Hlavní navigace

Radši tu a tam něco nezdravého než příliš mnoho zdravého

Tři odborníci, tři otázky. Margit Slimáková, Radkin Honzák a Hanka Zemanová odpovídali na to, jaké chyby ve stravování nejčastěji děláme a jak to lze napravit.

Doba čtení: 6 minut

V polovině května Margit Slimáková, specialistka na výživu a zdravotní prevenci, křtila svou prvotinu, kterou pojmenovala Velmi osobní kniha o zdraví. „Někdy svou knihu pracovně nazývám ‚Opak doby jedové‘, protože si myslím, že žijeme v úžasném světě, kde je skoro všechno možné. Toho, kdo ji bude číst, chci nadchnout a inspirovat. Chci ukázat, že to jde, a ne že je všechno špatně,“ říká autorka.

Pro čtenáře serveru Vitalia.cz odpovídá na otázky týkající se zdravé výživy. Spolu s kmotry knihy, Hankou Zemanovou, která se věnuje biopotravinám, a psychiatrem Radkinem Honzákem, vysvětlí, jaké chyby lidé ve výživě dělají nejčastěji, a poradí, jak dát tělu to nejlepší a začít jíst lépe. Prozradí také, v čem se nedokáží uhlídat oni sami.

PharmDr. Margit Slimáková

  • Patří v současnosti k nejvýraznějším českým specialistům na výživu a zdravotní prevenci (www.margit.cz). Popularizuje u nás Zdravý talíř, kterým chce nahradit zastaralou výživovou pyramidu. 

Jaké chyby lidé nejčastěji ve výživě dělají?

Lidé si nejčastěji ubližují tím, že si myslí, že zdravá výživa je nechutná, nemožná, obtížná i drahá. Pokud se k ní staví takto negativně, tak pro ně i taková bude. Nastavení v hlavě je tedy ten největší problém. Pokud se zdravému stravování lidé otevřou, zjistí, že jeho příprava je hrozně jednoduchá a chutná. Bohužel se ale někdy setkávám s tím, že si lidé kolikrát dají kvalitní jídlo, ale zapijí ho sladkou limonádou, a to je škoda. To vidím jako další častý prohřešek ve výživě.

Ono by bohatě stačilo, kdyby lidé přestali řešit diety, složité testy, typy postavy a jedli hlavně základní potraviny a začali poslouchat své tělo. Pak na sobě poznají rozdíl.

Jak dát tělu to nejlepší? Jak začít jíst lépe?

Změnit myšlení. Spoustu věcí si totiž přejeme, ale nedokončíme. Když chci něco skutečně zásadního změnit, je třeba na tom pracovat, stejně jako to děláme, když si stanovíme profesní cíle. Je třeba vybudovat nový návyk, něco vědomě dělat, zapisovat si, co a kdy jíst. Postupovat pozvolna po malých krůčcích a neustále se učit. Existuje spousta stránek, kde můžete čerpat informace, ale abyste čerpali z těch správných zdrojů, je třeba si všímat toho, kdo je ten, jenž se vám snaží předat tyto informace, protože nezávislost je nesmírně důležitá. Má nadhled, vzdělání, zkušenosti? Není to jen dealer vitaminových doplňků, není to nadšenec jen jednoho výživového směru?

Vy sama žijete zdravě, nebo máte také nějaký nezdravý návyk?

Jsem nadšenec zdravého žití, dělám to ráda a prospívá mi to. Jím například pravidelně kvalitní čokoládu, ale nedělám to s tím, že teď hřeším, dělám to, co si myslím, že je pro moje tělo nejlepší, naslouchám mu a podle toho se stravuji. Nemám to tak, že bych si dala dortík a pak toho litovala.

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

  • Psychiatr aktivní v ambulantní a lůžkové péči (IKEM, REMEDIS, Psychiatrická nemocnice v Bohnicích, Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK) se specializací na psychoterapii, pedagog (1. LF UK, Fakulta sociálních věd UK), autor řady publikací a článků.

Jaké chyby lidé nejčastěji ve výživě dělají?

Hrubé. Myslím si, že nejčastější chyby jsou v tom, že děti nejsou naučené jíst správné potraviny. Když jedeme na hory, vidím kolem sebe spoustu dětí, které se ládují hranolky s kečupem. A to neustále. My opravdu máme instinkty, co jíst a co ne; myslíte si, že paleotický člověk, jehož geny nosíme, se také živil brambůrkami, křupkami a kily rafinovaného cukru? Děti, které si navyknou na tento standard, v takovém stravování budou pokračovat i v dospělosti. Chyba je tedy v rodičích; v tom, že si reklamou nechají diktovat, co jíst, a nakonec i samotnými dětmi. Tlak výrobců je totiž strašný, reklama, která míří na děti, je sprostá. Stejně jako je regulována reklama na alkohol a cigarety, tak by se neměla povolit reklama na potraviny cílené na děti.

Jak dát tělu to nejlepší? Jak začít jíst lépe?

Začít by se mělo ve školních jídelnách, kde by se měly zásadním způsobem omezit potraviny, které začínají kažením zubů a končí obezitou. Celá spousta doporučení je pak vepsána v knize Margit Slimákové. Autorka je konzistentní, léta říká to samé, neříkám, že je neomylná jako papež, ale je dobrá a její knihu bych doporučil každému, kdo by se chtěl vydat nějakou rozumnější cestou, než kráčí.

Pamatujte ale na to, že ten, kdo chce vše, ten je odsouzen k tomu, že nedostane nic. Pokud se někdo osobně rozhodně ke změně, je třeba postupovat po malých krůčcích. Jakmile člověk změní všechno najednou, do tří neděl zvadne a vrátí se ke svým starým špatným zvykům.

Vy sám žijete zdravě, nebo máte také nějaký nezdravý návyk?

Kdo by se řídil vším? Já mám rád spoustu nezdravých věcí; myslím, že celkem obstojí doporučení, které říká: Radši tu a tam něco nezdravého, než příliš mnoho zdravého. A tím se řídím.

Hanka Zemanová

  • Je autorkou nejprodávanějších knih o biopotravinách: Biokuchařky, BioAbecedáře a Nové biokuchařky Hanky Zemanové (www.biokucharka.cz). Téměř dvacet let se profesně věnuje ekologickému zemědělství, biopotravinám a zdravému životnímu stylu. S bývalým manželem založili rodinnou Biopekárnu Zemanka.

Jaké chyby lidé nejčastěji ve výživě dělají?

Základní chyba je, že si lidé neuvědomují spojitost mezi tím, co jedí, stavem životního prostředí a stavem svého zdraví. Věří tomu, že to má někdo někde pod kontrolou, jako kdyby existovalo nějaké ministerstvo na naši zázračnou bezpečnou budoucnost. Příkladem je pro mě dětské hřiště, které je hned vedle pole, kde jezdí postřikovač s pesticidy. Je evidentní a prokázané, že pesticidy se přenášejí i vzduchem. A nikdo to neřeší. A takhle je to se vším. Najednou se vážně hovoří v Evropském parlamentu o tom, zda budeme jedy – glyfosáty dál stříkat na pole a do celého ekosystému, nebo ne. A jenom proto, že lidé nevidí přímý důsledek tohoto konání, že vám kvůli tomu hned neupadne ruka, ale že se tímto pomalým procesem „jen“ narušuje hormonální systém lidí a zvířat, tak se to moc neřeší. Autority jsou v klidu, takže lidé jsou v klidu. A přitom takové jednání má nedozírné důsledky.

Lidé nejsou bdělí k souvislostem; tím, co kupuji, buď podporuji zemědělce, který chemizuje půdu, svět, ničí ekosystém, zabíjí včely a do spodních vod se kvůli němu dostávají pesticidy, nebo podporuji zemědělce, který o půdu dlouhodobě pečuje, aby naše děti měly kde pěstovat bezpečné potraviny a měly čistou vodu, kterou budou moci pít. Je třeba vědět, koho podporuji tím, co kupuji.

Jak dát tělu to nejlepší? Jak začít jíst lépe?

Jíst normální základní potraviny, tedy takové, které jedli naši předci, které nejsou průmyslově zpracované a vznikly tím nejpřirozenějším způsobem. Klidně to může být chleba se sádlem, ale mouka pro chleba by měla pocházet z obilí, které nebylo chemizované, a sádlo by mělo být z vepříka, který žil normální život, ne ve velkochovu.

Jednoduchá rada zní: Nekupujte polotovary, nekupujte potraviny s chemií, kupujte základní potraviny, i když nejsou bio, je to ten první krok. V nové Biokuchařce i v knize Margit Slimákové neuskakujeme do žádného extrému, tyto knihy jsou návodem, jak si život zjednodušit.

Vy sama žijete zdravě, nebo máte také nějaký nezdravý návyk?

Já nemám žádná omezení ve stravě, ale pro mě už není jiná cesta než kupovat něco jiného než biopotraviny a není to pro mě nějaké hřešení nehřešení. Každou korunou, kterou investuji do jídla, chci podporovat dobré farmáře, kteří to dělají pro mě dobře, kteří pečují o půdu, o krajinu a neriskují s mým zdravím. Jím čokoládu, občas dětem koupím i chipsy, ale v bio kvalitě. Já svým způsobem žiji svůj sen, nemám nic, co bych si zakazovala.

Jinak, co se týče nezdravých návyků, které ale s jídlem nesouvisí, mám občas tendenci se přepracovat a to mi nedělá dobře. Vím, jaké to je, cítit se dobře, tak jdu raději dříve spát, abych každý další den měla hezký a také aby ty kruhy pod očima byly menší.