Hlavní navigace

Školním obědům by neškodila repase, říkají zdravotníci

Redakce

S novým školním rokem se změnila pamlsková vyhláška, díky níž je ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin. Možná by nějaká změna pomohla i spotřebnímu koši, na jehož základě vznikají školní obědy.

Doba čtení: 4 minuty

S prvním školním dnem čeká žáky ve školách spoustu novinek, přičemž většina z nich se týká tzv. pamlskové vyhlášky. Ale možná se změní i složení školních obědů, protože i ty by dle Státního zdravotního ústavu, jež je příspěvkovou organizací ministerstva zdravotnictví, mohly lépe odpovídat nabídce potravin na trhu.

Změna nejzásadnější: pamlsková vyhláška

Do školních bufetů se vrací některé, dříve zapovězené potraviny. Ministerstvo školství ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví novelizovalo pamlskovou vyhlášku, jejíž hlavní změnou je úprava limitů na obsah tuků, cukrů a soli v jednotlivých výrobcích tak, aby bylo ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin. „Schválená a hodně diskutovaná novela zavádí do praxe určité zmírnění původní pamlskové vyhlášky. Školní bufety a automaty budou tak moci od nového školního roku rozšířit svou nabídku potravin pro školáky, což je dle našeho názoru krok správným směrem, a přitom je třeba zdůraznit, že se stále respektují platná výživová doporučení,“ řekl Jan Jarolímek, ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy. Jak moc se pamlsková vyhláška mění? Psali jsme v článku Návrat pečiva a šunky do školních bufet.

Galerie: Školní obědy amerických dětí. To jste ještě neviděli

Změní se i složení školních obědů?

Odhaduje se, že stát vloží do školních obědů přímou dotaci asi osm miliard ročně. S náklady rodičů a souvisejícího servisu lze odhadnout celkový obrat na více než patnáct miliard. To je suma, která již stojí za pozornost. A tu jí věnovalo ministerstvo zdravotnictví, když vypracovalo novou zdravotnickou studii, která se již po několikáté věnuje právě školním obědům a jejich složení. Z loňské studie vyplynulo, že školní obědy jsou přesolené a porce malé, jak to ale dopadlo, když se ve školním roce 2017/2018 srovnávala situace mezi „nejlepšími“ a „ostatními“ náhodně vybranými jídelnami?

Studie ověřovala, zda se povedlo naplnit to, co všichni samozřejmě očekávají – že obědy dodávají živiny pro zdravý vývoj dětí. Obědy, které děti dostaly v jídelně, byly analyzovány v laboratořích a výsledky obsahu živin byly srovnány se standardem v předpisech a doporučeným denním podílem dávky jednotlivých živin podle EFSA a Světové zdravotnické organizace.

Obědy jsou energeticky chudé

Dnešní nutriční standard pro školní oběd velí, že by měl pokrýt 35 % denní potřeby živin, v nové studii však bylo zjištěno, že 61 % školních kuchyní nedosahuje u obědů ani minima doporučené energetické hodnoty.

Obědy z „nejlepších“ i „ostatních“ jídelen se sice blíží současným nutričním doporučením, ale většinou jich nedosahují. Patrnější jsou rozdíly u obědů z „nejlepších“ jídelen – přívod energie z obědů je většinou ještě nižší. Obě studie také konstatují nižší přísun tuků, jen mírně nižší přísun celkových sacharidů a dostatečný přísun bílkovin, ve srovnání s nutričním doporučením.

V základních parametrech (energie = sacharidy + tuky + bílkoviny) nejsou podstatné rozdíly mezi školními jídelnami. Plošná situace se zdá být pod kontrolou a rutinně zvládnuta. Potvrzuje se ale, že realita skutečné praxe se od nutriční teorie v předpisech opakovaně liší.

Repasování by si zasloužil spotřební koš

Co je to spotřební koš

Spotřební koš stanovuje, jaké výživové požadavky mají splňovat jídla podávaná ve školní jídelně. Legislativa udává deset skupin potravin (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, tuky, cukr, zeleninu, ovoce, brambory a luštěniny) a určuje jejich doporučenou spotřebu na žáka a den. Každá jídelna má za úkol tyto položky zapisovat, jejich správnost kontroluje Státní zdravotní ústav či Školní inspekce.

V závěrečném hodnocení studie se můžeme dočíst, že hodnocení školních jídelen by zlepšila spíše úprava nutričních požadavků v předpisech, než aby byla celá komunita nucena k systematickým změnám. „Bylo by vhodné upravit ‚etalon‘ požadavků na školní obědy, aby odpovídal realitě. Lze snížit nutriční podíl obědů v % v souladu se současným životním stylem a stanovit místo fixní hodnoty raději rozpětí a ideální střed, ve kterém se hodnocené nutriční parametry obědů mají pohybovat. Vyjít se dá z epidemiologických dat. Výjimkou je podíl tuků na celkové energii, který je nízký, pro organismus nezbytný, protože je ‚rozpouštědlem‘ pro řadu vitaminů a dalších nezbytných látek,“ píše se ve zprávě.

Repasování by si dle závěrečné zprávy zasloužil i spotřební koš, aby lépe odpovídal nabídce potravin na trhu, které jsou dnes daleko variabilnější a jejich složení se mění. Taková repase by měla probíhat pravidelně. Zachování „spotřebních košů“ je i nyní pro praxi jídelen potřebné v jednoduché podobě. Situaci to ale v principu nezachrání, jen částečně zkoriguje. Nelze prý předpokládat hluboké změny.