na etiketě. Součástí celkového hodnocení bylo také zjištěné množství kyseliny listové v jedné tabletě i to, jak dlouho uživateli vydrží jedno balení,“ popisuje průběh testování šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová.

Doplňky stravy spadají podle zákona do kategorie potravin, a jejich uvedení na trh tak nepodléhá žádnému schvalování ani prokazování účinnosti. Na obalech potravinových doplňků se také nesmí tvrdit nic o léčebných či preventivních účincích. V případě kyseliny listové je možné se setkat se schválenými zdravotními tvrzeními, která hovoří třeba o přispívání k normální funkci imunitního systému a psychiky či růstu zárodečných tkání.

Aby však zdravotní tvrzení měla pro uživatele smysl, je zapotřebí, aby denní dávka kyseliny listové v doplňcích stravy dosahovala alespoň doporučovaného množství 400 mikrogramů u dospělých osob. U těhotných a kojících žen se pak doporučuje 600 až 1000 mikrogramů.

Výsledky testu – propadák

Z dvaceti vzorků pět v laboratoři zcela propadlo, tzn. že plná čtvrtina výrobků v testu nezvládla dostát deklarovaným informacím o množství zmiňovaného vitamínu. Další čtyři výrobky dostaly pouze dostatečnou. Pouze polovina tedy uspěla.

„Jedenáct výrobků odešlo s velmi dobrým nebo dobrým hodnocením, protože nemělo problém splnit svůj vlastní obalový slib. Dodržení deklarovaných hodnot ovšem v našich testech považujeme za samozřejmou součást výrobní praxe,“ komentuje výsledky testu Hana Hoffmannová.

Další čtyři výrobky si odnesly dostatečnou, protože zjištěná množství kyseliny listové vyhověla jen díky tomu, že jsme vzali v úvahu nejistotu měření. Pět vzorků v testu propadlo – ani při zohlednění nejistoty měření nebyly schopny dostát svému slibu na obalu,“ upřesnila šéfredaktorka dTestu.

Na celkovém hodnocení se podílelo i to, jak dlouho vystačí jedno balení při doporučeném dávkování. Nejúspornějším řešením je přípravek, jehož pět set tablet vystačí člověku s vyššími nároky na přísun kyseliny listové rok a čtvrt – při dávkování jedné tablety denně. Na druhé straně byly vzorky, které při každodenním polykání vystačí jen měsíc.

Cena za denní dávku se u testovaných produktů pohybovala od šedesáti haléřů až po 4,60 Kč. Na webu dTestu najdete přepočet ceny na denní dávku vitamínu u testovaných produktů, v předplatitelské sekci pak i podrobné výsledky testu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).