Hlavní navigace

Repelenty proti klíšťatům – účinky ovlivní pocení i zvýšená teplota

Tereza Víchová

Měl by patřit k povinné výbavě, kdykoliv se chystáte do přírody včetně městského parku nebo dětského hřiště s vyšší trávou. Klíšťata právě mají svou sezónu a repelent vás před jejich napadením může ochránit. Zaměřili jsme se na jeho formy i všechny faktory, které ovlivňují účinnost.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Co je DEET

„V repelentech se za účelem ochrany proti hmyzu používá několik látek. Nejrozšířenější a nejznámější je DEET (diethyltoluamid), dalšími jsou například IR3535 (ethyl-butylacetylaminopropionát) nebo ikaridin,“ shrnuje složení přípravků proti klíšťatům šéfredaktorka nezávislého spotřebitelského časopisu dTest Hana Hoffmannová. „Používají se také sloučeniny na přírodní bázi, například citronela (olej získaný z listů a stonků citronové trávy) nebo citriodiol.“

Která z jmenovaných látek je nejlepší, se říct nedá, každopádně „chemie“ zaručuje vyšší účinnost.

„Z mého pohledu je nejvýhodnější kombinace dvou účinných látek, např. DEET společně s ikaridinem,“ doporučuje doc. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. „Ani jedna z nich díky tomu nemusí být příliš koncentrovaná, a nemusíme tak mít obavu, pokud u nanášení zasáhneme i oblečení nebo máme sluncem spálenou kůži.“

Nebojte se chemie

Není tedy nutné hledat na pultech drogerie repelent s co nejvyšší koncentrací účinné látky – dokonce při 50% koncentraci už nestoupá jeho protektivní účinek, ale je nebezpečný pro vaši kůži, kterou může podráždit. Obvyklá klasika, kterou najdete pro pročtení složení výrobku, je 5 až 35 %, jen pro tropické oblasti se používá vyšší kvůli nebezpečným komárům a chorobám, které přenášejí.

Galerie: Vývojová stadia klíšťat

„Vyšší koncentrace se ale neprojevuje ani tak v silnější ochraně, jako spíše v prodloužení jejího trvání,“ vysvětluje Hana Hoffmannová. „Americká akademie pediatrů zkoumala účinky používání přípravků obsahujících DEET na lidské zdraví. Pokud byly používány podle návodu a obsahovaly zhruba 10 až 30 % látky, vědci nezaznamenali žádné zdravotní potíže. Přípravky se však nedoporučuje používat u dětí do dvou měsíců věku.“

Gel, nebo sprej?

V obchodech je nejčastěji k sehnání repelent ve formě aerosolu. Najdete ale i gelové přípravky, praktické malé tyčinky do kapsy nebo různé sticky. Co vybrat? Každá forma má svá pro i proti.

„Obecně platí, že aerosolem zasáhneme větší prostor, na druhou stranu gel vytváří konzistentnější povrchovou vrstvu,“ shrnuje Rastislav Maďar. „Sprej je vhodný na větší plochy, gel rád používám na obličej nebo uši, aby si člověk nenastříkal sprej na sliznice. Nebo když se repelent aplikuje dětem, které mohou v průběhu sprejování otevřít oči či aerosol vdechnout.“

Po použití gelu si ale určitě umyjte ruce, sprej má výhodu „bezkontaktnosti“ a rychlosti použití.

Očkování je jistota

  • I přes pečlivou aplikaci repelentů se může stát, že vás klíště napadne.
  • Už za dvě hodiny od jeho přisátí vás může nakazit klíšťovou encefalitidou, která se dosud nedá léčit a jedinou možnou prevencí je očkování.
  • V letních měsících můžete využít zrychlené očkovací schéma, kdy se druhá dávka podává už 14 dní po první. Po 14 dnech od druhé dávky nastupuje účinná ochrana.
  • Zdravotní pojišťovny na očkování, u něhož jedna dávka stojí cca 800 Kč, přispívají až do výše 1500 Kč.

Doba účinku repelentů proti klíšťatům

Kromě toho, že si pečlivě pročtete návod k použití, věnujte po aplikaci repelentu pozornost také tomu, co v přírodě děláte. Účinky i doba ochrany jsou totiž ovlivněné mnoha faktory.

„Účinnost záleží také na rychlosti odpařování a absorpci kůže, teplotě, v níž se pohybujeme, nebo třeba pohybové aktivitě,“ podotýká Hana Hoffmannová. „Je například prokázáno, že zvýšená teplota snižuje účinnost repelentu, stejně tak aktivní pohyb.“

Na ochranu před klíšťaty a komáry má také vliv, jestli jste zmokli, nebo se koupali a osušili. Rastislav Maďar také upozorňuje na používání repelentů a opalovacích přípravků:

„Pokud se musíme promazat opalovacím krémem, je nutné za dalších dvacet až třicet minut aplikovat i repelent.“

Náramky a ultrazvuky

Budete-li v obchodech nebo na internetu pátrat déle a patříte k těm, kdo typický odér repelentů nemají v oblibě, možná vás zaujmou speciální repelentní náramky nebo ultrazvukové přístroje. Oboje slibuje skvělé účinky, ale pozor na realitu. Na tom, že nejsou příliš funkční, se shodují oba odborníci.

„Preventivní účinek náramků není s klasickými repelenty porovnatelný a některé odborné zdroje jej nepovažují za dostatečný způsob ochrany. Jsou asi lepší než nic, ale rozhodně bych raději volil jinou formu repelentu,“ říká Rastislav Maďar a jeho slova potvrzuje i Hana Hoffmannová:

„Bez ohledu na cenu nelze doporučit náramek, který neochrání, stejně jako mobilní aplikace, které jsme pro zajímavost také vyzkoušeli v jednom našem testu a zcela propadly.“

Ani účinky ultrazvukových přístrojů nejsou dostatečně podloženy. Ideální volbou tedy zůstává repelentní klasika.

Repelent pro děti?

Na oblečení se nebojte aplikovat stejný repelent, jako používáte sami. Pokud jde o kůži, buďte ale opatrnější. Podle Hany Hoffmannové by pro děti ve věku dvou až dvanácti let maximální koncentrace účinných látek neměla v přípravku překročit deset procent a doporučují se nanejvýš tři aplikace denně.

Podle kanadského ministerstva zdravotnictví mohou repelenty použít i děti ve věku od šesti měsíců do dvou let, ovšem pouze jednou denně. Na rozdíl od třeba Američanů nedoporučují Kanaďané výrobky obsahující DEET používat až do šesti měsíců věku,“ dodává šéfredaktorka časopisu dTest.

Nejmenší děti můžete chránit přírodními repelenty, pokud ovšem nejsou alergické na jejich složky. Jisti mírou i délkou účinku si ale být nemůžete, jsou ovšem lepší než nepoužít nic.

Galerie: Co potřebujete k vyndání klíštěte a jak ho správně odstranit?

Přírodní. Funkční?

Limetka a hřebíček, libeček, pelyněk, fenykl, tymián… Na internetu koluje nepřeberné množství přírodních receptů na ochranu proti klíšťatům i komárům. Nemusíte je už ani připravovat doma, sehnat se dají v různých ekoshopech hotové.

Přírodní repelenty bych sám použil pouze v případě, že bych zrovna neměl po ruce klasiku,“ říká Rastislav Maďar. Pokud ale repelent obsahuje jako účinnou látku klinicky testované a odbornými společnostmi doporučované DEET, ikaridin nebo IR 3535, je to větší jistota.“

A lékař je zdrženlivý i k propagovanému vitamínu B nebo doplňcích stravy, po kterých údajně klíšťatům „nevoníme“.

Vitamín B ani česnek či jiné poživatiny v prevenci přisátí hmyzu nebo obecně členovců, tedy například i klíšťat, nejsou účinné, alespoň se to vědecky neprokázalo. I samotná laická populace často přiznává, že na vlastní kůži zjistili, že to nefunguje,“ dodává závěrem Rastislav Maďar.

Odborná spolupráce:

Hana Hoffmannová

Šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest, dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací. Podrobuje výrobky nezávislému testování. Články s výsledky testů a praktickými radami k nákupům zveřejňuje v měsíčníku dTest a na www.dtest.cz.


Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).