Hlavní navigace

Střevní mikrobiom: co všechno ovládá mozek našeho zdraví

22. 6. 2022

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Objevuje se stále více důkazů o tom, že složení střevního mikrobiomu (dříve označovaného jako mikroflóra) má zásadní vliv na naši postavu, chutě i zdraví. Co přesně si pod pojmem mikrobiom představit? A může mít lidský mikrobiom vliv například na naši obezitu?

Lidské střevo je osídleno bakteriemi, viry, plísněmi. Poslední výzkumy přitom hovoří o tom, že lidský mikrobiom hraje zcela zásadní roli v našem zdraví.

Co se dozvíte v článku
  1. Střevní mikrobiom neboli mikrobiota
  2. Bakterie, viry a plísně jsou prospěšné pro naše tělo
  3. Střevní bakterie mají vliv na naše zdraví i náladu
  4. Každý z nás má ve střevě odlišnou mikrokulturu
  5. Klíčová je naše strava

Střevní mikrobiom neboli mikrobiota

Komunita mikroorganismů, zejména bakterií, ale i hub, virů či prvoků. Obývají naši kůži, sliznice a trávicí trakt. Je jich obrovské množství různých druhů a jsou na sebe napojeny řadou vzájemných vztahů.

Mikrobiom má důležitou imunitní funkci, pomáhá s trávením některých jinak nestravitelných součástí potravy, produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které vyživují sliznici našeho střeva, a v poslední době se zkoumá také jeho vliv na psychiku člověka nebo na hubnutí

Další články k tématu najdete v sekci Zdravá výživa – mikrobiom.

Bakterie, viry a plísně jsou prospěšné pro naše tělo

Nejdůležitější jsou přitom právě zmiňované bakterie, které současná věda dokáže analyzovat díky speciálním metodám. Podle odborníků, kteří se této problematice věnují, je zdravé lidské střevo osídleno cca 1500–1700 bakteriálními druhy. Počty těchto bakterií u nezdravých jedinců jsou však nižší.

„Vlivem životního prostředí, našeho stravování a dalších důležitých faktorů, které nás ovlivňují, není dle informací výjimkou, že člověk trpící zdravotními problémy má pouze 500 až 700 bakteriálních druhů. Tyto počty jdou v současnosti laboratorně vyšetřit a většinou se jedná o lidi, kteří trpí zdravotními problémy, od těch kožních přes problémy psychické až po nadváhu,“ uvádí Martin Kudera, zakladatel Farmy Živina zabývající se zdravým stravováním s ohledem na udržitelnost.

Jeho slova potvrzuje i hlavní výživová poradkyně center pro hubnutí a výživu Naturhouse Věra Burešová: „Je prokázáno, že zdravý mikrobiom má pozitivní vliv na naši hmotnost, snižuje riziko vzniku chronických a imunitních chorob, a dokonce chrání i naši kůži.“ 

Střevní bakterie mají vliv na naše zdraví i náladu

Abychom si mohli lidský mikrobiom více představit, můžeme ho ztotožnit s jakýmsi komunikátorem mezi mozkem a naším střevem. (Nejen dětem tuto problematiku jednoduše vysvětlí kniha Velký Bobek, která se věnuje trávicí soustavě zábavnou formou.)

Složení mikrobiomu je přitom podle současných zjištění pro zdraví člověka zcela klíčové. „V lidských střevech vzniká až 90 % serotoninu a na vzájemné komunikaci se podílejí různé molekuly, jako jsou kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin a další. GABA navozuje pocit klidu. Podle zjištění velmi často souvisí složení mikrobiomu také s obezitou,“ vysvětluje výživová specialistka Věra Burešová. To dokazují také nedávné laboratorní výzkumy.

Vědci měli k dispozici mikrobiom od dvou myší – jednovaječných dvojčat, kdy jedno bylo obézní a druhé štíhlé. Výsledkem pokusů bylo, že myš, která dostala mikrobiom ze štíhlého dvojčete, se mohla přejídat a zůstala štíhlá, kdežto myš, která dostala mikrobiom z obézního dvojčete, tloustla, i když se stravovala zdravě.

„Složení mikrobioty se může projevit i na chutích. Určitá skladba bakterií totiž preferuje jiné zdroje energie, a bude si tak žádat i jinou potravu, ta nemusí být vždy vhodná pro redukci. Navíc mikrobiom nebude uspokojen, dokud nedostane svoji potravu, a bude ji vyžadovat i nadále,“ popisuje Martin Kudera.

Každý z nás má ve střevě odlišnou mikrokulturu

Aby to nebylo tak jednoduché, střevní mikrobiom je u každého člověka jiný. Liší se tím, co jíme, a je odlišný i podle místa, kde žijeme. Například Japonci mají v trávicím traktu bakterie, které jsou schopné štěpit celulózu z řas, kdežto Evropan toho schopný není. Zajímavá je i rozdílnost střevního mikrobiomu dětí, které se narodily císařským řezem, oproti dětem narozeným přirozeným porodem. „U dětí narozených pomocí císařského řezu je daleko vyšší výskyt alergií a kožních nemocí,“ uvádí Věra Burešová vědecká zjištění.

Tématu se věnuje i lékař Bohumil Ždichynec v článku Střeva jsou klíčová pro naši imunitu: „Rozdíl v mikrobiomu novorozence porozeného přirozeným porodem a císařským řezem je dán tím, že mikroby se dostávají do střeva novorozence až během porodu z porodních cest matky, k čemuž pochopitelně nedochází u novorozence porozeného císařským řezem. Tomu je třeba věnovat po porodu pozornost,“ popisuje s tím, že u dětí, které přišly na svět císařským řezem, se zvyšuje riziko některých poruch či onemocnění.

Klíčová je naše strava

Pro zdravý mikrobiom je samozřejmě klíčové stravování. Ideální je konzumovat potraviny bohaté na probiotické kultury. „Aby váš mikrobiom fungoval ideálně, je dobré do svého jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny bohaté na probiotika, například kvašené zelí, kefíry, salát kimchi nebo probiotické octy, doporučuje Martin Kudera.

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách

„Není nutné přehánět snahu o zdravý životní styl, ale stačí se naučit například přidávat ke svému jídlu například pár soust kimchi, které je kromě probiotik také plné vitamínů a vlákniny,“ uzavírá.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).