Hlavní navigace

Tejpování používají i na roky staré jizvy a zranění

Daniel Mareš

Tejpování různých částí těla speciálními páskami je stále oblíbenější. Běžně se používá třeba při hojení modřin a otoků. Tímto způsobem je dokonce možné ošetřovat i několik let stará zranění.

Doba čtení: 4 minuty

Víte, že dnes tak populární technika se na veřejnosti objevila už v roce 1988? Tejpování bylo použito již na letní olympiádě v Soulu, ale největší boom ve sportovním světě zaznamenaly tejpy na olympiádě v Athénách v roce 2004. Zde si i veřejnost začala všímat barevných pásek na sportovcích a začala se ptát, k čemu jsou dobré. „U sportovců to tedy začalo, ale v současnosti jsou tejpy využívány i u široké veřejnosti,“ říká Tomáš Nedoma, zakladatel a lektor Školy tejpování. Změnily se i používané materiály, jak vysvětluje fyzioterapeutka Michaela Jakubcová: „Dříve byly využívány spíše pevné tejpy, pevná tejpovací páska. V současné době je oblíbená a rozšířená metoda pružných tejpů, takzvané kineziologické tejpování.“

Vedle využití ve fyzioterapii, například pro relaxaci a stimulaci svalů, zpevňování kloubů apod., s ní dnes mnozí pracují i dalšími způsoby.

Na modřiny, otoky i jizvy

Například tejpování modřin a otoků je podle Tomáše Nedomy celkem časté. „Tím, že tejp primárně ovlivňuje kůži a podkoží, se dosáhne mnohem rychlejších výsledků. Taktéž u jizev je tejpování skvělou metodou, která postižené místo ovlivňuje až několik dní v týdnu. Jizvu můžeme začít tejpovat hned po extrakci stehů, zhruba deset až čtrnáct dní po zákroku,“ vysvětluje s tím, že tato technika se dá klidně použít i pro stará zranění.


Autor: Depositphotos.com

Využití tejpování je široké, ať už se jedná o práci s jizvami po císařském řezu, o modřiny od florbalového míčku, či třeba otoky horní končetiny vzniklé u žen po operaci prsu

„Jizvy se mohou měnit i několik let po zahojení. Kůže se může začít roztahovat například přibráním tělesné hmotnosti či vlivem sportovní aktivity. Proto se i starší jizvy často tejpují právě před nějakou fyzickou zátěží, při které je kůže a jizva více namáhána na tah, čímž by se mohla ‚rozšklebit‘. Nejvíce se dá s jizvou pracovat především v prvních týdnech až měsících po extrakci stehů,“ říká oslovený odborník. „Tejpování je opravdu skvělá technika, kterou doporučuji každému, kdo má i nějakou starší jizvu,“ potvrzuje fyzioterapeutka Michaela Jakubcová.

Proč vlastně jizvu, modřinu či otok tejpovat?

Podle Tomáše Nedomy nám může tejp svým napětím poškozenou část kůže stahovat k sobě, aby se nerozšklebila, anebo například u vpadlých jizev vytahovat propadlou část směrem nahoru. Zároveň dané místo prokrvuje a u čerstvých jizev omezuje přirůstání měkkých tkání při hojení postiženého místa. „Opravdu je až neuvěřitelné, jakou rychlostí dokáže tejp pracovat,“ říká.

Připomíná však, že je dobré mít vždy na mysli, že i některé otoky pro nás mohou být prospěšné. „Například při zvrtnutí kotníku by se dal otok nazvat ortézou, kterou si tělo vytvoří, aby omezilo hybnost a zabránilo dalšímu zranění. Proto je dobré kotník také zpevnit,“ podotýká Nedoma, který se k této technice dostal díky sportu. „Nejprve mi bylo divné, že by nějaká barevná páska mohla někomu pomoci, ale jako většina lidí jsem velmi rychle změnil názor. Tejpování mě tak nadchlo, že jsem začal hltat informace jak z otevřených kurzů, tak z české a zahraniční literatury,“ popisuje lektor, který dnes sám tejpování učí jiné.

Vždy je dobré navštívit odborníka

Skoro každý z nás prodělal nějaké zranění. „Já se pohybuji převážně mezi sportovci, kde jsou modřiny a otoky denní chleba, ale tejpování může být prospěšné opravdu komukoli,“ říká Tomáš Nedoma, který se věnuje práci se sportovci i celými týmy. Pracoval jak s lidmi z atletické reprezentace a házené, tak s pacienty z kancelářského prostředí či jedinci po úrazech. Tejpování najde využití téměř všude, ať už se jedná o práci s jizvami po císařském řezu, o modřiny od florbalového míčku, či třeba otoky horní končetiny vzniklé u žen po operaci prsu způsobené odebráním axilárních uzlin.

Podle Nedomy určitě není zrovna vhodné, abychom se tejpovali doma sami bez jakékoliv rady odborníka. „Myslím si, že tejpování je skvělá metoda, jak si pomoci od mnoha problémů a minimálně základní techniky zvládne opravdu každý. Nicméně je vždy dobré se nejprve poradit se specialistou a teprve následně aplikovat pásku na tělo. Tejp je skvělá věc a často slouží jako perfektní doplňková metoda k dalším léčebným postupům. Lepení tejpů se používá například ve fyzioterapii jako doplněk po lymfatické drenáži, anebo třeba po laserové léčbě jizev,“ sděluje specialista.

TIP: Co s vámi udělá špatné tejpování

Co vlastně tejpy na naší kůži drží? Existuje několik doplňkových přípravků, pomocí kterých se dají pásky lépe aplikovat, anebo naopak sundávat. Jedním z nich je speciální lepidlo, díky kterému tejpy okamžitě přilnou k pokožce. Tímto způsobem ošetřený člověk může okamžitě do plného nasazení. Standardně se totiž po aplikaci pásky a jejím „zažehlení“ (třením pásky se vyvolá teplo, které aktivuje lepidlo na spodní části tejpu) čeká ideálně šedesát minut, než tejp definitivně přilne ke kůži vlivem teploty vlastního těla. „Tohoto přípravku se nejvíce využívá při aplikacích pásek na hůře přilnavá místa, a především potom u sportovců, kdy během sportovního utkání těžko terapeut po odehrané třetině oznámí hokejovému hráči, aby s čerstvě zatejpovaným kolenem hodinu nehýbal,“ říká Tomáš Nedoma.

Tejpují se i zvířata

Tato technika se skutečně využívá nejen u lidí. „Tejpování u zvířat je v tuzemsku dle mého názoru v plenkách, nicméně ve světě je celkem hojně využívané. U nás se ale začínají čím dál častěji tejpovat koně a občas také pejsci, u kterých se však jedná o celkem křehké téma. U čtyřnohých mazlíčků je totiž kůže daleko více roztažná než u lidí či koní, a tím pádem jsou účinky tejpů na kůži a podkoží rozdílné. Na druhou stranu – například fixace kloubů či ošetření jizev by mohly tejpy pomoci vyřešit,“ popisuje Tomáš Nedoma další eventuální možnosti tejpování.