Proočkovanost klesla pod 90 %. Spalničky se v Česku opět šíří

Spalničky patří mezi nejnakažlivější infekce. K přenosu dochází kapénkami nebo bezprostředně kontaminovanými předměty. Stejně jako loni v dubnu i letos se v Česku hojně šíří.

Přesně před rokem Českem zatřásla zpráva, že se Evropou šíří spalničky. Od začátku roku 2017 do dubna 2017 bylo v řadě evropských zemí zaregistrováno více než čtyři tisíce případů tohoto onemocnění. A nevyhnulo se ani Česku, i přesto, že jsou u nás děti proti nemoci v rámci očkovacího kalendáře očkovány ve dvou letech. „Spalničky jsou vysoce nakažlivou infekcí a další šíření v populaci závisí na více faktorech, velmi zásadní je proočkovanost populace díky systematickému očkování. Infekce se dále šíří a ohrožuje vznikem nových velkých ohnisek zejména tam, kde proočkovanost klesla pod pětadevadesát procent,“ řekl nám už tehdy Hanuš Rozsypal, přednosta Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce. A to se stalo tehdy, ale i přesně po roce, právě v těchto dnech.

Nejvíce případů onemocnění hlásí Praha

K 6. dubnu 2018 bylo v České republice hlášeno celkem sedmdesát případů spalniček, přičemž, jak informuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, nejvíce onemocnění je evidováno na území hlavního města Prahy (48 případů), dále ve Středočeském (10 případů), Libereckém (5 případů), Jihomoravském (3 případy), Pardubickém (2 případy), Plzeňském (1 případ) a Královéhradeckém kraji (1 případ).

„Jedná se o zvýšený výskyt onemocnění spalničkami. Vývoj další epidemiologické situace ve výskytu spalniček v ČR je obtížné jednoznačně předjímat, lze však předpokládat vzestupný trend,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Tento stav plně odpovídá vývoji epidemiologické situace ve výskytu spalniček v celé Evropě.

Spalničky mají často neočkovaní jedinci

„Na letošní zvýšené nemocnosti spalničkami se výrazně podílí import z Ukrajiny, odkud pochází zatím dvacet jedna případů. Dále se jedná o nákazu vzniklou buď v epidemiologické souvislosti s již potvrzeným onemocněním spalničkami, anebo jde o výskyt spalniček u osob, kterým byla podána pouze jedna dávka vakcíny, nebo které nebyly očkovány vůbec. Nutno poznamenat, že z celkového počtu sedmdesáti případů spalniček nebylo proti této infekci očkováno třicet devět osob,“ uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Z celkového počtu hlášených případů spalniček je nejvyšší nemocnost pozorována ve věkové skupině dětí od jednoho do čtyř let věku.

„Spalničky patří mezi nejnakažlivější infekce. Šíří se velmi snadno vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami nebo bezprostředně kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. K šíření onemocnění napomáhají i neočkované osoby. Ideální pro dosažení kolektivní imunity je minimálně 95% proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám. Poklesne-li proočkovanost a dojde-li k nahromadění neočkovaných osob v určitém kolektivu nebo regionu, vznikají vhodné podmínky pro šíření viru spalniček v populaci,“ říká Eva Gottvaldová.

Z výsledků každoročně prováděné administrativní kontroly proočkovanosti je patrné, že procento proočkovanosti proti spalničkám v posledních letech v České republice klesá. „Může to být jeden z důvodů současného zvýšeného výskytu spalniček u nás,“ uvedl náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula. Důvodem klesající proočkovanosti může být, obdobně jako v některých jiných zemích Evropy, v posledních letech obecně zaznamenávaný nárůst počtu odpůrců očkování.

Spalničky mohou začínat jako nachlazení

Spalničky patří mezi nejzávažnější virová onemocnění především dětského věku. Nákaza se však nevyhýbá ani dospělým osobám. Závažnost onemocnění spalničkami je podmíněna poměrně častým výskytem komplikací, především v podobě zánětů plic, průdušek, středního ucha či centrálního nervového systému. Spalničky, jejichž původce se přenáší z člověka na člověka vzduchem, jsou zařazeny do skupiny nejnakažlivějších infekčních nemocí.

serial_prilohy

Inkubační doba, tedy čas, který uplyne od nakažení člověka do objevení se prvních příznaků nemoci, činí u spalniček v průměru deset dní. Klasický průběh spalniček připomíná ve svém začátku nachlazení. Nakažený člověk má rýmu, kašel, zanícené oční spojivky a trpí světloplachostí. Postupně dochází ke zvyšování tělesné teploty a vzniku šedobělavých skvrn s červenými okraji na vnitřní sliznici tváří. V dalším období nemoci dosahuje teplota svého vrcholu a v této fázi se na kůži těla, nejprve za ušima, pak na tváři, trupu a posléze i na končetinách, objevuje typická splývavá vyrážka červené až červenohnědé barvy. Zdrojem nákazy je vždy nakažený člověk v počátečním stadiu nemoci, kdy ještě nedošlo k výsevu typické spalničkové vyrážky. Po překonání spalniček je člověk vůči této nákaze celoživotně chráněn.

Podle zkušeností z ústecké epidemie z roku 2014 jsou nejvíce ohroženy:

  • osoby v minulosti neočkované proti spalničkám z důvodu odmítnutého nebo zameškaného očkování nebo osoby ročníku narození 1969 a méně (nechráněný jedinec), které dosud spalničky neprodělaly a nebyly očkovány,
  • osoby ročníku narození 1970–1975, snad až 1979, očkované v dětství pouze jednou dávkou vakcíny proti spalničkám (nedostatečně chráněný jedinec),
  • kojenci, u kterých nebylo očkování proti spalničkám podle národního imunizačního programu dosud zahájeno (nechráněný jedinec),
  • zdravotničtí pracovníci.

Více v článku Spalničky zkraje neurčí laik, a mnohdy ani lékař.

Očkování proti spalničkám se ve světě rozšířilo v šedesátých letech 20. století. V České republice bylo pravidelné očkování proti nákaze spalničkami zavedeno v roce 1969, nejdříve jednou dávkou a od roku 1975 dvěma dávkami vakcíny.

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 4. 2018 0:30