Hlavní navigace

Důvod stresu? Vyřizování pracovních mailů ve volném čase

Redakce

Rychlý, až raketový rozvoj technologií se dostává do hledáčku nejen psychologického výzkumu, ale i do klinické praxe. Jaké problémy přináší používání moderních technologií a co si počít s tzv. technostresem, popisuje psycholog Ondřej Pečený.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Domácí technologie, jako jsou smart telefony, tablety, non-stop e-mailová dostupnost či chytré domácnosti, postupně pronikají do našich životů. Jejich využívání přináší zcela nové výzvy, které ještě před pár lety, natož před desetiletími, neexistovaly. Provázání našich životů s technologiemi pak nutně, krom nesporných výhod, má i odvrácenou stranu, která se projevuje stresem způsobeným technologiemi, tzv. technostresem.

Příznaky technostresu

Samotný termín technostres poprvé použil v roce 1984 psychoterapeut Craig Brode v době prvního boomu osobních počítačů, která se tehdy týkala pouze malého zlomku lidí – na rozdíl od dnešní doby. Technostresem můžeme nazývat i těžké přizpůsobení se a udržení kroku se stále rychlejším růstem technologií. Technostres se nejvíce projevuje v práci, kdy se díky vlivu mnoha digitálních podnětů nemůžeme tolik soustředit.

„Stres mohou přinášet už samotné nároky na zvládnutí ovládání digitálních zařízení – nové aplikace a jejich efektivní využívání mohou přinést obavy z toho, zda ještě zvládneme všechny novinky vstřebat. Pokud jste generace, která si pamatuje ještě telefony s ciferníkem a vytáčením telefonního čísla, určitě vidíte v chytrém telefonu náročnější výzvu než generace, která se už s chytrým telefonem ‚narodila‘ v ruce,“ říká psycholog Ondřej Pečený, který má kromě psychologické praxe blízko i k firemnímu prostředí, kde funguje jako kouč a lektor vzdělávacích programů.

Příznaky technostresu mohou být fyzické (bolesti pohybového aparátu či očí) a psychické (špatná soustředěnost, nespavost, noční můry nebo psychosomatické potíže) – toto všechno může vést k úplnému odmítání digitálních technologií či strachu z pracovního selhání.  Technostres se tak nejvíce projevuje během práce, kdy je většina z nás „konfrontována“ s digitálními technologiemi.

Galerie: Udělají z nás technologie zrůdičky? Takhle má vypadat člověk roku 2100 

Riziko home office

Mnoho lidí vyměnilo pevnou pracovní dobu za „volnost“ v podobě tzv. home office, kdy pracují z domova či prakticky odkudkoliv od svého počítače. Toto jistě přináší mnoho benefitů, ale na druhou stranu díky pracovní volnosti pak lidé pracují po večerech, na dovolené a kontrolují své e-maily více méně po celý den.

A s tím přichází i stres z toho, že musíme na všechny zprávy odpovídat okamžitě. „Pokud tedy pracujete mimo ‚kancelář‘, tak je dobré si na práci zvolit pevnou dobu. A mimo tuto dobu již pokud možno nečteme e-maily a nebereme pracovní hovory. Možná někdy odpovíte na nějaký e-mail až ráno, ale díky tomu budete více v psychickém klidu. Dobré je se také se svým zaměstnavatelem či klienty domluvit na komunikaci ve vámi zvolený čas,“ radí Ondřej Pečený.

Špatná pracovní produktivita

Ale ani v klasické kanceláři nejsme od stresu z technologií uchránění. Věčné notifikace z mobilních telefonů nás ruší při práci a zároveň snižují pracovní soustředění. Průzkum společnosti Microsoft na více než 20 tisících evropských zaměstnancích ukázal, že stres z digitálního multitaskingu postihuje většinu z nás. Pouze 11,4 % dotázaných uvedlo, že se cítí více produktivní a pracovně uspokojeni, pokud při práci používají sociální sítě či jiné digitální aplikace. Většina dotázaných přiznala, že konstantní dostávání e-mailů, SMS či jiných notifikací jim brání v tom, aby se více soustředili a byli produktivní; zároveň se tak dostávají do většího stresu.

Jak komentuje i Ondřej Pečený z kliniky Kappa: „V pracovní oblasti chytré technologie zamlžují hranici mezi pracovním časem a časem osobním. Díky internetu a e-mailům, které můžeme číst sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně, se nám může práce dostat do osobního života velice rychle, a ono není snadné nereagovat na e-mail nadřízeného, který jste obdrželi v půl jedné ráno. Je ale důležité si určit pracovní hranice, a ty nepřekračovat.“

Denně spotřebujeme až 75 GB informací

Kromě stresu z neustálého používání technologií si můžeme stres přivolat i z informační přehlcenosti. Podle studií denně spotřebujeme informace v hodnotě 75 GB – nejedná se jen o data z internetu, ale i informace z televize, rozhlasu, časopisů, tabletů. Dělá to pro nás přes 200 tisíc slov za den (psané i audio). Náš mozek je tak každý den „bombardován“ neuvěřitelným množstvím informací, které by mohli „zavařit“ lecjaký počítač, natož pak náš mozek.

Co s tím můžeme dělat, aby nás stres spojený s využíváním technologií nepřeválcoval? Zde je několik rad psychologa k větší digitální „kultuře“, která může v boji s technostresem pomoci.

„Nezavařte“ si mozek informacemi. Jak se vyhnout technostresu?

  • Neposílejte e-maily mimo pracovní dobu. (A to ani tehdy, pokud pracujete sami na sebe. Ideální je dodržovat pravidlo od devíti do pěti.)
  • Mějte koníček, který vůbec nezahrnuje digitální technologie.
  • Omezte multitasking.
  • Sportujte více (zkuste to i bez mobilu či hudby).
  • Využívejte aplikace tak, abyste mohli sami určovat momenty, kdy se jim chcete a potřebujete věnovat – čtěte poštu vždy jednou za čas (například jednou za hodinu), abyste měli možnost se věnovat i nějaké soustředěné/koncepční práci, případně si nastavte služby tak, aby se vám e-maily aktualizovaly jednou za hodinu.
  • Zkuste upřednostnit osobní komunikaci před online.
  • Rozhodně si na dovolenou neberte pracovní počítač a telefon.
  • Minimálně hodinu před spaním se zkuste věnovat offline činnosti.

Vedle technostresu hrozí při nadužívání moderních technologií řada dalších zdravotních rizik. Přečtěte si, co přesně vám hrozí, pokud trávíte již dvě a více hodin denně na mobilu či počítači.

Odborná spolupráce:

Mgr. Ondřej Pečený

Psycholog, působí na Klinice Kappa. Psychologii vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a je akreditovaným psychologem ve zdravotnictví. Má za sebou pětiletý systematický výcvik v psychoterapii (INSTEP), který je akreditován Ministerstvem zdravotnictví ČR a rovněž je akreditován Evropskou asociací pro integrativní psychoterapii. Pracuje s klinickou hypnózou, nyní dokončuje postgraduální vzdělání Gestalt terapie v programu Gestalt plus.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).