Hlavní navigace

Syndrom těsných kozaček: 3 typy lidí s křečovými žilami

Redakce

Metličky a křečové žíly zná z vlastní zkušenosti sedm z deseti Čechů nad čtyřicet let. U žen je to vzhledem k vlivu hormonů a těhotenství dokonce ještě více. Lékaři mluví o „syndromu těsných kozaček“ a pacienty rozdělují do tří skupin podle stupně poškození, a tím pádem vhodné léčby.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Oteklé nohy, metličky a křečové žíly. To jsou postupně se prohlubující projevy žilních potíží. Pacienty lze zjednodušeně zařadit do tří kategorií: s novými příznaky, se zvládnutými příznaky a s příznaky vyžadujícími zákrok. Protože problémy vznikají kvůli rozšířeným žilám a následnému zánětu, je důležitá správná a dlouhodobá léčba. Ta se přitom liší podle míry poškození. Jaká je charakteristika jednotlivých skupin, co dělat a co nedělat poradí odborníci z Žilní poradny. Poznáváte se v některé kategorii?

1. Oteklé nohy jsou pro mě něco nového

Většinou začínají v létě při dlouhém stání nebo sezení, ať již v práci, nebo na cestách. Pokud se u vás letos objevily poprvé, pravděpodobně jste si řekli, že to není nic vážného, dali si večer nohy nahoru a ráno se probudili bez nepříjemného pocitu. Se zářijovým ochlazením se navíc otoky zmírnily, nebo vymizely. Ale pozor – už na jaře je můžete očekávat v plné síle znovu a mohou být ještě horší. Letní otoky, ale také křeče nebo pocit těžkých nohou, jsou totiž první příznaky chronického žilního onemocnění. Jak již název napovídá, jedná se o dlouhodobý problém, který vzniká kvůli rozšiřování žil a následné špatné funkci žilních chlopní.

Co dělat:

Máte sedavé zaměstnání, nebo naopak musíte dlouho stát? Nezapomeňte na procvičování nohou – stačí nenápadně kroužit kotníky nebo propínat a ohýbat špičky. Dojde tak k aktivaci žilní pumpy a rozproudění krve. Současně si naplánujte návštěvu u praktického lékaře, který vám případně doporučí kompresní punčochy (v zimě je pod kalhotami nikdo neuvidí) nebo punčocháče, předepsat může také léky na posílení žil – venofarmaka. Efekt nemůžete čekat ze dne na den. Proto s návštěvou odborníka a přípravou na léto neotálejte.

Co nedělat:

Pokud máte sedavé zaměstnání, nedělejte tu chybu, že si po příchodu domů rovnou opět sednete. Při výběru bot nesahejte po vysokých podpatcích, ale ani po balerínkách. Nohám neprospějí ani těsné kozačky. Stejně tak nechte ve skříni těsné oblečení.

Galerie: Cviky proti křečovým žilám: jednoduché a rychlé

„Žilní onemocnění je celoživotní, zhoršující se s věkem a počáteční stadia onemocnění se mohou projevovat pouze symptomy, kterým mnohdy pacienti nevěnují pozornost, nebo kterým přikládají jinou příčinu. Jsou to například velmi časté pocity těžkých nohou, napětí a bolest, přičemž na končetinách nemusí být žádné viditelné známky onemocnění jako varixy (křečové žíly) nebo otok. Varixy a nejprve přechodné, posléze trvalé otoky následují trofické kožní změny podmíněné špatnou cirkulací a konečně posledním stadiem onemocnění je bércový vřed. Včasná návštěva lékaře, který doporučí správnou léčbu (režimová opatření, kompresivní léčbu, venofarmaka) významně zabrání další progresi onemocnění,“ říká Jana Vojtíšková, praktická lékařka pro dospělé z Prahy.

2. Oteklé nohy znám, ale díky včasnému řešení s lékařem byl letos klid

Pokud jste zvládli léto bez otoků a nezačaly se vám objevovat metličky a křečové žíly (případně se jejich stav díky dodržování léčebného režimu nehoršil), můžete mít pocit, že máte vyhráno. To ale bohužel není pravda.

Co dělat:

Chronická podstata onemocnění znamená, že vyžaduje dlouhodobou úpravu životního stylu a léčbu. I v chladnějších měsících tedy nezapomínejte podporovat zdraví žil pohybem, kompresí a léky. Jen pokud se o žíly budete starat celý rok, můžete se těšit opět na léto bez komplikací.

Co nedělat:

Budete si muset odpustit v zimě tak příjemnou saunu. S klesajícími teplotami začneme mnohdy chodit méně pěšky – nevzdávejte se pohybu.

„Názor, že se mají léky a komprese užívat jen v akutních fázích, je opravdu jen mýtus, pokračuje Jana Vojtíšková. Léčba žilní nemoci se opírá o tři základní pilíře. Těmi jsou správná režimová opatření, kompresivní léčba a venofarmaka. Režimová opatření ani kompresivní léčba nejsou u našich pacientů příliš oblíbené, i když jsou účinné. Pacienti preferují užívání venofarmak. Žilní onemocnění je chronické a zhoršuje se s věkem. Aby tedy užívání venofarmak zabránilo rozvoji onemocnění, mělo by být dlouhodobé a kontinuální,“ říká lékařka.

TIPLI-tip-mesec

3. Čeká mě zákrok

Pokud u vás nebylo zachyceno chronické žilní onemocnění včas, dříve či později bude nutný zákrok, jehož cílem bude uzavřít nebo odstranit poškozenou žílu. Vhodné jsou pro něj chladnější měsíce. Zatímco u metliček, tedy malých žilek, se jedná o kosmetický zákrok, v případě křečových žil je důvodem k němu i zdravotní aspekt. V dnešní době mají odborníci k dispozici moderní operační metody, díky kterým není nutný pobyt v nemocnici. Operační výkon probíhá ambulantně a několik hodin po něm mohou jít pacienti domů. I přesto ale zůstává pravdou, že zákrok je jednorázovým řešením, a pokud nezměníte životní styl a žilní zánět, který je podstatou vzniku křečových žil, nebude léčen dlouhodobě, pravděpodobně se křečové žíly objeví znovu.

Co dělat:

Před zákrokem i po něm je důležité posílit žilní stěnu – úpravou životního stylu, kompresními pomůckami, popř. venofarmaky. Pokud o zákroku uvažujete, je nyní nejvhodnější čas kontaktovat odborníka – chirurgickou ambulanci nebo přímo specializované pracoviště na žilní chirurgii.

Co nedělat:

Nespoléhejte se na to, že lékař udělá veškerou práci za vás. Nevracejte se po zákroku ke starým, špatným zvykům.

Kde se dozvědět více:

  • Nevíte, kterého odborníka navštívit? V první řadě se svěřte svému praktickému lékaři, který vás případně odkáže ke specialistovi kvůli podrobnějšímu vyšetření žil.
  • Na webových stránkách www.zilniporadna.cz najdete články pro „začátečníky“ i „pokročilé“, přes formulář můžete též zaslat dotaz přímo specialistovi.
  • V bezplatné aplikaci „Bolí vás nohy?“ najdete podrobnější vysvětlení i konkrétní cviky.

„Samozřejmě nejlépe je snažit se do stadia, kdy je nutno již operovat, vůbec nedostat. Ale často i dobře vedená konzervativní léčba k úplnému úspěchu nevede, a proto je na řadě invazívní řešení – ať už klasická chirurgie, nebo i moderní miniinvazívní operace pomocí laseru, radiofrekvence nebo žilního lepidla. I operace je však pouze součást dlouhodobé a celoživotní léčby. Nelze ji brát jako definitivní řešení – o své žíly je nutno se starat celoživotně,“ říká lékař Robert Vlachovský z Centra žilní chirurgie Vascumed.

Odborná spolupráce:

MUDr. Robert Vlachovský, Ph.D.

Cévní chirurg, vedoucí lékař a zástupce přednosty pro vědu a výzkum na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN u sv. Anny v Brně. Působí také na specializovaném pracovišti pro diagnostiku a léčbu křečových žil Vascumed.


MUDr. Jana Vojtíšková

Praktická lékařka

Lékařka s atestací z interního lékařství a z všeobecného lékařství, od roku 1993 provozuje soukromou Ordinaci Vyšehrad v Praze 4. Školitel IPVZ, učitel 1. a 2. LF UK.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).