Hlavní navigace

Jen s ním třásla, když hodně plakalo. Teď dítě nedýchá

Říká se mu syndrom třeseného dítěte. Umírá každé páté dítě, jehož pláč dospělý psychicky nezvládne a prudce jím zatřese. Když dítě usedavě pláče celé hodiny a třeba i bez příčiny, je třeba zachovat chladnou hlavu a tiše kojenci pobrukovat, nebo na chvíli z místnosti odejít.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Některé děti v prvním půlroce stráví křikem řadu hodin, přestože jsou zcela zdravé a nemají žádný závažný problém. Je to jejich přirozený projev temperamentu v době, kdy ještě se svými rodiči nemohou mluvit. Křik dítěte a následně nezvládnutý emoční stav toho, kdo se o dítě v tu chvíli stará, jsou základní příčinou syndromu třeseného dítěte. Co se při něm v mozku dítěte děje a proč má i fatální následky, nám objasnil Ivan Peychl, primář Pediatrického oddělení Nemocnice na Bulovce.

Syndrom třeseného dítěte (zastarale Shaken Baby Syndrom, nově Abusive head trauma) byl poprvé popsán v sedmdesátých letech minulého století. Jde o závažné poranění mozku, které vzniká po agresivním třesení kojence pevně drženého za trup nebo paže. Tehdy se totiž hlava miminka začne prudce pohybovat.

Zdánlivě nevinné zatřesení s nedozírnými následky

Zatřesení dítětem se nám možná nezdá jako něco, co je zvláště nebezpečné, ale je třeba si uvědomit, že děti mají v poměru ke zbytku těla hlavičku opravdu velikou. Tvoří jednu čtvrtinu jejich těla, oproti dospělému člověku, kdy hlava tvoří jen osminu těla.

Hlava kojence je navíc těžká, sám ji ani prozatím neudrží. Velmi slabé krční svaly ani nedokáží tlumit tlak na hlavu, pokud dítětem třeseme. Jeho hlava se tak bude prudce pohybovat od velkého záklonu do velkého předklonu. A protože mozek v lebce není nijak pevně upevněn, začne se o ni při třesení opírat a poškozovat se.

Co všechno způsobí silné zatřesení

U pouhých dvaceti procent případů nedojde u dítěte k žádnému poškození, v šedesáti procentech dochází k neurologickému poškození a ve dvaceti procentech má takové třesení kojencem fatální následky.

Největší cévní spojky nacházející se v mozku se totiž při prudkém pohybu setrvačnými silami napínají, a může tak dojít k jejich prasknutí či poškození. Mezi další mechanismy poškození patří krvácení z přemosťujících žil nebo i jiných cév v mozku, tehdy může vzniknout subdurální krvácení (traumatické poranění mozku).

K třesení dítěte dochází obvykle ve snaze utišit jeho pláč
Autor: Depositphotos.com

K třesení dítěte dochází obvykle v nezvládnuté snaze utišit jeho pláč

Může dojít ke krvácení do vlastní tkáně mozku, vzácněji i do samotných komor mozku, ale i ke krvácení do sítnice s možným trvalým poškozením zraku. „Někdy jsou poraněny i axony, což jsou obaly nervů, které vedou mozkem a z něj do dalších částí nervového systému. Může dojít jednak k drobným krvácením, které poškodí nervy, nebo se tím napínáním poškodí mechanicky,“ uvádí lékař.

Děti, které přežijí, se následně potýkají s mentální retardací různého stupně, s epileptickými záchvaty, slepotou, ztrátou sluchu, ochrnutím atp.

Syndrom třeseného dítě není častý, ale je třeba o něm vědět

Když rodič přijde k lékaři s letargickým dítětem, většinou si vůbec není vědom toho, že by dítěti nějak ublížil, že by jeho třesení, třeba i před týdnem, mohlo souviset se záchvaty křečí, poruchou vědomí či apatií dítě. S tím, že nechce pít, chce jen spát nebo je v bezvědomí, že je neobvykle dráždivé nebo hodně zvrací.

„V tu chvíli neměl tento člověk snahu dítě nějak poškodit nebo poranit, prostě se ho  snažil razantně uklidnit. Není překvapením, že ten, kdo nával stresu neunese, bývá obvykle muž, který o dítě pečuje. Jde o devadesát procent případů. Pokud už je to žena, pak to bývá chůva nebo někdo z příbuzných. Jen zcela výjimečně to bývají maminky,“ upřesňuje Ivan Peychl.

Syndrom třeseného dítěte – příznaky, které rodiče přivedou k lékaři:

  • křeče
  • porucha vědomí,
  • porucha dýchání,
  • zvýšená dráždivost,
  • letargie,
  • zvracení.

V Česku neexistuje přesná statistika podobných případů, ale ve světě se tyto události evidují. Například ve Skotsku, což je velikostí srovnatelná země s Českem, mají ročně pětadvacet případů na sto tisíc dětí do jednoho roku. V USA ročně řeší několik desítek tisíc případů. „Myslím, že každý pediatr se s tím alespoň jednou setkal. Já osobně jsem se za svou sedmnáctiletou pediatrickou praxi setkal se čtyřmi pěti případy,“ říká primář pediatrického oddělení.

Diners_Vanoce2019

Aktuálně je snaha v různých zemí na světě vytvářet kampaně, které lidem vysvětlují, jak nebezpečné je takové chování a jak se v kritické chvíli zachovat. „Nejlepší místo, kde by byla možnost oslovit rodiče a sdělit jim tuto informaci, je při propouštění z neonatologického oddělení nebo při nástupu do péče pediatra. Myslím, že toto ale u nás není systematizováno,“ popisuje Ivan Peychl.

Protože se o tomto jevu moc nemluví a neví, je důležité na něj upozorňovat a zapamatovat si rady, které dítě bezpečně utiší a vám přinesou klidné dny i noci.

Jak bezpečně utišit plačící miminko

  • Zkuste monotónní zvuk, pobrukování, tichý zpěv, zapnutý vysavač nebo fén.
  • Poloha „na tygříka“ uleví dětem od bolestí bříška.
  • Pocit bezpečí dodá pevné zavinutí dítěte do deky nebo usazení do autosedačky.
  • Svůj malíček vsuňte dítěti do úst (bříškem k patru) a nechte ho sát.
  • Jemně s dítětem pohupujte nebo zlehka potřásejte na kolenou (to je bezpečné).
  • Zjistěte, jestli dítě nebolí nateklé dásně nebo rostoucí zoubky, rozptylte ho hračkou.
  • Přiložte si dítě na hrudník, pomalu zhluboka dýchejte a miminko hlaďte.

Odborná spolupráce:

MUDr. Ivan Peychl

Primář Pediatrického oddělení Nemocnice na Bulovce. Řadu let pracoval v několika pražských a v jedné britské nemocnici v oborech neonatální intenzivní péče, pediatrická intenzivní péče a všeobecná pediatrie. Vyučuje studenty lékařských fakult.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).