Hlavní navigace

Spotřeba sýrů stoupá, lidé častěji kupují kvalitu i zahraniční speciality

13. 3. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Plátkový sýr na pečivo, grilovaný hermelín nebo parmazán nastrouhaný na těstovinách. Češi mají sýry čím dál radši a snědí jich víc než v minulosti, za rok přes 14 kilo. A nevadí jim ani připlatit si za kvalitu a vyzkoušet i nové druhy.

Mezi nejpopulárnější sýry na českém trhu patří brie, camembert, eidam, hermelín a niva. V poslední době se také čím dál více rozšiřuje nabídka sýrů z dovozu, jako jsou parmezán, gorgonzola nebo feta. Tyto značky získávají stále větší oblibu u zákazníků, kteří hledají vyšší kvalitu a zdravější produkty.

Trend jednoznačně souvisí s tím, jak se lidé čím dál více zajímají o zdravější životní styl a kvalitu potravin. Jsou také stále více ochotni zaplatit více za kvalitní sýry a experimentovat s novými druhy. Na měnící se poptávku reagují obchodníci neustálým rozšiřováním nabídky.

Češi snědí neobvykle moc taveňáku

„Největší objem sýrů dovážených na český trh tvoří stále eidam a gouda, které sem míří především z Německa. Rok od roku se ale zvyšuje objem tradičních francouzských či balkánských druhů sýra, jako je roquefort, brie nebo feta,“ popisuje Michaela Dražanová z logistické společnosti Raben.

Cesta českých sýrů: kam jsme došli za posledních 20 let? Přečtěte si také:

Cesta českých sýrů: kam jsme došli za posledních 20 let?

V porovnání s dalšími zeměmi jsou Češi stále spíše podprůměrní konzumenti sýrů, přestože za deset let se spotřeba na osobu a rok zvýšila asi o kilo a půl. „Mezi nejvýznamnější konzumenty sýra patří Řekové (28 kg sýra na osobu a rok), Francouzi a další západoevropské národy. Průměr v EU je asi 19 kg,“ uvádí web Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP).

V Česku je však neobvykle vysoká konzumace tavených sýrů, sníme jich každý 2,7 kg ročně.

Jak sýry prospívají zdraví

Sýry jsou významným zdrojem vápníku. Podle ICBP obsahuje kousek tvrdého sýra vážící 30 gramů polovinu doporučené denní dávky vápníku u dospělého. V případě sýru s modrou plísní je to pak kousek o hmotnosti 40 gramů. Stejné množství vápníku obsahuje 300 gramů tvarohu nebo 2 jogurty.

Nezanedbatelný je ale také obsah fosforu, hořčíku, sodíku, draslíku, vitamínů A, D a E a dalších prvků.

Jaké sýry máte nejraději?

Stejně tak jsou sýry významným zdrojem dobře stravitelných kvalitních bílkovin a peptidů. Mléčné bílkoviny také působí proti vysokému krevnímu tlaků, mají antistresové účinky, posilují obranyschopnost, prospívají i trávicímu systému a podílí se na přenosu minerálů.

V porovnání s masem mají mléčné bílkoviny výhodu v tom, že neobsahují purinové báze, což má význam pro prevenci onemocnění dnou. Některé bílkoviny obsažené v sýrech, především kasein, navíc chrání před zubním kazem.

Co je to sýr a jaké existují druhy?

Sýr je definován jako mléčný výrobek vyrobený vysrážením mléčné bílkoviny z mléka nebo syrovátky. Vyrábí se většinou z pasterovaného mléka, jen výjimečně, při splnění přesně daných podmínek, ho lze vyrábět i z nepasterovaného mléka.

Podle technologického postupu se rozlišují sýry přírodní a tavené (vyráběné z přírodních) a podle použité suroviny existují i sýry syrovátkové.

Nejjednodušeji můžeme přírodní sýry třídit na:

  • čerstvé a termizované sýry (nezrající; např. mozzarella, cottage, mascarpone, ricotta, tvarohy, termizovaný smetanový sýr Lučina)
  • měkké sýry (zrající; např. camembert, brie, Romadur, Blaťácké zlato, Baladur)
  • polotvrdé sýry (zrající, nejrozšířenější skupina sýrů v ČR, především eidam a rozšiřuje se výroba sýrů holandského typu „Maasdam“ s tvorbou ok, v ČR Madeland)
  • tvrdé a extra tvrdé sýry (zrající, např. ementál, čedar, Moravský blok, parmezán, Bergkäse)

Tvrdost sýra souvisí s obsahem vody:

  • u extra tvrdých sýrů méně než 47 % vody
  • u měkkých sýrů více než 68 % vody

Termín „bílé sýry“ se používá pro čerstvé nebo zrající sýry, uchovávané v solném nálevu, např. mascarpone, Akawi, jadel, Istambuli, balkánský sýr či feta.

Měkké sýry zahrnují široké spektrum výrobních postupů, a s tím souvisí jejich rozdílný charakter:

  • měkké sýry bez plísní s měkkou kůrou, příp. s mazem na povrchu (např. Romadur, Limburský, Blaťácké zlato)
  • měkké sýry s bílou plísní na povrchu (např. brie, camembert, hermelín)
  • měkké sýry se zelenou či modrou plísní (gorgonzola, roquefort – z ovčího mléka, niva)

Pařené sýry se vyrábějí hnětením pokrájené sýřeniny ve vodě ohřáté na 75–80 °C. Vznikne tak tvárné těsto, ze kterého se ručně nebo strojně tvarují sýry rozličných tvarů: pletýnky, parenice, korbáčiky, bochníčky atd.

Tavené sýry se vyrábějí z přírodních mícháním při vysokých teplotách za použití tavicích solí (především fosfátů a citrátů).

Zdroj: Informační centrum bezpečnosti potravin

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).