Hlavní navigace

Spotřeba alkoholu: Je skutečně tak alarmující, jak tvrdí vláda?

Představitelé protidrogové politky tvrdí, že pijeme až moc. Data Českého statistického úřadu ale ukazují, že pijeme téměř o pět litrů čistého alkoholu méně. Jsme tedy pijani, nebo máme alkohol pod kontrolou?

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

„V Česku se spotřeba čistého alkoholu zvýšila na 14,4 litru na osobu za rok,“ bije na poplach Vláda ČR. Z výroční zprávy o drogách v České republice vyplývá, že u mladších osob převažuje časté pití nadměrných dávek, u starších denní konzumace alkoholu. Jenže když nahlédneme do dat Českého statistického úřadu a srovnáme údaje za stejný rok, tak zjistíme, že na tom tak špatně nejsme. Byť se spotřeba podle ČSÚ skutečně mírně zvýšila, v hodnotě čistého lihu si ročně dopřejeme „jen“ necelých deset litrů.

Takže patříme k největším pijanům Evropy, nebo tu jen někdo maluje čerty na zeď?

Podle vlády je naše spotřeba nad evropským průměrem

Jak je možné, že za stejné roky a stejnou republiku se data tak výrazně liší? 9,9 litru za rok versus 14,4 litru (při srovnání dat za rok 2016). Možná nad tím mávnete rukou, ale pokud bychom pili jen necelých deset litrů čistého alkoholu ročně, pak bychom na tom totiž nebyli tak zle, jak to zatím z vládních dokumentů vypadá. V roce 2016 byla totiž evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litru čistého alkoholu u dospělých starších patnácti let, čili by si na nás celá Evropa nemusela ukazovat prstem.

Problém je, jak server Vitalia.cz zjistil, v rozdílné metodologii. ČSÚ využívá k výpočtu vlastní statistiky i údaje poskytnuté Ministerstvem zemědělství ČR, Ústavem zemědělské ekonomiky a informací i jednotlivými potravinářskými svazy; spotřebu alkoholu pak propočítává jako průměr na jednoho obyvatele České republiky. Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády využívá data Světové zdravotnické organizace (WHO), která zahrnují i odhady spotřeby alkoholu na nelegálním trhu a nepočítá se v nich se všemi občany ČR.

„V roce 2016 byla evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litru čistého alkoholu u dospělých starších patnácti let, což je pokles o cca 2 litry za posledních deset let (11,9 litru v roce 2007),“ uvedl nedávno představitel WHO a vedoucí Kanceláře WHO v ČR Srđan Matić. Zmínil též, že spotřeba ČR je výrazně nad průměrem v evropském regionu WHO, což má výrazný negativní dopad na zdraví a blahobyt. „Například 53 % všech dopravních úrazů souvisí s řízením pod vlivem alkoholu,“ doplnil Srđan Matić.

I když vyjdeme z jiných dat, nejsme na tom dobře

Jak nám sdělila Renata Povolná z Odboru protidrogové politiky, vláda prý často cituje i data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Což s čísly ještě více zamíchá. OECD totiž za rok 2016 uvádí spotřebu v ČR 11,7 l čistého alkoholu na osobu za rok. To nás staví ve spotřebě alkoholu na druhé až třetí místo, protože Francie má spotřebu stejnou jako my (vede Litva s 13,2 litru).

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – mezivládní organizace 36 velmi ekonomicky rozvinutých států světa, které přijaly principy demokracie a tržní ekonomiky.

Ještě v roce 2013 jsme ale byli ve spotřebě alkoholu na osmém místě. Více pili například Němci, Rakušané nebo Rusové. „Podle OECD ve většině ostatních zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku naopak rostla. Spotřeba se v roce 1989 pohybovala kolem 10,5 litru na osobu. Téměř na současnou úroveň se vyšplhala už v roce 1992. Maximálních 12,1 litru dosáhla naše země v roce 2008,“ uvedla Renata Povolná. V ostatních letech spotřeba už jen mírně klesala či stoupala. Pro srovnání, Slováci se podle posledních dat umístili na 15. místě s 9,9 litru alkoholu na hlavu.

Denně pijí často starší muži

V Česku má nakročeno k závislosti na alkoholu 1 600 000 lidí. Více než půl milionu lidí pije tolik, že alkohol má vážné dopady na jejich fyzické či duševní zdraví.

Výroční zpráva vlády zmiňuje, že více než sedmdesát procent lidí v posledních třiceti dnech konzumovalo alkohol. Denní konzumaci alkoholu, stejně jako konzumaci nadměrných dávek alkoholu (tj. konzumaci pěti a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti), uváděli výrazně častěji muži. Přičemž denně pijí zejména starší muži mezi 64–66 lety. Konzumaci nadměrných dávek alkoholu při jedné příležitosti uváděli naopak častěji respondenti v mladších věkových kategoriích, tedy lidé mezi 25–34 lety.

A na konec – z dat soudně-lékařských oddělení vyplývá, že na předávkování alkoholem nebo pod vlivem alkoholu zemře v ČR ročně kolem osmi set osob. A to není málo. Tak s rozumem a mírou, ať ty grafy nestrháme.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).