Hlavní navigace

Řetězce chtějí bezklecová vejce. Klecové chovy však zůstanou

Řetězce se v minulém týdnu téměř svorně (a téměř náhodou) shodly, že do roku 2025 přestanou prodávat vejce z klecových chovů. Jenže v Česku se v klecích chová přes osmdesát procent slepic. Co s nimi bude? Zvýší se cena vajec? Budou hlavně zahraniční?

Doba čtení: 5 minut

Už loni v srpnu se Tesco zavázalo, že do konce roku 2025 přestane ve svých obchodech nabízet vejce pocházející od slepic z klecových chovů. Tato informace prošla bez většího povšimnutí a tři čtvrtě roku se nic moc nedělo. Až do neděle 17. června 2018, kdy Česká televize zveřejnila tajně natočené záběry Organizace OBRAZ – Obránci zvířat, které měly lidem ukázat, jak to vypadá v českých klecových velkochovech slepic. Reportáž okamžitě vyvolala bouřlivé emotivní reakce veřejnosti a následně také řady obchodníků. A protože náš zákazník, náš pán, tak se po Tescu klecových vajec postupně vzdají všechny velké řetězce. Potvrdily nám to. Ale víme také, proč má změna trvat tak dlouho a co s sebou přinese.

Co například na takový kolektivní závazek maloobchodních řetězců říkají čeští chovatelé slepic, kteří před šesti lety investovali desítky milionů do obohacených klecí, jak jim zavelela Evropská unie? Přejdou na bio chov, podestýlku, nebo svůj byznys se stovkami tisíc slepic jednoduše uzavřou? Co bude se čtyřmi miliony slepic chovaných v klecích? A přinese bojkot klecových systémů dražší vejce?

Ptali jsme se velkochovatele i na Drůbežářské unii. A máme i reakce řetězců.

S klecovými vejci skončíme, slibují obchodníci

Od reportáže České televize neuplynuly ani tři dny a Lidl na sociálních sítích zveřejnil svůj závazek, že nejpozději do roku 2025 bude ve svých prodejnách nabízet pouze vejce z bezklecových chovů. „Toto rozhodnutí je součástí naší dlouhodobé strategie a snahy o ohleduplný přístup k životnímu prostředí a o udržitelné zdroje,“ uvedla pro server Vitalia.cz tisková mluvčí řetězce Zuzana Dlouhá.

A pak už to jelo, Albert řekl, že podobný závazek vydal již dříve, s bojkotem klecových vajec přišel i Rohlik.cz, který však jako jediný přiznal, že jde o reakci na odvysílaný dokument na ČT. „V Rohlíku věříme, že potraviny lze dlouhodobě produkovat s ohledem k životnímu prostředí a s respektem ke zvířatům. Věříme, že naši věrní zákazníci takové hodnoty upřednostňují před nejnižší cenou,“ vysvětluje opatření Tomáš Čupr, zakladatel tohoto online supermarketu.


Autor: ČSÚ

Kaufland se k vyloučení prodeje klecových vajec také připojil, ale jakoukoliv souvislost s aktuálním děním odmítá. „Ráda bych podotkla, že tato obchodní rozhodnutí nejsou reakcí na aktuální mediální dění ohledně klecových chovů, ale výsledkem dlouhodobého strategického plánování naší společnosti,“ říká Renata Maierl, tisková mluvčí společnosti Kaufland.

I Globus v Česku se – stejně jako Globus v Německu – zavázal vyřadit klecová vejce z nabídky nejpozději do sedmi let. A přestože Penny Market se zkraje k situaci vyjádřit nechtěl, nakonec i on potvrdil, že s klecovými vejci skončí. Jen jak to bude vypadat v Bille, nevíme, řetězec se k tématu nevyjádřil (nicméně dle informací ČTK s klecovými vejci rovněž skončí).

Závazky obchodníků jsou veřejností sice kladně vnímány, otázkou zůstává, jak se s nimi popasují chovatelé a jak to ovlivní cenu vajec pro koncového zákazníka.

Valná většina slepic v Česku žije v kleci

V České republice bylo ke konci roku 2017 chováno 4 858 950 nosnic, z toho 4 255 307 nosnic žilo v tzv. obohacených klecích. Jinými slovy osmdesát tři procent nosnic v Česku žije v klecích, přitom v EU je v obohacených klecových systémech ustájeno 53,1 % nosnic (celosvětově jde o 90 %).

Stavy nosnic v jednotlivých typech technologií
Autor: ČMDU

Stavy nosnic v jednotlivých typech technologií

„Západní Evropa již před rokem 2012 při změnách směrnice dala přednost alternativním způsobům ustájení, například Rakousko a Nizozemí 18,2 %, Německo 6,9 % a Belgie 39,3 %. Státy jižní a východní Evropy pak spíše obohaceným klecovým systémům, Francie 64,8 %, Španělsko 87,8 %, Portugalsko 92,7 %, Itálie 61 %, Maďarsko 73,1 %. Největší dovozce vajec do ČR Polsko 86,8 %, Lotyšsko 86,5 %, Litva 95,7 %, Slovensko 84,5 %,“ upřesnila čísla za Evropu Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Drůbežáři: Za klecová vejce mohou řetězce

Je škoda, že podobný bojkot klecových vajec neproběhl před více než sedmi lety, kdy byli chovatelé nosnic postaveni před rozhodnutí vybrat vhodné systémy pro chov nosnic. „Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi. Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v ČR budou převážně využívány obohacené klecové technologie,“ říká Gabriela Dlouhá. Do roku 2012 se v ČR následně vybudovaly nově všechny technologie pro chov nosnic (podle směrnice EU na ochranu nosnic), což pro chovatele představovalo, a ještě představuje, značné ekonomické zatížení.

A teď je, s ohledem na závazek řetězců, zjevně čeká zatížení další; své klecové chovy totiž budou muset přebudovat na alternativní systémy. „Chovatelé se budou nicméně prostřednictvím ministerstva zemědělství dožadovat státní podpory na posun a zvýšení počtu slepic v alternativních systémech do roku 2025 tak, aby případná zvýšená poptávka těchto vajec byla po vejcích pocházejících z farem v ČR,“ uvedla Gabriela Dlouhá.

Klecové chovy přeměníme na alternativní, říká velkochovatel

Server Vitalia.cz měl unikátní možnost mluvit s velkochovatelem, který v obohacených klecích chová přes dvě stě tisíc slepic. O tom, že se k nějakým změnám schyluje, věděl už od loňska, kdy stopku na klecová vejce vyhlásilo Tesco a řada řetězců v zahraničí. A tak se na změny už delší dobu připravuje. „V roce 2025 bychom chtěli mít tři sta tisíc slepic, šedesát tisíc by bylo v obohacených klecích a zbytek kapacity bychom postupně předělávali na alternativní systémy,“ říká velkochovatel. Tyto radikální změny vyjdou tento podnik na sto milionů korun, byť už zažádali o dotaci. Návratnost velkochovatel na hrubo odhaduje na osm až deset let. „Odhadovaná částka na veškeré přestavby v Česku se pohybuje v rozmezí čtyř až šesti miliard korun,“ doplnila Gabriela Dlouhá. A protože nic není zadarmo, tak si změny zaplatíme.

„Lze očekávat, že farmáři své vysoké výdaje zohlední v ceně vajec, tím pádem je i obchodníci budou nabízet za cenu vyšší,“ říká velkochovatel. Nárůst ceny odhaduje o třicet až padesát haléřů na jedno vejce, přičemž kolik si přisadí obchodníci, zřejmé není.

„Nevíme, jak se řetězce zachovají, ale lze předpokládat, že si vejce přivezou z okolních zemí a budou tlačit české chovatele na nízkou cenu. Je třeba, aby marže byla vyvážená jak pro chovatele, tak pro řetězce. Nedostatek tuzemských vajec určitě bude a sníží se soběstačnost ve výrobě,“ uvedla Gabriela Dlouhá.

Konec klecových vajec v Česku? Kdeže

Možná jste čekali definitivní konec klecových chovů a vajec v Česku, k tomu se ale rozhodně neschyluje. „Nemyslím si, že bychom museli končit, nebo klecová vejce vyvážet. Cestou jsou dodávky do menších odbytových sdružení, kde nebudou tak direktivní požadavky,“ uvedl velkochovatel.

S klecovými vejci se tak i po roce 2025 budeme ve velkých obchodech setkávat, když ne v platech, tak pravděpodobně ve formě vajec zapečených v jemném pečivu a v celé řadě polotvarů.

Galerie: Jak poznat česká a čerstvá vejce