Ve značení potravin není lehké se vyznat. Jako bychom tu hru hráli při každém nákupu. Najdete rozdíly mezi dvojicemi, které se tváří podobně? Vyzkoušejte (u nás to máte zadarmo).
Ve značení potravin není lehké se vyznat. Jako bychom tu hru hráli při každém nákupu. Najdete rozdíly mezi dvojicemi, které se tváří podobně? Vyzkoušejte (u nás to máte zadarmo).
Nabídka potravin v našich obchodech je poměrně pestrá. Každý hledá něco jiného, někomu jde o figuru, jinému o pěkně nacpané břicho, někdo má alergii, další kouká na cenu.
Ale hlavně si na jídle chceme pochutnat, a to jde u potravin nacpaných náhražkami těžko. Jednoduché základní pravidlo proto zní – čím víc základní suroviny, tím líp. Přece si buřty kupujeme kvůli masu a džem kvůli ovoci.
Jenže jak to poznat? Špatně – což je špatně, ale co naplat. Rozhodně se neřiďte podle obrázků, ty klamou tělem. Cena také není vždy spolehlivým vodítkem, i když platí, že pod určitou cenu nelze zachovat kvalitu. Někdy napoví název, jindy je třeba začíst se do složení. Značení je ale mnohdy značně komplikované a spotřebitel těžko bude studovat potřebnou legislativu. Proto se hodí pár základních jednoduchých pravidel.
Dále k tématu: Nejhorší potraviny roku 2012
Vybrali jsme při běžném nákupu potraviny, které na první pohled působí podobně. Ale zdaleka nejsou. Víte, kde hledat rozdíl? Podívejte se:
Označení uvedených potravin odpovídá legislativě. Dále najdete pár tipů, co při nákupu sledovat, abyste ve hře na rozdíly zvítězili vy.
Složení českých uzenin stanoví tzv. špekáčková vyhláška, definuje minimální obsah masa a maximální limit tuku a další složky u konkrétních druhů uzenin (nicméně dost benevolentně). Uzeniny zahraniční provenience mají vlastní pravidla.
Příklady: špekáčky (48 % masa) / čertovské špekáčky (81 % masa) – v galerii
Obaly jogurtů se hemží jahodami, meruňkami, borůvkami… kolik jich tam je doopravdy? Jak kdy, rozdíly jsou značné.
Příklady: jahoda – jogurt (9 % ovoce) / jahoda extra – dezert (jahodová složka 35 %, z toho 28,6 % jahoda) – v galerii
Opět – hodně ovoce na obalu a málo uvnitř, a opět stejná rada:
Příklady: koncentrát s příchutí pomeranč (pouze pomerančové aroma) / pomerančový sirup (ovocná šťáva min. 33 %) – v galerii
Obdobný případ jako ovocné koncentráty, vyhláška přesně udává požadavky na podíl ovoce u jednotlivých druhů (džus, nektar, ovocný nápoj…).
Příklady: 100% jablko (podíl ovocné šťávy 100 %) / téměř totožně vypadající jablečný nápoj (podíl šťávy 12 %) – v galerii
Musí být vyrobeno pouze z mléčného tuku a jeho obsah v másle tvoří 80 – 90 %. Pozor na záměnu s napodobeninami s rostlinným tukem.
Příklady: farmářské máslo (85 % mléčného tuku) / masielko – směsná pomazánka (60 % rostlinného tuku, 15 % mléčného tuku) – v galerii
Nejdražší a nejdůležitější složka kečupu je protlak. Čím větší obsah protlaku, tím kvalitnější kečup.
Příklady: kečup (55 g rajčat na 100 g kečupu) / ketchup natur (210 g rajčat na 100 g kečupu) – v galerii
V ovocném čaji má být podíl ovoce vyšší než 50 %. Jenže se už neříká, jakého ovoce. Takže nevěřte ovoci na obrázku, většinou ho je v čaji nepatrně a základ tvoří jablka.
Příklady: čaj ovocný (55 % jablek, 35 % ibišku a 1 % jahod) / „hruška s citronem“ (z názvu jen hrušková vláknina, citronové oplodí a vanilka po 1 %, hlavní složkou je jablečná drť) – v galerii
Na obalu musí být uvedeno množství ovocné složky a podíl cukru ve výrobku. Kromě toho sledujte použité přídatné látky, někdy je jich víc než ovoce.
Příklady: jahůdka (40 g ovoce na 100 g výrobku, jahodová dřeň 20 %, jablečná dřeň 20 %) / jahodová pomazánka premium (70 g ovoce na 100 g výrobku, jahody 70 %) – v galerii
U nákupu čokolády nebo výrobků z čokolády se někdy ani o čokoládu nejedná. Jak to poznat dřív než při ochutnání? (Na chuti to pak poznáte stoprocentně.)
Příklady: mléčná čokoláda / na vaření – kakaová pochoutka / cukrovinka s mlékem a kakaem – v galerii
Pokud namítnete, že výrobce může na obalu uvádět nepravdivé údaje, máte bohužel pravdu. Může, ale není to tak časté a podobné chování je předmětem kontrol příslušných orgánů. I díky jejich úsilí se situace postupně zlepšuje, hodnotí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). „Celkový obraz je horší než skutečnost,“ uvedl pro server Vitalia.cz před časem Petr Cuhra, ředitel pražského inspektorátu. „Jde se po těch horších věcech. Nálezy nepředstavují procento všech potravin na trhu, ale těch kontrolovaných. A protože již máme zmapovanou situaci, naše kontroly jsou spíše cílené.“
Více v článku: Ve falšování potravin se objevují stále nové a nové triky
A asi nejjistějším způsobem, jak se vyhnout špatným potravinám, je vyzkoušet a najít si svou značku, svého výrobce nebo dobrého obchodníka. Co se osvědčilo vám?
Šéfredaktorka serveru Vitalia.cz
Internet Info Vitalia.cz (www.vitalia.cz)
Chytře na život. ISSN 1802-8012
Copyright © 2009 – 2019 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Vitalia.cz využívá zpravodajství ČTK