Hlavní navigace

Syndrom malé sukně: vážná nemoc začíná zvětšením břicha

Autor: Isifa.cz
Redakce

Zvětšený objem oblasti břicha, kdy nemocným začne být „malá sukně“, je mnohdy prvním znakem, který upozorní na přítomnost zákeřné rakoviny vaječníků v těle.

Doba čtení: 4 minuty

Stejně jako některé další typy nádorů se ani rakovina vaječníků dlouho výrazně neprojevuje. Nádor vznikající v prostoru břišní dutiny má prostor růst poměrně dlouhou dobu, než začne svým objemem fyzicky tlačit na okolní tkáně a orgány. Typickými prvotními projevy onemocnění jsou bolesti břicha, podbřišku, nadýmání a nezřídka také pálení žáhy.

Specifikem nádorového onemocnění vaječníků je časné šíření a vytváření sekundárních ložisek. Ta produkují tekutinu, která se akumuluje v dutině břišní. Pokročilé stadium je tedy typické zvětšeným objemem břicha, častým močením (způsobeným tlakem na močový měchýř), nechutenstvím a někdy též dýchacími obtížemi.

Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí

Příznaky rakoviny vaječníků

  • nadýmání
  • nechutenství a zažívací problémy (pálení žáhy)
  • bolesti břicha
  • bolesti v podbřišku
  • časté nucení na močení
  • hormonální nerovnováha, poruchy menstruačního cyklu
  • dušnost a pocit plnosti po požití malého množství jídla (u rozvinutých fází nemoci)

Kdo je nemocí ohrožen

Vliv má věk i dědičnost. Onemocnění se nejčastěji objevuje ve věkové skupině pacientek mezi 55 až 75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky.

Rodinná anamnéza, tj. výskyt onemocnění mezi blízkými příbuznými, i osobní anamnéza, konkrétně výskyt rakoviny prsu u ženy, jsou varovnými signály. Zhruba 15 % žen s rakovinou vaječníků je nositelkami mutace v genu BRCA1 nebo BRCA2 spojenými právě se vznikem nádorů prsu.

Ochrana a prevence před rakovinou vaječníků

Prevence, která by významně snížila riziko onemocnění, bohužel není známá. Riziko vzniku rakovinného bujení vaječníků snižuje dlouhodobé užívání perorální antikoncepce, částečně lze ochrannou funkci připsat i těhotenství (nižší počet ovulačních cyklů = klesající riziko vzniku rakoviny vaječníků) a kojení.

U pacientek s prokázanou mutací v genech BRCA je doporučeno odstranění vaječníků a vejcovodů poté, co již neplánují otěhotnět.

Společným doporučením pro všechny ženy spadající do skupin s vyšším rizikem výskytu jsou pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa, stejně jako zvýšená pozornost věnovaná svému tělu signálům, které k nám vysílá.


Autor: Nadační fond Hippokrates

Příznaky rakoviny vaječníků

Metody léčby

Jak se nemoc léčí, co čeká pacientku s diagnostikovaným nádorem vaječníku? Rakovina vaječníků je léčena operativně a následnou chemoterapií. Léčebné postupy v posledních letech prošly zásadním vývojem a jsou často kombinovány s biologickou léčbou.

Operativní léčba: Cílem operace je odstranit všechna nádorová ložiska z těla. U pokročilých stadií se jedná o náročný a dlouhý výkon, který vyžaduje odstranění gynekologických vnitřních orgánů, výstelky malé pánve, až u poloviny žen odstranění části střeva, až u třetiny žen pak další výkony, zahrnující odstranění sleziny, části jater, bránice atd.

Chemoterapie: Buňky nádorů vaječníků jsou k chemoterapii velmi citlivé a dobře na ni reagují. Pozitivem je systémové působení, díky kterému jsou zničeny buňky ve vzdálených místech i malá ložiska, která dosud nejsou vidět okem ani zobrazovacími metodami. Nejčastěji jsou podávána cytostatika se sloučeninami platiny v kombinaci s taxany.

Biologická léčba: Využívá molekuly specifické pro nádorové buňky, či pochody na povrchu i uvnitř nádorových buněk. Tím je schopna zaměřit se selektivně právě na ně.

Imunoterapie: Používá se v kombinaci s klasickými léčebnými postupy jako doplněk léčby. Cílem je ovlivnit imunitní systém pacientky. V současné době jsou nové preparáty v různých stadiích klinického vývoje.

Co dělat, mám-li pochybnosti?

Pozornost by měla vzbudit zejména rychlá změna zdravotního stavu, například nechutenství, hubnutí, zvětšování objemu břicha, které může být provázené rychlým zvětšováním hmotnosti.

V případě pochybností by se žena měla obrátit na ošetřujícího gynekologa. Pokud gynekolog vysloví podezření na zhoubný gynekologický nádor, pacientka by měla být odeslána na jedno z onkogynekologických center v ČR. Jejich seznam je dostupný na stránkách Onkogynekologické sekce České gynekologicko-porodnické společnosti. Ta spolu s Nadačním fondem Hippokrates připravila k problematice i specializované stránky www.syndrom-male-sukne.cz.

Ženám totiž podle odborníků chybí dostatek informací. A pacientky s již diagnostikovanou rakovinou vaječníků potřebují nejen odbornou lékařskou péči, ale také informace z návazných oborů a dostatečný prostor si o nemoci promluvit. Nadační fond Hippokrates tak aktuálně pracuje například na materiálu věnujícímu se výživě. „Pacientky často tápou, jak se před léčbou i během ní správně stravovat, co jim pomůže, a co naopak není vhodné,“ popisuje prof. David Cibula, vedoucí lékař Onkogynekologického centra VFN Praha a prezident Evropské společnosti gynekologické onkologie. Dodává, že ženy jen samotnou operací přijdou o cca 15 % svalové hmoty. Kromě úpravy stravování je tedy před léčbou vhodná i adekvátní příprava v podobě dechových cvičení a zdravotnímu stavu odpovídající trénink fyzické kondice.

Základní data o rakovině vaječníků:

  • ročně je nemoc diagnostikována u téměř 250 000 žen na celém světě – tj. každé dvě minuty je vyslovena nová diagnóza,
  • tvoří přibližně 1/6 všech gynekologických nádorů a téměř 4 % všech diagnóz nádorů u žen,
  • počet nových případů dlouhodobě klesá, mj. i díky dlouhodobému užívání antikoncepce; užívání antikoncepce je momentálně nejvýznamnějších dlouhodobým ochranným faktorem, snižujícím výskyt karcinomů vaječníků,
  • v současnosti je v ČR diagnostikováno cca 1000 nových případů ročně,
  • většina diagnostikovaných si stěžuje na zvětšenou oblast břicha, lékaři proto nemoc nazývají „syndrom malé sukně“,
  • dalšími příznaky, které pacientky opakovaně popisují, jsou dlouhodobé zažívací obtíže,
  • nejrizikovější je věková skupina 55–75 let,
  • velkým negativem je fakt, že v cílové skupině žen 55 plus je velké procento těch, které na pravidelné lékařské prohlídky nedocházejí.