Svobodný přístup k „vodovodě“ v restauraci?

Onehdy mi jedna známá vyprávěla příběh ze svého „obyčejného každodenního života“ třicátnice.

Byla s kolegyní z práce v restauraci a požádaly tam slušně mj. o sklenici vody z vodovodu. Podotkla, že mimoto tam za ten vlahý letní podvečer utratily cca pět set korun.

Dále paní vypravovala: „Jinak celkem sympatický číšník nám důrazně sdělil, že by nám ji dal rád, ale prý to zakazuje zákon!“

A pak se autora tohoto článku (coby právníka) tato dobrá žena zeptala: „To bych chtěla vědět, o jaký zákon se jedná! Takový zákon pokládám za krajně neekologický.“

Nutno říci, že v dnešním čase stále častějších zákazů a příkazů už lidé ani pořádně neví, co je a není zakázáno. Nota bene o nabubřelosti českého (potažmo evropského) právního řádu byly popsány již tuny papíru.

Nicméně zmíněný číšník nehovořil pravdu.

Zákon proti vodovodě nemáme

Žádný takový zákon (ani podzákonný právní předpis) v Česku neexistuje. Naštěstí!

A je pravda, že takový právní předpis by byl vskutku anti-ekologický, jelikož balená voda zbytečně zatěžuje naše životní prostředí.

Test: Kohoutková voda v restauraci přijde i na šedesát korun

Když se nad věcí zamyslíme hlouběji – bylo by absurdní zakazovat zákonem podávání „vodovody“, pakliže každoročně každá vodárenská společnost musí povinně odebrat a analyzovat několik tisíc vzorků. Ve vodě z kohoutku je sledováno na sto ukazatelů kvality vody. Navíc pitná voda v českých veřejných vodovodech patří dlouhodobě mezi nejkvalitnější v Evropě, a tím pádem i na světě.

Nechci být cynikem, ale kde jinde použít okřídlené (dnes již patrně politicky nekorektní) rčení: co by za ni lidé v Africe dali. Važme si tohoto výdobytku, který mj. plyne z naší příznivé geografické polohy a pracovitosti našich předků.

Tatarku povinně zdarma

Ve Francii má host, který si dal v předmětné restauraci něco k jídlu, dokonce ze zákona (jak říkají právníci ex lege) nárok na vodu z vodovodního kohoutku zdarma.

Takové opatření mi přijde již přehnané. Jeví se mi vhodné ponechat i nadále na svobodné vůli restauratéra nebo kavárníka, zda bude vodu z vodovodu hostům podávat a zda tak bude činit zdarma, či za jaký poplatek.

Stejně jako mu nikdo (zatím) nenařizuje, kolik má stát svíčková nebo utopenci. Či ještě trefnější přirovnání: Stejně jako mu nikdo (zatím) nenařizuje, že musí ke smaženému sýru podávat tatarku zdarma.

Nad rámec glosy na závěr dodejme, že někdy může mít balená voda dokonce horší kvalitu (při nedbalém skladování) než voda čerstvě natočená z vodovodu.

Galerie: Takhle vypadá voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 8. 2017 19:19