Hlavní navigace

Kdy je lepší udělat sedimentaci než vyšetření CRP? Obě metody ukazují zánět v těle

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pokud má váš lékař pocit, že máte v těle zánět, může vás poslat na test zvaný sedimentace erytrocytů, též sedimentace červených krvinek. Laicky prostě na sedimentaci. Nedokáže určit konkrétní onemocnění, ale může pomoci diagnostikovat zánětlivý proces, sledovat jeho průběh či reakci na léčbu. Jak se provádí a kdy naopak není spolehlivým ukazatelem?

Zřejmě prvním, kdo si všiml změny v sedimentaci červených krvinek v důsledku nemoci, byl britský chirurg John Hunter v 18. století. Polský lékař Edmund Faustyn Biernacki vylepšil klinické využití této metody na konci 19. století a vyvinul svůj test pro měření. Tato zjištění nebyla příliš propagována v anglicky mluvících lékařských komunitách. 

Využití jeho poznatků v klinické diagnostice bylo dále zdokonaleno švédskými lékaři Robertem Fahraeusem v roce 1918 a Alfem Vilhelmem Albertssonem Westergrenem o tři roky později. Druhý z nich definoval standardní měření, které se používá dodnes.

Zatímco v zahraničí (a nově někdy už i v tuzemských podmínkách) se vyšetření označuje jako ESR (z anglického názvu erythrocyte sedimentation rate), většinou je u nás známé právě pod zkratkou FW, vycházející z prvních písmen příjmení dvou průkopnických vědců, kteří přispěli k jeho současné podobě.

Kdy dělat sedimentaci?

Může být pomocníkem při diagnostice a sledování nejenom akutních infekčních onemocnění, ale také chronických infekcí, revmatoidních nebo autoimunitních onemocnění a dalších abnormálních stavů a onemocnění, například rakoviny.

Některé jiné problémy nebo tělesné stavy mohou také ovlivnit vlastnosti krve a tím i výsledek sedimentace červených krvinek, takže informace o zánětlivém onemocnění mohou být občas zkresleny. Vyšší sedimentaci mívají například starší lidé či ženy, dočasně se zvyšuje také například při menstruaci nebo v těhotenství. 

Na test není nutná ze strany pacienty žádná specifická příprava, obvykle se však doporučuje být nalačno. Krev odebraná ze žíly se v laboratoři umístí do vysoké tenké skleněné trubice a sleduje se rychlost poklesu červených krvinek. 

  • Za normálních okolností klesají červené krvinky pomalu a nad nimi zůstává pouze malé množství plazmy. 
  • Při zánětu se červené krvinky shlukují a ovlivňuje to rychlost jejich poklesu. 
  • Akutní infekce nebo chronický zánět také způsobuje vyšší množství bílkovin v erytrocytech, což opět vyvolává jejich rychlejší usazování.

Normální hodnoty sedimentace

Výsledkem je měření čiré tekutiny (plazmy), která zůstane v horní části trubice po 1 hodině a po 2 hodinách. Hodnota výsledku je vyjádřena v milimetrech (mm). Horní hranice, která je stále považována za normální, se může lišit od jedné laboratoře ke druhé, ale obecně se za normální rozsah považují tyto hodnoty: u mužů do 6 mm za 1 hodinu (12 mm za 2 hodiny), u žen do 10 mm za 1 hodinu (20 mm za 2 hodiny).

Někdy se provádí zrychlené vyšetření v trubicích se sklonem 45° a výsledky se odečítají za 7 a 10 minut, nicméně jsou považovány víceméně pouze za orientační. Kromě normální nebo zvýšené hodnoty sedimentace červených krvinek může dojít k tomu, že je nižší než se považuje za obvyklé a může to být například následek srpkovité anemie nebo třeba nízkého plazmatického proteinu (vyskytuje se v souvislosti s onemocněním jater nebo ledvin) a dalších onemocnění či stavů. Na hodnoty sedimentace mohou mít vliv také některé léky.

Rozdíl mezi FW a CRP

Sedimentace červených krvinek dnes bývá často nahrazována CRP testem (test C-reaktivního proteinu). Je považován za lepší indikátor zánětu než FW, protože je citlivější a rychleji reaguje na zánětlivý proces, ať už jde o infekci, autoimunitní onemocnění, nebo tkáňovou nekrózu. Po vymizení zánětu koncentrace rychle klesají.

V některých případech je však sedimentace červených krvinek lepším ukazatelem zánětlivého procesu: jde hlavně o některé lehčí infekce kostí a kloubů nebo určitá autoimunitní onemocnění, zejména u některých pacientů se systémovým lupus erythematodes. Stále více využíváno je také vyšetření prokalcitoninu. Jde o bílkovinnou sloučeninu produkovanou buňkami štítné žlázy, ze kterých vzniká hormon kalcitonin. Prokalcitonin je však také proteinem akutní fáze, jehož koncentrace v krvi stoupá při bakteriálních zánětech, kdy ho produkují i jiné buňky v těle, a to již po 2 až 3 hodinách od začátku infekce.

Zdroje:

PubMed: Erythrocyte Sedimentation Rate

My Cleveland Clinic: Sed Rate (Erythrocyte Sedimentation Rate or ESR) Test

Mayo Clinic: Tests & Procedures/Sed rate (erythrocyte sedimentation rate)

Health Line: Erythrocyte Sedimentation Rate Test (ESR Test)

NPS Medicine Wise: Erythrocyte sedimentation rate and C-reactive protein

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).